Podobu úřadu Veřejného ochránce práv dával jeho první šéf Otakar Motejl. Ten kvůli tomu v Zemanově vládě opustil post ministra spravedlnosti a brněnské „ombudsmanství“ řídil až do své smrti v roce 2010.
Nahradil jej Pavel Varvařovský, do té doby ústavní soudce a celoživotní expert na správní právo, který se aktivně zasazoval o vstřícnější státní správu. Funkci opustil z osobních a rodinných důvodů po necelých čtyřech letech a v únoru 2014 byla jeho nástupkyní zvolena Anna Šabatová. Někdejší mluvčí Charty 77 a výrazná tvář veřejné debaty dostávala úřad mnohem častěji do médií, zejména poté, co byl jejím zástupcem zvolen názorově zcela jinde ukotvený právník Stanislav Křeček.
Ten se v roce 2020 stal jejím nástupcem a vrátil úřad ombudsmana spíše do role uvážlivého kritika přešlapů státní správy. Letos se ale vzhledem k věku rozhodl funkci neobhajovat.
Čtvrtému ombudsmanovi Stanislavu Křečkovi již vypršel mandát, ale svou práci bude vykonávat do chvíle, než politici vyberou jeho nástupce či nástupkyni. Veřejného ochránce práv a jeho zástupce volí na šest let Poslanecká sněmovna z návrhů prezidenta a Senátu.
V květnu 2025 proběhlo první kolo volby a poslanci při ní nového ombudsmana nezvolili. Do druhého kola volby ombudsmana postoupily Eva Kostolanská a Klára Šimáčková Laurenčíková. Ani jedna v úvodním kole nezískala 85 hlasů nutných ke zvolení.
První jmenovanou dámu nominoval Senát, druhou prezident republiky. Kostolanská měla ke zvolení blíž. Získala 77 hlasů. Kandidátka prezidenta republiky Šimáčková Laurenčíková, bývalá zmocněnkyně vlády pro lidská práva v kabinetu Petra Fialy (ODS).
Advokát Vítězslav Dohnal, bývalý ústavní soudce Jaromír Jirsa a zástupce končícího ombudsmana Křečka Vít Alexander Schorm skončili na 3., 4. a 5. místě a ve druhém kole volby už zůstávají mimo hru.
Vít Alexander Schorm kandidoval s podporou České konference rektorů. Jirsu do volby ombudsmana nominoval Senát.
Eva Kostelanská, dlouholetá právnička působící v Kanceláři ombudsmana, se nechala slyšet, že ombudsman může být partnerem vlády. Partnerem, který bude s vládou spolupracovat na tom, aby se lidem žilo lépe. Šimáčková Laurenčíková zdůraznila, že ombudsman má stát na straně zranitelných skupin.
Veřejným ochráncem práv se může stát soudce, advokát i odborník z veřejné správy.
Jedním z kandidátů byl také Jakub Kříž, který má zkušenosti se zastupováním klientů před Ústavním soudem. I jeho nominoval Senát. Ale do užší sněmovní volby neprošel.
Právnička proti bývalé zmocněnkyni
Ve volbě, která byla kvůli obstrukcím ve Sněmovně už několikrát odložena, nakonec uspěla právnička Eva Kostolanská. Ve druhém kole získala 93 hlasů proti 58 hlasům její soupeřky.
Kostolanská má s Kanceláří veřejného ochránce práv přímou zkušenost, už zde pracuje. Známější ale byla svou předchozí činností ve finanční správě, kde byla autorkou řady metodik, komentářů a publikací.
Podle informací ParlamentníchListů.cz její kandidaturu mezi zákonodárci hodně prosazovala ministryně financí Alena Schillerová, která se s Kostolanskou zná ze společného působení na brněnském finančáku.
Její soupeřka Klára Šimáčková Laurenčíková je magistrou v oboru speciální pedagogiky a na ministerstvu školství byla v různých funkcích hlavním tahounem agendy školní inkluze, jak přiznal i exministr Ondřej Liška, který svou kolegyni ze Strany zelených na ministerstvo přivedl. V dalších letech prošla i dalšími úřednickými posty na ministerstvech, za Fialovy vlády byla zmocněnkyní pro lidská práva a náměstkyní ministra pro evropské záležitosti.
Paralelně s prací úřednice řídila několik neziskových organizací, například ČOSIV (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, později přejmenovaná na SoFa- Society for all), které patřily k nejaktivnějším příjemcům veřejných podpor. Podle výpočtů ParlamentníchListů.cz se celková podpora organizací spojených s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou blíží ke čtvrt miliardě korun.
Naposledy zaujala kritikou Babišovy vlády za provádění změn v Agentuře pro sociální začleňování, kterou od Fialovy vlády řídil její manžel Martin Šimáček.
Oba manželé spolu už před lety působili v neziskovkách vedených Annou Šabatovou. Právě na ombudsmanku z let 2014- 2020 chtěla Šimáčková Laurenčíková navazovat.
Mandát třetí české ombudsmanky se vyznačovat důrazem na kolektivní práva menšin. Přes antidiskriminační legislativu byla jejich práva vymáhána i v rámci soukromých vztahů, včetně takových věcí, že úředníci obvolávali inzeráty realitních kanceláři s fingovaným tvrzením, že má o byt zájem Rom a zaznamenávali, zda se mu dostane rovného zacházení. Vzhledem k tomu, že primární úlohou veřejného ochránce práv je ze zákona ochrana práv občanů proti institucím státu mnozí vyjadřovali pochybnosti, zda si tím úřad aktivisticky nerozšiřuje mandát do sfér, které mu nepřísluší.
Klára Šimáčková Laurenčíková má zkušenost s „ombudsmanstvím“ už z minula, v letech 2011-2022 byla školní ombudsmankou na pražské FAMU.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlsíte s myšlenkou, že Česko potřebuje ombudsmana?
