I když v Poslanecké sněmovně probíhá takzvaný poslanecký týden, kdy se poslanci mají věnovat svým voličům v regionech, v úterý dopoledne bylo ve Sněmovní ulici rušno. Na oficiální návštěvu dorazil Richard Raši, předseda Národní rady Slovenské republiky. Předseda slovenského parlamentu není v Praze poprvé, a Tomio Okamura už byl také od svého listopadového zvolení několikrát na Slovensku.
Předseda Poslanecké sněmovny opakovaně mluví o tom, že na vztazích s někdejším federálním partnerem mu mimořádně záleží a snaží se je napravit po minulé vládě a minulém vedení Sněmovny. Petr Fiala zrušil společná zasedání vlád a Markéta Pekarová Adamová po volbách 2023, kdy získala většinu koalice Roberta Fica, mluvila o tom, že „když se naše hodnoty tak zásadně rozcházejí, nemůžeme předstírat jednotu“.
Červnová návštěva předsedy Richarda Rašiho ale byla mimořádná v tom, že dosavadní jednání o zlepšení vztahů měla být propsána do konkrétních dohod. Patnáctičlenná delegace je podle něj jednou z nejrobustnějších, co slovenský parlament kdy na zahraniční cestu vyslal.
„Mimořádnou kvalitu vzájemných vztahů, kterou se nám s naší novou koalicí podařilo dát znovu dohromady, potvrzuje i dnešní návštěva,“ uvedl Tomio Okamura. Richard Raši mluvil o tom, že mimořádnou hloubku našich vztahů nejlépe dokazuje to, že jsme se dokázali přátelsky rozejít a přitom si uchovat mezi oběma národy zcela mimořádné vztahy.
Tomio Okamura
Slovenská strana v Praze představila priority svého předsednictví V4, které přebírá od července, a kladla důraz na praktické aspekty sousedské spolupráce, hospodářské propojení a energetickou bezpečnost, o které opakovaně mluví i Tomio Okamura. Richard Raši připomněl, že například strategie jaderné energetiky vznikala ještě ve společných časech, takže by bylo logické, aby i její rozvoj byl vzájemně koordinován.
Kromě spolupráce v energetice nebo v automobilismu měla být tématem jednání také koordinace obou zemí při implementaci legislativy týkající se AI.
Hmatatelným výsledkem návštěvy je podpis Memoranda o porozumění a rovněž zřízení Ceny za česko-slovenskou vzájemnost, která by měla ocenit úsilí o rozvoj vzájemných vztahů mezi oběma národy.
Představa je podle Tomia Okamury taková, že by oceněná osobnost byla každoročně vybírána v parlamentu „křížem“, tedy česká strana by vybírala osobnost ze Slovenska a slovenští poslanci naopak českou. Společný ceremoniál by se konal střídavě v obou zemích.
„Právě plánovaným podpisem Memoranda o porozumění o zřízení Ceny za česko-slovenskou vzájemnost vysíláme jasný signál o výjimečnosti našich vztahů i po rozdělení společného státu, přičemž toto ocenění bude každoročně vyzdvihovat přínos osobností v oblasti kultury, vědy, diplomacie či veřejného života. Chceme tím jasně deklarovat, že i když jsme dnes dva samostatné suverénní státy, lidsky, kulturně a historicky zůstáváme nejbližšími partnery,“ uvedl Richard Raši.
O zřízení ceny se oba předsedové dohodli už při minulé návštěvě Tomia Okamury na Slovensku.
Fotogalerie: - Okamura na Slovensku
K rozvoji vztahů mezi oběma zeměmi pro budoucnost by měla přispět i možnost studentských stáží v parlamentu pro studenty ze druhé země, tento projekt by měl být spuštěn už v příštím roce. Podle Richarda Raši je mimořádně důležité, aby česko-slovenské vztahy dostaly i budoucnost.
Oba předsedové také společně zaštítili akci „Rok Dušana Jurkoviče“. Připomínku výročí osobnosti, která zásadně ovlivnila architekturu i na moravské straně hranice, vnímá Slovensko jako velmi významnou kulturní událost.
„Já si myslím, že dílo Dušana Jurkoviče představuje krásný symbol propojení českého a slovenského kulturního prostoru a připomíná hluboké kořeny našich vzájemných vztahů,“ vyznal se Tomio Okamura, který se k beskydskému pohraničí jako krajině svého dětství vždy hlásil.
Připomínka vzájemné historie byla rovněž důležitou součástí návštěvy. Už vzhledem k výročí, které se v tomto týdnu připomíná a které je neoddělitelně spojeno s bojem za československou státnost. Po programu v Poslanecké sněmovně a obědě v Lichtenštejnském paláci se oba předsedové odebrali nejprve k památníku na Vítkově a poté do Resslovy ulice, kde si v Národním památníku hrdinů heydrichiády připomněli oběť českých a slovenských parašutistů. Výročí jejich posledního boje připadá na čtvrtek.
„Jan Kubiš a Josef Gabčík zůstávají symbolem odvahy a vlastenectví a to je potřeba si připomínat i při této oficiální návštěvě,“ uvedl předseda Poslanecké sněmovny.
Už v Poslanecké sněmovně Tomio Okamura Richardu Rašimu v předsálí jednacího sálu představil výstavu věnovanou historii české ústavnosti, ve které mají svůj prostor i ústavy společného státu. Ať ústava z roku 1920, další ústavy z let 1948 a 1960, nebo ústavní zákon o federalizaci Československa, který v roce 1968 padesát let po vyhlášení společné státnosti poprvé upravil vztahy národů na rovnoprávné federativní bázi.
„Dotkli jsme se i tématu Benešových dekretů. Naši slovenští přátelé nám sdělili, že toto je velké společensko-politické téma na Slovensku, i v souvislosti s nástupem nové maďarské vlády,“ uvedl na tiskovce v Poslanecké sněmovně Tomio Okamura. „Platí stanovisko naší vládní koalice, že Benešovy dekrety jsou pevnou součástí českého právního řádu a nebudeme je žádným způsobem otvírat, přestože zaznamenáváme tlaky na toto téma,“ ujistil.
Česká strana se naopak zajímala o slovenskou zkušenost v oblasti rušení poplatků za veřejnoprávní média, kterým si Slovensko už prošlo.
„Je fajn, že nejsme v Evropské unii sami, ale máme národ, který je nám takto blízký, nejbližší ze všech,“ uzavřel Tomio Okamura. Obě země mají podle něj i zájmy v EU velmi podobné a ve dvou se postupuje mnohem lépe.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Máme usilovat o dobré vztahy se Slovenskem?
