Andrej Babiš ve čtvrtek veřejně oznámil, že svůj potenciální střet zájmů vyřešil převedením holdingu Agrofert do tzv. slepého trustu. Tvrdí, že se „navždy a nevratně“ vzdává jakéhokoli vlivu na firmu a že ji bude spravovat nezávislý správce pod dohledem nezávislého protektora. Po jeho smrti mají akcie připadnout jeho dětem. Tento krok otevřel cestu k jeho jmenování premiérem, protože podle prezidenta Petra Pavla splnil podmínky k odstranění střetu zájmů a jmenování by mělo proběhnout příští úterý.
Odborníci poukazují na možné nesrovnalosti a upozorňují, že české právo umožňuje, aby zakladatel měl i nadále nepřímý vliv, a upozorňují, že skutečné oddělení není jisté. Kritici také poukazují na to, že skutečnost, že trust připadne dětem, může zachovat ekonomický prospěch rodiny i do budoucna.
Ekonom Lukáš Kovanda souhlasí, že slepý svěřenský fond není „zázračné řešení, jak eliminovat střet zájmů“, ale upozorňuje, že Babiš v tomto řešení zašel mnohem dál, než mnozí západní politici včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a že vkládání do slepého svěřeneckého fondu je naprosto běžnou praxí.
„V zemích jako Velká Británie, Kanada nebo Spojené státy politici při nástupu do veřejné funkce celkem běžně umisťují svůj majetek do slepého svěřenského fondu. V poslední době takové řešení uplatnil třeba někdejší britský premiér Rishi Sunak nebo jeho současný kanadský protějšek Mark Carney,“ poznamenal Kovanda na síti X.
Kovanda upozornil, že ani zkušené západní demokracie nemohou zcela zaručit nezávislost slepého fondu. „Ústřední ideou slepého svěřenského fondu je právě to, že za účelem jeho zaslepení stane v čele osoba, která nemá s osobou, jejíž majetek se ve fondu ocitá, nic společného. Ani z hlediska rodinného, ani obchodního a finančního. Osobou, která svěřený majetek spravuje, nemusí být nutně osoba fyzická, může jít o osobu právnickou typu banky či jiné finanční instituce,“ vysvětluje.
Politik, který svůj majetek do slepého svěřenského fondu vkládá, totiž pochopitelně ví, jaký majetek do něj vkládá a může podle Kovandy i nastavit základní mantinely chodu slepého svěřeneckého fondu. „Teoreticky by sice svěřenský správce mohl nahradit svěřené politikovo akciové portfolio akciemi úplně jinými, ale v praxi k takto radikálním změnám nedochází,“ říká.
Kovanda dále zdůraznil rozdíl mezi českým případem a standardní praxí na Západě: „Schéma, které volí nadcházející staronový český premiér Andrej Babiš, má blízko k řešení na bázi nevratně zřízeného slepého svěřenského fondu. Slepý by měl být v tom smyslu, že Babiš, ani jeho osoby blízké – rodinně, obchodně, finančně – nebudou mít vliv na každodenní vývoj svěřeného majetku, tedy holdingu Agrofert. Slepý naopak není v tom, že Babiš vždy bude vědět, jaký je obsah svěřenského fondu. Ví, že v něm vždy bude Agrofert – a že tento majetek po jeho smrti připadne dětem.“
Kovanda upozornil, že i přes „zaslepení“ fondu zůstává veřejnost závislá na důvěře, že skutečně dochází k eliminaci střetu zájmů. „Takovéto základní mantinely určené politikem směřujícím do veřejné funkce – to, že se nemají (některá) svěřená aktiva prodat a jiná zase kupovat, či to, komu připadne majetek po politikově smrti – je možné určit také v pokročilých západních demokraciích,“ říká Kovanda.
Babiš ale podle něj zachází dále než četní politici na Západě, kteří využívají institutu slepého svěřenského fondu, a to v tom, že se na rozdíl od nich svěřovaného majetku vzdává nevratně. Podle Kovandy ale zůstává otázkou, nakolik převod Agrofertu skutečně zamezí střetu zájmů, když základní mantinely určené Babišem veřejnost ani právní rámec nemohou zaručit úplnou nezávislost fondu.
Slepý svěřenský fond není zázračné řešení, jak eliminovat střet zájmů, ani v zemích jako USA, Kanada či Británie; paradoxně omezuje kontrolu veřejnosti. Babiš ovšem zachází dále než četní západní politici včetně Trumpa
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) December 5, 2025
Vložení majetku do slepého svěřenského fondu není zázračným…
Zatímco prezident Petr Pavel je s řešením Andreje Babiše víceméně spokojený a už vyhlásil, že ho jmenuje příští týden premiérem, najdou se i kritici, kterým se ani tímto krokem Babiš nezavděčil.
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) tvrdí, že Babiš byl donucen střet zájmů vyřešit radikální cestou, protože jeho jmenování je pro něj klíčové pro získání imunity. „Babiš si musí být jistý, že by ho soud poslal do vězení. Jinak by tu Speciální Vlastnickou Operaci nikdy nespustil. Za každou cenu musí mít imunitu a zajistit si nevydání,“ tvrdí Němcová, že Babiš prý svými kroky potvrzuje svoji vinu v kauze Čapí hnízdo.
Babiš si musí být jistý, že by ho soud poslal do vězení.
— Miroslava Němcová (@Nemcova_Mirka) December 5, 2025
Jinak by tu Speciální Vlastnickou Operaci nikdy nespustil.
Za každou cenu musí mít imunitu a zajistit si nevydání.
Europoslankyně Danuše Nerudová (za STAN) se zase ptá, zda nyní, když je Agrofert ve slepém svěřenském fondu, bude Babišova vláda po Agrofertu vymáhat peníze kvůli údajně chybně přiděleným dotacím. „Když se tedy Andreji Babiši vzdáte Agrofertu, bude nový ministr zemědělství po Agrofertu vymáhat 7 mld. neoprávněných dotací? Vrátí Agrofert ty peníze do rozpočtu? Může s nimi Alena Schillerová počítat?“ ptá se Nerudová.
Když se tedy @AndrejBabis vzdáte Agrofertu, bude nový ministr zemědělství po Agrofertu vymáhat 7 mld neoprávněných dotací? Vrátí Agrofert ty peníze do rozpočtu? Může s nimi @alenaschillerov počítat?
— Danuše Nerudová (@danusenerudova) December 4, 2025
Díky za odpověď.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič







