Plánovaný sudetoněmecký sněm, který by se měl v květnu uskutečnit v Brně pod záštitou nevládní organizace Meeting Brno, vyvolal ostrou vlnu kritiky mezi předními českými intelektuály a politiky. V nejnovějším vydání diskusního pořadu Trialog se nad riziky této akce zamysleli profesor mezinárodních vztahů Petr Drulák, poslanec a předseda strany PRO Jindřich Rajchl a antropolog Ivo Budil. Všichni tři aktéři jsou signatáři dopisu adresovaného Berndu Posseltovi, v němž jej vyzývají, aby od pořádání akce na území České republiky upustil.
Moderátor diskuse Petr Drulák v úvodu upozornil, že snaha přenést sudetoněmecké aktivity do Brna není náhodná a probíhá již několik let. Podle něj nejde o pouhé sousedské setkání, ale o akt s hlubokým politickým podtextem. „Nemyslíme si, že je dobře, aby se v České republice taková akce konala,“ prohlásil Drulák s tím, že by se tím zasáhlo do citlivých míst národní historie.
Profesor Ivo Budil zdůraznil, že ačkoliv je příznivcem míru a spolupráce mezi národy, určité události nelze vnímat pouze jako nostalgii. „Ve veřejném politickém životě existují určitá fakta, která mají hluboký symbolický význam, protože se dotýkají událostí, na kterých stojí naše moderní státnost, svrchovanost a státní sebevědomí,“ vysvětlil Budil. Podle jeho názoru může mít konání sněmu v Česku riskantní konsekvence, které by v budoucnu mohly vést až ke vznášení právních nároků.
Landsmannschaft se dodnes nezřekl snahy zrušit Benešovy dekrety
Kritikou nešetřil ani Jindřich Rajchl, jenž Sudetoněmecký landsmannschaft označil za přímou nástupnickou organizaci strany Konráda Henleina. Rajchl varoval především před možným prolomením Benešových dekretů, které považuje za pilíř poválečného uspořádání.
„Sudetoněmecký landsmannschaft se dodnes nezřekl snahy zrušit Benešovy dekrety. To, že ustoupili od revize majetkových vztahů, je jenom úkrok stranou a léčka,“ obává se poslanec. Jakékoli zpochybnění Benešových dekretů by podle něj spustilo lavinu soudních sporů o majetky v pohraničí, což by fatálně ohrozilo právní stabilitu českých občanů.
Diskuse se dotkla také širšího geopolitického kontextu a role současných elit. Profesor Drulák označil podporu sudetoněmeckých aktivit ze strany některých českých osobností za projev „intelektuální sebekolonizace“. Tento postoj rozvedl profesor Budil, podle něhož se Česko po pádu železné opony integrovalo do západního systému jako periferie německého imperiálního jádra.
„Být na periferii znamená také určitý stav ducha. Je to strategie imputovat pocit viny a efektivně ho využívat,“ konstatoval Budil a dodal, že se u části české inteligence podařilo zakotvit mentalitu, která přejímá německý pohled na vlastní dějiny.
Chceme stejné postavení jako za Rakouska-Uherska?
Poslanec Rajchl v této souvislosti kritizoval i současné progresivistické směry v politice, zejména stranu Pirátů, kterou obvinil z pokusů o rozmělnění národní suverenity. „V momentě, kdy budeme součástí Evropské unie bez práva veta a bez vlastní měny, nebude naše postavení rozdílné oproti Rakousku-Uhersku,“ varoval politik.
Zároveň vyjádřil znepokojení nad kroky prezidenta Petra Pavla, který podle něj po sérii vyhraných soudních sporů s Lichtenštejny nepochopitelně vybízí k dohodě, což Rajchl vnímá jako přímé ohrožení státních zájmů.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
V závěru veřejné části debaty se účastníci shodli, že pro budoucnost České republiky je klíčové vrátit se k národnímu sebevědomí a opustit politiku servility vůči silnějším sousedům. Budil připomněl, že historicky selhaly pokusy orientovat se výhradně na Francii či Británii, a Rajchl uzavřel diskusi varováním před úpadkem západního prostoru.
„Jsem přesvědčen o nutnosti opustit západoevropský prostor, který směřuje k úpadku. Německo prožívá deindustrializaci a brzy bude kolonizováno stejným způsobem, jako jsme byli kolonizováni my,“ dodal Rajchl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 11 čtenářů)
Souhlasíte s názorem, že sudetoněmecký sněm by se neměl konat v Brně?
