V Bělorusku v srpnu loňského roku proběhly prezidentské volby, které opět vyhrál Alexandr Lukašenko, jenž pevně drží moc v rukou od roku 1994. Evropská unie však výsledky voleb neuznala. Pravděpodobně byly zmanipulované.
Výsledky voleb neuznaly ani statisíce Bělorusů, kteří od onoho srpna pravidelně demonstrují v ulicích a žádají svobodu ve své zemí, protestují i když mnozí z aktivistů mizí a někteří z nich jsou poté nalezeni mrtví. Z akcí je často odvedli neoznačení muži loajální vůči Alexandru Lukašenkovi.
Na stranu Bělorusů toužících po svobodě se postavil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který nechal na budově Senátu vyvěsit červenobílou vlajku, kterou Bělorusové používali, dokud se jejich země po vpádu Rudé armády nestala jednou ze sovětských republik. Vystrčil tím chtěl ukázat, že nezapomíná na Bělorusy toužící po svobodě ani v době, kdy většina světa hledá cestu, jak se vypořádá s pandemií koronaviru.
Za běloruské občany toužící po svobodě se postavili i Piráti.
„Stojíme za běloruskými občany, kteří už půl roku marně protestují proti výsledkům zmanipulovaných prezidentských voleb a režimu Alexandra Lukašenka,“ ohlásili Piráti na sociální síti Facebook. Spustili i web na podporu Bělorusů, kteří odmítají Alexandra Lukašenka za prezidenta.
„Aktuálně je ve vězení za politické vězně označeno 228 lidí a číslo stoupá. Sankce zatím neměly reálný efekt a Lukašenko odmítá odstoupit, dle svých slov‚ dokud ho nezabijí. Přitvrzují také nová trestní stíhání členů Koordinační rady běloruské opozice, již se Lukašenko snaží za každou cenu potřít,“ prohlásila pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která v prosinci adoptovala politickou vězenkyni Kasyu Budzko a zorganizovala psaní dopisů politickým vězňům.
Bc. Markéta Gregorová
Pirátský poslanec Jan Lipavský doplnil, že Lukašenko a jeho nohsledové musí zaplatit za zločiny, kterých se dopustili na vlastních spoluobčanech.
„Česko Bělorusům poskytuje významnou pomoc, ať už zraněným z demonstrací nebo zdravotníkům, nebo také deseti miliony korun z rozpočtu ministerstva zahraničí. Čistě ad hoc řešení jsou ale pouze hašením požárů. Musíme být schopni vytvářet takové prostředí, aby ti, kdo porušují lidská práva, za své zločiny museli pykat. Evropská unie má k dispozici například nově schválený tzv. Magnitského zákon, i pro Česko máme návrh podobné legislativy hotový. Zahraniční politika založená na lidských právech má v Evropě své místo a zasazoval bych se o tento směr i vůči Bělorusku,” uvedl Lipavský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
