EU uvalila sankce na Rusko kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krymu a kvůli podpoře separatistů na východě Ukrajiny, v pravidelných intervalech je prodlužuje.
„Tady jsme se domluvili, že my k tomu aktivně nebudeme vystupovat, protože není pro to důvod,“ řekl Babiš k debatě o sankcích. Připomněl, že členské státy Unie se v postoji k Rusku liší a že jsou mezi nimi i různé názory na to, zda by sankce měly pokračovat.
Unie konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Náplň dohod se stále realizovat nepodařilo. Na prodloužení sankcí o další půlrok se naposledy shodli představitelé členských států Evropské unie na summitu v Bruselu koncem června. Sankce jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Pro některé ruské firmy znamenají ztížený přístup k mezinárodním financím, není také možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Zeman, Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se ve středu shodli, že stále trvají důvody, proč byly Evropskou unií zavedeny protiruské sankce. Vyzvali k naplnění mírových dohod z Minsku všemi zúčastněnými stranami. Shodli se také, že by bylo užitečné, kdyby téma sankcí proti Rusku probrala komplexně Evropská rada včetně zhodnocení jejich ekonomického a politického dopadu.
Ing. Miloš Zeman
Babiš dnes řekl, že diskuse o prodloužení sankcí není pro Česko priorita. Za tu považuje nalezení systémového řešení migrační krize, které by vedlo k zastavení migračních toků do Evropy, a debatu ohledně finančního rámce Evropské unie na roky 2021 až 2027.
Ke zrušení sankcí opakovaně vyzýval Zeman. Babiš dnes k tomu řekl, že na Evropské radě Česko zastupuje premiér, nikoli prezident. „Pan prezident není členem Evropské rady, takže pan prezident může říkat, co chce,“ řekl Babiš.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp