„Spojené státy a Izrael mohou jednohlasně prohlásit, že Íránu nemůže být nikdy povoleno, aby měl vlastní jadernou zbraň, nikdy! Írán musí také neprodleně přestat s financováním a výcvikem teroristů a jiných ozbrojených skupin,“ prohlásil Donald Trump na schůzce s izraelským prezidentem v Jeruzalémě. 

 

Americký prezident dále poznamenal, že si v regionu Blízkého východu povšiml „narůstajícího uvědomění toho, že arabské státy vnímají spolu s Izraelem Írán jako společného nepřítele, a opět si postěžoval na dohodu, kterou s Íránem uzavřel bývalý prezident Spojených států Barack Obama. 

 

„Pro Spojené státy bylo uzavření této dohody strašnou věcí. Írán se nikdy nedostane k jaderné zbrani, to vám mohu říci,“ dodal Trump. 

 

Prezident Trump označil Írán za hlavního agresora na Blízkém východě, a to i přes to, že si jeho obyvatelé před nedávnou dobou v prezidentských volbách zvolili umírněného, prozápadního kandidáta Hasana Rúháního. 

„Z jeho proslovu byste toto ovšem nevypozorovali. Trump při své návštěvě Saúdské Arábie minulý týden prakticky označil Írán za největší zlo na této planetě. Ironicky tak učinil v ideologickém rodišti Al-Káidy a Islámského státu, což zřejmě jeho pomocníkům uniklo,“ uvádí Foreign Policy. 

 

Podle Petra Akopova píšícího pro ruský deník Vzgljad jsou Trumpova vyjádření na stranu Íránu nejen hrubá, ale i nespravedlivá. 

 

„Írán není nikterak napojen na mezinárodní terorismus. O tom mohou Trumpa informovat jak CIA, tak i britská MI-6. Reálný vztah mezi mezinárodním terorismem a Íránem ovšem Trumpa nikterak nezajímá, on pouze přijel do Sáudské Árábie a Izraele říci to, co od něj chtěli slyšet,“ věří ruský analytik. 

 

Trump na Blízký východ údajně přicestoval s dvěma hlavními cíly – obnovit upadající vliv Spojených států v Zálivu a získat finanční prostředky od arabských šejků. Nejsnazší cestou k dosažení těchto cílů je démonizace Íránu, který mnozí arabští lídři vnímají jako hlavního nepřítele. 

„Stejně tak Írán – jako jediný nezávislý a vojensky silný stát v regionu – nenávidí v Izraeli. Zejména poté, co bylo dosaženo při pomoci Spojených států mírové dohody s Egyptem, se Írán stal nepřítelem Izraele číslo jedna. Nedávná dohoda o ukončení režimu sankcí mu navíc jen přidává na síle a zároveň zvyšuje obavy Izraele,“ tvrdí Akopov. 

Nicméně v současné době žádná alternativa dohody uzavřené s Íránem bývalou prezidentskou administrativou Spojených států neexistuje. Donald Trump navíc usiluje o to, aby Spojené státy snížily svou angažovanost v blízkovýchodní problematice. Nejenže nechce vstupovat do žádných nových válek, ale i ty staré chce co nejdříve ukončit. 

Toto se týká například Afghánistánu, kde se Spojené státy angažují již 16 let. 

 

„Zůstat v Afghánistánu má pro Spojené státy smysl jen v tom případě, že z dlouhodobého hlediska usilují o izolaci Íránu, obklíčení Číny a souboj s Ruskem o vliv ve Střední Ásii. Tedy pouze v tom případě, že se Spojené státy snaží stát globálním hegemonem. Pokud to tak ovšem není, pokud se Trump bude skutečně řídit politikou ‚Amerika na prvním místě‘, co budou Spojené státy dělat se všemi těmi problémy rozkládajícími se od Blízkému východu až na Dálný východ?“ táže se Akopov. 

 

„Amerika především hledá mír, a ne války,“ uvedl Trump v Saúdské Arábii. 

 

Pokud se Trump bude skutečně přidržovat své doposud nastolené linie, o žádné válce s Íránem nemůže být řeč. V čem je tedy háček? Z jakého důvodu Trump tak nemilosrdně kritizuje zemi, jejíž občané si v posledních volbách narozdíl od Spojených států zvolili liberálního kandidáta?

 

Amerika na prvním místě

 

Spojené státy se podle ruského experta v první řadě snaží situovat do role bezpečnostního garanta arabských monarchií. 

„Právě k dosažení tohoto cíle potřebují Američané maximálně využít íránskou hrozbu, čímž mohou tlačit na Saúdy, aby nakupovali nepotřebné americké zbraně. Nyní se bude Trump vracet zpět do Spojených států bohatší o 100 miliard dolarů v zakázkách na prodej amerických zbraní. To je přesně to, co nyní Amerika potřebuje, více peněž do vlastní ekonomiky,“ tvrdí Akopov. 

Veškeré řečit o izolaci Íránu či jeho ekonomické blokádě jsou prý jen pustými slovy namířenými primárně na arabské šejky a izraelské politiky. „Jestli tyto státy uvidí, že je Amerika na jejich straně, budou tam ochotně posílat své peníze.“

 

„Saúdská Arábie může od Spojených států koupit zbraně v hodnotě 300 miliard dolarů, to jí ovšem nikterak nepomůže v jejích válečných úsilích. Stačí se podívat na takový Jemen, jehož armáda je velmi špatně vybrojena a se kterým si vojska Saúdské Arábie, které z velké části tvoří žoldnéři, neví rady,“ tvrdí expert. 

Garantem bezpečnosti Saúdské Arábie a ostatních zemí na poloostrově zůstanou tedy i nadále Spojené státy, čímž si zajistí dlouhodobý příjem z prodeje zbraní. Trump tak tedy bude moci s novými finančními prostředky začít vyplňovat své sliby o ekonomické obnově Spojených států.