Anketa
Chcete, aby Andrej Babiš pravidelně jednal s Petrem Pavlem?
hlasovalo: 6537 lidí
Trestní oznámení podalo ministerstvo 17. června na své bývalé úředníky a trojici propojených organizací: Platforma pro sociální bydlení, Fond dostupného bydlení a Bydliště, s.r.o., přičemž se v jeho textu zmiňuje, že bývalí nebo současní členové spolku Platforma pro sociální bydlení byli zároveň ve služebním poměru na ministerstvu v rámci odboru bydlení a mohli zneužít své postavení úřední osoby v jejich prospěch. Jít mělo o organizovanou činnost skupiny osob.
Mluvčí resortu Veronika Lukášová pro ParlamentníListy.cz přiblížila, že resort na základě analýzy veřejně dostupných zdrojů pojal podezření, že v letech 2022–2026 mohlo docházet prostřednictvím úzkého propojení úředních a soukromoprávních osob k protiprávnímu jednání ve věci čerpání dotací a tvorby právních předpisů.
„Trestní oznámení proto hovoří o možném zneužití pravomoci úřední osoby, dotačním podvodu, poškození finančních zájmů Evropské unie a současně o podezření na koordinovaný postup organizované skupiny s rozdělenými rolemi,“ uvedla s tím, že do vyhodnocení orgány činnými v trestním řízení nemůže MMR sdělovat další konkrétnější informace.
- ANO 2011
- ministryně pro místní rozvoj
Na věc poukazoval také náměstek ministryně pro místní rozvoj Filip Endal, který pro CNN Prima NEWS přiblížil, že ministerstvo pojalo podezření na „zneužití pravomocí úředních osob při zvýhodňování jedné organizace při přerozdělování veřejných prostředků“.
Neziskovka ovlivňovala veřejné mínění, dostávala za to zaplaceno
ParlamentníListy.cz na možný střet zájmů v této věci upozorňovaly ministerstvo již na počátku roku a v polovině května též naše redakce
poukázala na to, že MMR v době, kdy jej vedl někdejší šéf Pirátů Ivan Bartoš, platilo neziskovou organizaci Platforma pro sociální bydlení, aby pro něj ovlivňovala veřejné mínění i postoje zákonodárců. Stalo se tak v době, kdy z vedení této neziskovky krátce předtím přešel do pozice ředitele na MMR Vít Lesák a nadále v ní působil jako člen, zatímco do spolku proudily několikamilionové dotace a na členských schůzích se probíralo dění na ministerstvu.
Platforma pro sociální bydlení na svou činnost pravidelně v posledních letech čerpala miliony korun z veřejných financí. Až 59 932 857 korun získala na dotacích evidovaných v českém Registru dotací a další desítky milionů v rámci eurofondů, u nichž část přidělených prostředků pochází také z národních zdrojů.
Podporu dostával spolek též na přípravu a protlačování zákona o podpoře v bydlení, či si jej dokonce skrze dotace MMR „platilo“, aby ovlivňoval veřejné mínění a snažil se věc prolobbovat dále u zákonodárců, kteří posléze o návrhu hlasovali.
Pod taktovkou exministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše od června 2024 do konce téhož roku spolek získal finanční podporu ve výši necelých 474 tisíc korun ze státního rozpočtu prostřednictvím MMR, skrze niž měl podpořit „osvětově-komunikační aktivity, které ze své role nemohly zajistit resorty, jež měly v gesci prosazení a implementaci zákona o podpoře v bydlení“.
Ministerstvo tak přispívalo spolku na to, aby cílil na zákonodárce i na veřejnost, a to „za účelem změny postojů a názorů prostřednictvím vhodné práce s emocemi spojenými s řešením bytové nouze v ČR“. Peníze od státu skrze MMR k Platformě pro sociální bydlení putovaly i za osobní setkávání s poslanci, na nichž měl spolek za prosazení zákona o podpoře v bydlení lobbovat.
Spolek lobbující za zákon a propojení s organizací skupující byty
Anketa
Chcete, abychom od roku 2035 dávali na zbrojení alespoň 3,5% HDP?
hlasovalo: 13518 lidí
Zákon, za nějž za státní peníze během Bartošova působení v čele MMR spolek lobboval, zavádí rovněž garanční systém. Ten má majitelům bytů, kteří se rozhodnou vložit svou nemovitost do správy obce nebo organizace poskytující garantované bydlení, zaručit jistotu zaplacení nájemného a škod na majetku i v případě, že nájemník přestane platit. Platforma pro sociální bydlení je přitom silně propojená s neziskovou organizací, která skupuje byty zejména ve vyloučených lokalitách.
Ministerstvo tak platilo spolek lobbující pro něj za změnu právního prostředí ohledně podpory bydlení i přesto, že ten je propojen s neziskovou organizací skupující byty již od srpna 2020, kdy ji spoluzaložil.
Spolek Platforma pro sociální bydlení neziskovou organizaci Fond dostupného bydlení, z. ú., tehdy založil za účelem získání půjček od jednotlivců a právnických osob a darů, prostřednictvím nichž následně financuje nákup bytů. Nakoupené byty následně pronajímá lidem v bytové nouzi a získanými penězi z nájemného od nich splácí dané půjčky, u nichž nabízí 3% úrok. Byty posléze zůstávají ve vlastnictví ústavu.
Fotogalerie: - Novela stavebního zákona
„Výhledově Fond plánuje spolupracovat se soukromými majiteli bytů, kteří by měli zájem svěřit mu pomocí příkazní smlouvy do správy své byty, které bude ústav následně pronajímat lidem v bytové nouzi. Z vybrané odměny příkazníka bude ústav financovat vznik krizového fondu v rámci ústavu a nákup dalších bytů. Primární zacílení je na Ústí nad Labem a další města v Ústeckém kraji,“ informoval spolek ve výroční zprávě za rok 2020 a dodal, že fond spolupracuje také s neziskovými organizacemi Člověk v tísni a Armáda spásy, které nájemníkům „poskytují podporu podle jejich potřeb“.
Za Bartoše se šéf spolku stal ředitelem na MMR
Ve Fondu dostupného bydlení, jehož ředitelem je lékař Jan Beneš, ve správní radě zastupuje Platformu pro sociální bydlení Adam Fialík, který se profiluje coby „poradce pro ukončování bezdomovectví“. V organizaci skupující byty, na něž si od dárců půjčuje s pevně daným 3% úrokem na 30 let a splácí je následně z peněz z nájemného od lidí v nouzi, působí coby člen správní rady zastupitel Prahy 4 za uskupení Praha 4 sobě a bývalý místopředseda Strany zelených Petr Kutílek a jeho kolegou je Jan Žáček – a to jak v uvedené organizaci, tak rovněž v zastupitelstvu Prahy 4, v němž působí za STAN. Ve vedení se objevuje dále například podnikatel, investor a většinový majitel fotbalového klubu Dukla Praha Matěj Turek.
Napojení na politiku najdeme také u spolku stojícího za danou neziskovkou. V politice působí například jeho poradce pro systémovou změnu v obcích Daniel Škarka, jenž je jihlavským zastupitelem za spojení Piráti a Fórum Jihlava.
Nejvíce viditelné je v posledních měsících zejména jméno Víta Lesáka, který byl do poloviny loňského roku členem kontrolní komise spolku a předtím od února 2017 do poloviny dubna 2022 i jeho ředitelem. Z ředitelského křesla v tomto spolku totiž přešel do funkce ředitele odboru politiky bydlení MMR a v jeho čele působil až donedávna. Lesák tedy zastával ředitelskou funkci přesně v době, kdy ministerstvo vedené tehdejším šéfem Pirátů Ivanem Bartošem platilo spolku mimo jiné i za již zmíněné lobbování u zákonodárců.
Zatímco plynuly do Platformy pro sociální bydlení dotace ze strany MMR, působil Lesák jednak coby ředitel na tomto resortu a zároveň byl nadále členem kontrolní komise spolku. Přičemž v období, kdy byl Lesák v čele odboru politiky bydlení MMR, natekly do organizací, v nichž je zapojený, desítky milionů korun na dotacích. Kromě spolku Platforma pro sociální bydlení šlo také o Kulturní spolek SCHULE, v němž Lesák působí coby člen výboru.
Jak vyplývá ze zápisů z členských schůzí Platformy pro sociální bydlení, Lesák napřímo hovořil směrem ke členům spolku také o agendě, kterou zrovna řešilo ministerstvo v oblasti politiky bydlení, jíž šéfoval.
Fotogalerie: - Dostupné bydlení
U Platformy pro sociální bydlení šlo navíc i o dotace, o nichž rozhodovalo MMR, a poté, co Lesák z pozice ředitele spolku přešel do pozice ředitele na MMR, jím dříve řízený spolek dostal několikamilionové dotace – v části z nich i přímo od resortu, například z programu podpory nestátních neziskových organizací MMR pro oblast bydlení. V loňském roce šlo kupříkladu o projekt spolku „Posílení nájemních vztahů domácností žijících ve velmi nejistém a nevyhovujícím bydlení“, na nějž MMR vyplatilo formou dotace 774 647 Kč, či o projekt „Dosledování dopadů Housing First pro rodiny s dětmi v Brně po pěti letech“, u nějž MMR coby poskytovatel dotace rozhodlo o vyplacení 2 445 188 korun, z nichž 2 078 409 korun tvořily dotace EU a 366 788 korun české veřejné zdroje.
Dále v období Lesákova působení na ministerstvu spolek získával milionové dotace, u nichž bylo poskytovatelem MPSV a týkaly se oblasti, kterou řídí na MMR. Jedná se například o prostředky formou dotací „na šíření přístupu Housing First v České republice se zaměřením na vzájemné učení a různé úrovně pokročilosti a znalosti konceptu“. Tato dotace z veřejných zdrojů dosáhla výše 9 514 489 korun. Další z dotací – nazvaná „Posílení a rozvoj systémových řešení v TOP 20 obcích s nejvyšším podílem bytové nouze“ – dosáhla výše 6 882 071 korun. Část prostředků byla poskytnuta ze státního rozpočtu a část tvořily dotace EU.
V prosinci 2022 již coby ředitel na MMR Lesák informoval spolek o chystaných dotačních výzvách a přiznával, že se jím řízený resort podílel na jejich přípravě, a hovořil o zapojení do Fondu dostupného bydlení, který v té době za první rok získal prvních 8 bytů. „Ceny bytů poměrně rostou, uvažujeme o směrování směrem ke správcovství. Zároveň se rozrůstáme do dalších měst,“ podotýkal a přiznával, že je Platforma pro sociální bydlení „hodně závislá“ zejména na unijních dotacích. Své kolegy ve spolku chodil informovat mimo jiné i o tom, jak prosazuje zákon o sociálním bydlení na MMR.
Fotogalerie: - Kulhánek za Bartoše
Možný střet zájmů si Lesák zřejmě uvědomoval a rozhodl se jej řešit několik měsíců před loňskými sněmovními volbami, když na konci května odstoupil z kontrolní komise spolku ovlivňujícího bytovou politiku. Ani to však tehdejšímu šéfovi odboru politiky bydlení na MMR, jenž do té doby duálně působil v obou funkcích, nebránilo nadále hovořit o dění na resortu. Na členské schůzi přítomným popsal například, že se snaží prosadit zvýšení garancí nájemného.
Z vedoucí pozice neziskovky Fond dostupného bydlení, která skupuje byty ve vyloučených lokalitách a jejímž zakladatelem je Platforma pro sociální bydlení, lobbující za zákon o podpoře bydlení, přešla na MMR také někdejší vedoucí oddělení ministerstva, která měla na starosti právě implementaci tohoto zákona. Anna Hájková, jež v uvedené neziskové organizaci nakupující a pronajímající byty působila coby zástupkyně Platformy pro sociální bydlení ve správní radě mezi srpnem 2020 a dubnem 2023, měla na starosti implementaci zákona o podpoře bydlení na MMR. Mezi srpnem 2021 a červnem 2024 byla též zároveň členkou dozorčí rady Sociálního nadačního fondu hlavního města Prahy.
Jeden ze zakladatelů Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka na MMR pak vedl oddělení analýz a strategie bytové politiky, na Odboru pro sociální začleňování MMR působila coby expertka pro oblast bydlení Veronika Aresta a se stejnou agenturou MMR byli propojeni i další zmínění členové spolku. Petra Hrubá byla odbornou poradkyní pro oblast bydlení projektu Systematická koordinace sociálního začleňování a spojen byl s danou agenturou MMR také člen spolku Roman Matoušek či Ivana Siglová, koordinátorka podpory Housing First programů Platformy pro sociální bydlení. Zmíněné osoby na ministerstvu a Odboru pro sociální začleňování působily aktivně na MMR až do nedávné reorganizace resortu.
Fotogalerie: - Před Bartošovým ministerstvem
„Zpolitizované útoky,“ tvrdí neziskovka
Platforma pro sociální bydlení
reagovala na zprávy ohledně podání trestního oznámení ze strany Ministerstva pro místní rozvoj slovy, že je připravena poskytnout orgánům činným v trestním řízení maximální součinnost. „Veškeré naše projekty, aktivity i čerpání a využívání jakýchkoliv veřejných prostředků probíhají v souladu s platnými zákony, pravidly dotačních titulů a jsou dohledatelné a auditovatelné,“ uvedla.
„Podání trestního oznámení ze strany MMR, případně ze strany ministryně Zuzany Mrázové, vnímáme jako krok, který může mít za cíl diskreditaci a poškození dobrého jména Platformy pro sociální bydlení. Platforma dlouhodobě upozorňuje na nedostatky v oblasti dostupnosti bydlení, opírá se o data, zkušenosti z praxe i odborné analýzy a předkládá návrhy systémových řešení. Pokud jsou namísto věcné polemiky využívány právní kroky vůči organizacím, které se kriticky vyjadřují k veřejným politikám, může to oslabovat prostor pro odbornou diskusi i nezávislou občanskou kontrolu, která je základem demokratické společnosti,“ reaguje spolek s tím, že přidělené dotace „jsou výsledkem otevřených výběrových řízení, ve kterých o projektech rozhodovaly nezávislé hodnotící komise“.
Odmítá též střet zájmů týkající se Lesáka. „Z logiky věci a procesního nastavení dotačních titulů na MMR je jakékoliv zapojení pana Lesáka do schvalování dotací pro naši organizaci či údajné zvýhodňování vyloučeno. Naše kompletní dotační historie u MMR v posledních letech zahrnuje pouze tři projekty, přičemž žádný z nich nebyl schválen Odborem bydlení, kde pan Lesák působil,“ uvádí dále.
Fotogalerie: - Na vládě ještě s Bartošem
„Vít Lesák byl v letech 2017–2022 ředitelem Platformy pro sociální bydlení. Po skončení pracovního poměru byl zvolen do kontrolní komise spolku, což je orgán, který se schází jednou ročně za účelem přezkoumání účetní závěrky. Tato role je ze zákona oddělena od řídicích funkcí organizace, včetně rozhodování o žádostech o dotace. Členové kontrolní komise Platformy neobdrželi v letech 2022–2025 žádné odměny, půjčky ani jiná plnění. V dubnu 2025 Vít Lesák na vlastní žádost z kontrolní komise odstoupil a v červenci 2025 pozastavil i své členství v Platformě,“ pokračuje Platforma pro sociální bydlení ve svém stanovisku.
„I přes zpolitizované útoky zůstáváme otevřeni spolupráci se státní správou, kraji i městy. V České republice žije v bytové nouzi 161 000 lidí, z toho přes 62 000 dětí. Nabízíme ministerstvům data, zkušenosti z české i zahraniční praxe a pomocnou ruku při nastavování systému, který skutečně pomůže těm nejpotřebnějším,“ dodává pak spolek v reakci na zprávy o tom, že na něj MMR podalo trestní oznámení.
Tento článek přímo v textu aktivně odakzuje na tyto zdroje:
https://socialnibydleni.org
https://www.parlamentnilisty.cz