Soudní moc má zásadní úlohu a lidé ji musí respektovat z hlediska formulace právního stavu. Zdravému rozumu ovšem odporuje možnost, že by tato instituce rozhodovala o tom, co se stalo a co se nestalo.
Rozsudek měl znít, že neexistuje dostatek důkazů pro zařazení Babiše na seznam agentů
„Soud by totiž neměl sdělit, že Andrej Babiš historicky nikdy nebyl spolupracovníkem StB. Vždyť on sám říká, že s StB spolupracoval, když pro ni vypracoval jakési analýzy hospodářského charakteru a věděl, že v jeho zaměstnání sleduje hospodářskou kriminalitu,“ připomíná Šafr na webu Reflex.cz.
Soud prý měl sdělit, že neexistuje dostatek důkazů pro zařazení Babiše na seznam agentů tajné služby, a proto by na něj nemělo být pohlíženo jako na vědomého spolupracovníka. Šafrovi totiž vadí, že se soud pokouší stanovovat historickou pravdu.
Babiš neformálně s Stb spolupracoval. Věděl, že jsou sledováni všichni zahraniční pracovníci
Šafr také nabádá, aby se rozhodnutí soudu vykládalo tak, že Andreji Babišovi nebyla prokázána vědomá spolupráce. Stále ale platí, že Babiš neformálně s Stb spolupracoval jako vysoký zaměstnanec podniku zahraničního obchodu a důkladně prověřený člen KSČ.
„Věděl, že StB sleduje všechny pracovníky, kteří na základě obchodních aktivit státní firmy přicházejí do kontaktu se zahraničím. A také mu bylo jasné, že se všichni navzájem hlídají,“ tvrdí Šafr.
Kdyby nebyl Babiš nomenklaturní komunista, nestal by se později miliardářem
Bývalý šéfredaktor pak považuje Babiše za významného komunistu, který prací v „profilovaném podniku zahraničního obchodu uspěl tak výrazně, že své obchodní kontakty posléze přetavil jakoby zázrakem do svého vlastního osobního bohatství a ekonomické moci. Kdyby nebyl nomenklaturním komunistou, nebyl by pak následně miliardářem."
Bratislavský soud tedy byla jakási šaškárna na okraji celého Babišova příběhu. Šafr ale připustil, že z předložených důkazů žádný nenapovídá tomu, že by Babiš někomu vědomě ublížil nebo donášel na nějakého slušného člověka.
Babiš popřel všechny principy, na nichž stál liberálně demokratický porevoluční režim
Šafrovi ale velice vadí miliardář Babiš, který vynaložil obrovské množství finančních prostředků na vyvolání protikorupční veřejné hysterie. Poté skoupil klíčová média, aby tak omezil kritiku ze strany novinářů. A následně téměř vyhrál volby a stal se mocným politikem.
„Ten člověk ve své mocenské akci popřel všechny principy, na nichž stál liberálně demokratický porevoluční režim. Tento režim byl v mnoha ohledech slabý či pochybený, ale byl to režim svobodný,“ myslí si Šafr.
Současný ministr financí se prý svezl na principu popření polistopadového režimu. A tak je prý třeba takového politika principiálně sledovat a kritizovat. „A to i tehdy, kdyby soud sdělil, že je čistý jak lilie andělská, a všichni jsme navíc propadli dojmu, že má jen ty nejlepší úmysly,“ uzavřel Šafr.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
