Vrcholní představitelé EU oslavují, že se jim podařilo dospěl k dohodě, jak dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Navzdory snaze Polska stavět se na odpor. Vláda ve Varšavě odmítla garantovat, že naplní, co bylo domluveno, takže plán na zezelenání evropské ekonomiky nebyl podpořen jednotně. Informuje o tom server Euractiv.
„Evropská rada souhlasí s cílem EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, v souladu s cíli Pařížské dohody,“ vedli evropští politici. „Jeden členský stát se v této fázi nemůže zavázat k uskutečnění dohodnutého cíle,“ oznámili však také s odkazem na vládu ve Varšavě. V červnu 2020 se prý uvidí, zda se postoj polské vlády neposune.
Předseda Evropské rady Charles Michel si pochvaloval, že se podařilo dosáhnout dohody. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uznala, že Polsko, jehož řada regionů je závislá na těžbě a získávání energie z uhlí, může potřebovat víc času na to, aby dosáhla klimatické neutrality. „Ale nezmění to časový rámec Komise,“ dodala důrazně.
„Na summitu však došlo k hmatatelnému pokroku, protože jak Česká republika, tak Maďarsko se k cíli přihlásily, ačkoli ještě před zasedáním varovaly, že mohou využít práva veta,“ doplnil k tématu server. Česko se k dohodě připojilo poté, co bylo v textu úmluvy uvedeno, že některé země EU mohou k dosažení tohoto cíle využívat i jadernou energii.
Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) varoval, že „zelený úděl“ bude každého českého občana stát desítky tisíc korun rok co rok a oslabí ekonomickou sílu EU ve světě.
„Je to program radikální zelené revoluce, která se dotkne peněženky každého našeho občana. Český ekonom Lukáš Kovanda na základě vládních údajů odhadl, že to v přepočtu na obyvatele vyjde ČR na 63 500 Kč ročně. Mám obavu, že neúměrné náklady celé operace a zákony vynucovaná opatření povedou v EU k fatálním mezigeneračním, sociálním a ideovým střetům, oslabí konkurenceschopnost EU ve světě (pokud se ostatní Čína, USA, Rusko, Indie a Brazílie nepřidají), způsobí ekonomickou recesi a omezí lidskou svobodu,“ varoval Vondra na sociální síti Facebook.
Uznal, že předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) tentokrát opravdu ze všech sil hájil české zájmy. A poděkoval Britům, že ještě naposledy pomohli Čechům, když dodali hlasy potřebné pro zablokování ustanovení, že se jaderná energie stane špinavým zdrojem energie.
Andrej Babiš také mluvil o jaderné energetice. „Teďka je to konečně černé na bílém, že zkrátka my bez jádra tu uhlíkovou neutralitu nedáme,“ prohlásil Babiš. Jeho slova přinesla ČTK.
Český premiér před odletem do Bruselu hovořil o tom, že Evropská rada by měla uznat jádro jako „čistý“ energetický zdroj a požadoval ujištění v tom smyslu, že EU nebude bránit rozvoji jaderné energetiky v ČR. Do závěrů summitu se ale dostala obecná formulace. „Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ zní pasáž prosazená Babišem.
Po zasedání unijních lídrů premiér uvedl, že takovéto znění mu stačí, ačkoli navrhoval i jiné varianty. „Jasně jsme řekli, že pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, tak to jádro tam musí být. To se povedlo,“ řekl novinářům. Dodal, že čelil silnému odporu dalších unijních lídrů a že byl „celý večer sám“.
Odlišný pohled na výrobu elektřiny z jádra vyjádřili zejména šéfové vlád Rakouska a Lucemburska, podle nichž by se jaderná energetika neměla podporovat z unijních fondů. Babiš ale odmítl, že by něco takového při aktuální debatě požadoval. „To nikdy nebylo na stole,“ řekl.
Zároveň vyzdvihl návrh Evropské komise vyčlenit přibližně 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč) na podporu transformace EU v bezuhlíkové společenství. Tuto část evropské Zelené dohody představené ve středu šéfkou komise Ursulou von der Leyen označil za „de facto“ dílo ČR a Polska. Fond je podle Babiše potřebný proto, že například pro Česko budou náklady na dosažení uhlíkové neutrality vyšší než u jiných států EU.
Celkově bylo podle českého premiéra čtvrteční zasedání Evropské rady o mnoho lepší než v minulosti. „Myslím si, že nová šéfka komise a nový šéf rady... ta spolupráce určitě bude podstatně lepší než v minulosti,“ uvedl. Vyzdvihl například detailní diskusi o nedávném summitu týkajícího se Ukrajiny.
Při odchodu ze sídla Evropské rady komentoval také vývoj v Británii, kde první odhad volebního výsledku naznačoval velký úspěch vládních konzervativců. „Vypadá to na drtivé vítězství (premiéra Borise) Johnsona. Takže pokud splní to, co říkal, tak Brexit nastane koncem ledna příštího roku,“ uvedl. Takový výsledek by jej prý netěšil, protože Británie „pro nás byla spojenec ve vícero záležitostech“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
