Jan Sokol se domnívá, že první český prezident Václav Havel v této zemi chybí víc, než by se na první pohled mohlo zdát. „Chybí tady jeho spolehlivý, poctivý, a přitom skromný postoj, který jsme měli všichni před očima jako jakýsi vzor. Táhl nás vzhůru. Zní to pateticky, ale proč to tak neříct. Je to tak,“ zahájil osmdesátiletý filosof rozhovor pro páteční Hospodářské noviny. „Pokud by nebylo Václava Havla, bylo by všechno v Česku daleko horší,“ pokračoval.

Hodně lidí nepochopilo, co je to svoboda

Z politiky se vytrácí slušnost. Někteří dnešní politici často uráží své oponenty a snaží se svá vystoupení okořenit naštvaností, která se posléze šíří i mezi občany. Nelze ovšem vyloučit, že je to i naopak, že se naštvanost veřejnosti přelévá do politiky. To však podle Jana Sokola nepředstavuje náš největší dnešní problém.

„Hlavní problém ale vidím v obecném nepochopení toho, co znamená svoboda, a z toho plynoucím pocitu, že svoboda, kterou jsme získali po roce 1989, vlastně nestojí za to. ... Nechtěl bych z nepochopení svobody vinit všechny, ale je pravda, že se až příliš často setkávám s názory, že svoboda znamená libovůli, že principem svobody je, že mohu dělat, co chci, a že ‚mi nikdo do ničeho nebude mluvit‘. A to jsou těžké omyly,“ varoval Sokol.