Líbily se vám letošní oslavy 17. listopadu?Anketa
Ministerstvo školství sice v příštím roce navýší podle navrhovaného rozpočtu výdaje o 3,9 miliardy korun, odbory však požadují navýšení o dalších osm miliard a kritizují rovněž to, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků ve školství – tedy například kuchařů, hospodářů a ekonomů škol, školních psychologů či IT pracovníků.
Podle ČTK se v některých krajích do pondělní stávky zapojí i polovina škol a v provozu nebudou mnohde ani školní jídelny, družiny a internáty. Odbory odhadují, že se zhruba polovina škol do stávky zapojí v Moravskoslezském, Plzeňském či Pardubickém kraji. V Praze pak stávkovat hodlají podle dosavadních informací desítky školských zařízení.
Ministerstvo školství důvody školských odborů ke stávce pokládá za „nejasné“. „Fakta ke školství jsou“ podle resortu taková, že rozpočet školství pro příští rok „vzroste o osm miliard“. „Kvalita vzdělávání se nesníží,“ tvrdí resort.
Dále jmenuje, že platy učitelů v příštím roce porostou a celkový počet státem financovaných výukových hodin v příštím roce také poroste. Změnit se nemá ani financování asistentů pedagoga.
„U nepedagogických pozic se omezení dotkne pouze neobsazených míst,“ dodává ministerstvo.
Prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi byl tímto příspěvkem ministerstva dosti zaskočen a označil jej za spuštění „dezinformační kampaně“. „Tak to jsem nečekal, že MŠMT spustí dezinformační kampaň… To je na okamžité odstoupení ministra školství Mikuláše Beka!“ vzkázal resortu.
Následně se rozhodl s tvrzeními polemizovat. „Tak se to financování asistentů pedagoga změní až od 1. 1. 2025. To nic nemění na tom, že jste připravili novelu, která půjde v roce 2024 do Poslanecké sněmovny…,“ vzkázal.
„Navržená výše rozpočtových zdrojů však zároveň představuje v oblasti nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních snížení o 5 301 422 077 Kč (včetně příslušenství o 6 822 877 779 Kč), což představuje snížení počtu zaměstnanců o 17 020,04. Toto snížení je dáno konsolidačním úsilím vlády ČR. Vzhledem k tomu, že nepedagogická práce ve školách a školských zařízeních není mandatorní povahy, je z tohoto důvodu možné snížení míst a mzdových prostředků v této oblasti promítnout,“ sdílel k nepedagogickým pozicím.
Postěžoval si, že učitelé v příštím roce už nebudou mít natolik nadprůměrné platy, jako tomu bylo v minulosti. „Platy učitelů budou v roce 2024 činit 113 % průměrné mzdy v ČR – v roce 2021 byly ve výši 126,4 %, takže nastal strmý propad na úroveň roku 2018,“ uvedl Sárközi.
A tvrdil též, že „zrušit 8 000 neobsazených míst z celkového počtu 77 000 plných úvazků nepedagogických pracovníků znamená, že jejich platy v příštím roce klesnou o 10 %“.
Příspěvek resortu o „faktech ke školství“ pak nenalezl pochopení ani u pedagožky, bývalé poslankyně Terezy Hyťhové (Trikolora). „Proč lžete?“ tázala se Ministerstva školství.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas