Bída, drahota, lidé na dlažbě a střelba do dělníků. Šiří se jiné informace o „tatíčku Masarykovi“ a první republice

31.10.2018 8:21

Sociálními sítěmi se u příležitosti 100. výročí vzniku Československa šíří text, jak vypadal život nižších vrstev za první republiky. Text vyšel na webu Stoplusjednicka.cz.

Bída, drahota, lidé na dlažbě a střelba do dělníků. Šiří se jiné informace o „tatíčku Masarykovi“ a první republice
Foto: archiv redakce
Popisek: Masaryk v Bílém domě

Jak server uvádí, prakticky celá éra první republiky byla sledem hospodářských, měnových, pozemkových a sociálních reforem. „Pro občany znamenaly tyto změny a zásahy jen další nejistoty. Důvěru v mladý stát navíc silně poznamenala globální ekonomická krize let třicátých,“ píše server s tím, že rozhodně nelze prohlásit, že za Masaryka bylo líp. 

Původní text ZDE

Například těsně po válce vyskočil počet nezaměstnaných na 228 tisíc. „Kvůli odtržení od monarchie došlo navíc ke zpřetrhání obchodních svazků s Rakouskem, Maďarskem a částečně i s Německem. Těžký zásah utrpěl zejména hutní a strojírenský průmysl, ale nezaměstnanost se dál šířila jako lavina napříč celým pracovním trhem. Kromě lidí bez práce tu bylo 210 000 válečných invalidů, kteří potřebovali péči. A stále tu chybělo 385 000 párů mladých a silných rukou mužů, kteří na válečných frontách padli,“ dodává server. 

Dělnické mzdy navíc činily v porovnání s rokem před válkou jen 37,4 procenta. Cena zboží byla naopak často až o devadesát procent vyšší. „V letech 1918–1920 byly vydány různé předpisy: o práci dětí, žen, o placené dovolené, o ochraně minimálních mezd či kolektivních smlouvách,“ píše se na serveru. 

Server VaseVec.cz pak píše také o tom, jak se za první republiky střílelo do lidí. „Založení moderního českého státu, tedy správněji Československa, se neodehrálo tak idylicky, jak nám říká oficiální historie. Ačkoliv se státní převrat 28. 10. 1918 obešel bez obětí na životech, obsazování pohraničí českými vojáky od listopadu 1918 si lidské životy vyžádalo,“ píše se na serveru.

Původní text ZDE

Jak dodává dále, střety při obsazování německých sídelních území byly zaznamenány v Mostě, kde bylo zabito šest českých Němců, Duchcově, Litvínově, Kaplicích a v několika městech jižní Moravy. „V Moravské Třebové stříleli českoslovenští vojáci na náměstí do shromážděných obyvatel, čtyři německé ženy a jedno dítě zabili, 20 dalších zranili; v Mostu, Šumperku a Chebu dokonce vyhrožovali dělostřeleckou palbou, pokud jim budou klást odpor,“ dodává server. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Protiústavní.“ Jana Zwyrtek Hamplová chce umlčení v Senátu hnát výš

21:30 „Protiústavní.“ Jana Zwyrtek Hamplová chce umlčení v Senátu hnát výš

Horní komora Parlamentu se rozhodla sněmovní verzi novely občanského zákoníku ohledně uzavírání part…