Rozsáhlý blackout, který v pátek 4. července 2025 zasáhl značnou část České republiky, byl způsoben mechanickou poruchou – pádem fázového vodiče na vysokém napětí. Ten spustil sérii událostí, která vedla k přetížení sítí a výpadku elektrárny Ledvice.
Výpadek postihl Prahu, Středočeský kraj, Liberecký, Ústecký, Královéhradecký kraj a částečně i východní a severní Moravu. Celkem bylo zasaženo až 1 milion odběrných míst, mimo provoz bylo osm z 44 rozvoden přenosové soustavy.
V hlavním městě nejezdilo metro ani tramvaje – pravý břeh Vltavy byl zcela bez tramvajového provozu více než tři hodiny. Hasiči zasahovali u desítek uvězněných osob ve výtazích, nefungovala světelná signalizace, čerpací stanice a bankomaty byly mimo provoz. Některé obchody přešly výhradně na hotovostní platby.
Nemocnice a další kritická infrastruktura přešly na záložní dieselové generátory – k ohrožení pacientů nedošlo. Přes 1000 mobilních vysílačů přešlo na bateriové napájení.
Krizový štáb vyhlásil v odpoledních hodinách stav nouze, který trval 24 hodin. Vláda vyloučila kyberútok i vliv obnovitelných zdrojů – potvrdila, že šlo o řetězec technických selhání.
Premiér Petr Fiala označil událost za mimořádnou a vyzdvihl nasazení složek IZS. Prezident Petr Pavel ocenil pohotovostní reakci a zdůraznil nutnost modernizace infrastruktury. Ministr průmyslu Josef Vlček přislíbil posílení přenosové sítě, aby se podobná situace neopakovala.
Varování bylo k dispozici už před jedenácti lety
Přestože šlo o výjimečnou událost, varování před podobným vývojem byla známa už více než dekádu. 26. února 2014 simulovalo cvičení „Blackout 2014“ rozsáhlý výpadek elektřiny na území Prahy a části Středočeského kraje.
Součástí simulačního cvičení v roce 2014 bylo především ověření fungování krizového řízení hlavního města a záchranných složek během rozsáhlého výpadku proudu. Nacvičovalo se mimo jiné vyprošťování lidí z výtahů a z podzemní dopravy, zajištění zásobování pitnou vodou a energií pro nemocnice a další klíčová zařízení, řešení výpadku komunikačních sítí i přechod na tzv. ostrovní provoz energetické sítě.
Simulační cvičení se připravovalo mj. pod vedením generálů Andora Šándora a Jiřího Šedivého a proběhla zejména jako reakce na povodně 2013 a požár rozvodny na Chodově, aby se ověřila připravenost města na dlouhodobý výpadek elektřiny.
Už tehdy odborníci upozorňovali na nepřipravenost měst, zranitelnost přenosové soustavy i nízké povědomí obyvatel o tom, jak se v takové situaci chovat.
Cvičení například odhalilo nepřipravenost klíčové infrastruktury a nedostatečné záložní zdroje – doporučeno bylo zavést záruky alespoň na 72 hodin zálohy pro kritické subjekty (včetně vodáren, zdravotnictví).
Vedlo k sepsání 32 konkrétních doporučení pro magistrát a IZS, z toho 6 bylo předloženo Bezpečnostní radě státu – zejména o posílení záložních zdrojů a zlepšení krizové komunikace.
Mezi hlavní opatření patřilo zmíněné: zavedení povinných záloh na 72 hodin pro klíčové subjekty, dále vytvoření provozních studií pro zásobování vodou, evidenci občanů závislých na zdravotnických přístrojích, další cvičení zaměřená na naftové záložní systémy, vodárny a hromadnou dopravu.
Odborníci však v průběhu let důrazně upozorňovali, že všechna navrhovaná opatření nebyla zdaleka uvedena do praxe.
Vážnější scénář by mohl přerůst v katastrofu, varovalo cvičení
V rámci cvičení blackoutu 2014 se simuloval výpadek elektřiny na území Prahy a části Středočeského kraje. Šlo o výpadek trvající méně než tři dny, tedy tzv. blackout „prvního stupně“. Nicméně cvičení neřešilo méně pravděpodobný, ale reálně možný scénář, kdy by blackout vznikl kvůli závažnější destrukci přenosové soustavy – například poškozením vedení nebo transformátorů. V takovém případě by obnova provozu mohla trvat stovky hodin, a dopady by podle dokumentu přešly z kritické do katastrofické úrovně.
Zásadním rizikem by byla neschopnost složek krizového řízení zajistit základní funkce města. Výsledkem by mohl být vznik sociálních nepokojů a destabilizace politického systému hlavního města i celé republiky.
Inspirace ze zahraničí: co ukázaly výpadky v USA, Itálii a na Novém Zélandu
Součástí výstupů z cvičení v roce 2014 tehdy byla také analýza velkých výpadků elektřiny, které postihly různé části světa. Zahraniční zkušenosti poskytly cenná varování i konkrétní doporučení, jak lépe zvládat krizové situace spojené s kolapsem elektrické sítě.
Věříte, že „kauza bitcoin“ vznikla pouze nešikovností Pavla Blažka a dalších představitelů?Anketa
V případě USA šlo o útok na přenosovou stanici v Silicon Valley, kde se i přes cílené poškození klíčových transformátorů podařilo zabránit dlouhodobému blackoutu díky operativnímu přesměrování sítě. Ministerstvo energetiky USA však následně varovalo, že při větším rozsahu by obnova mohla trvat až měsíce, a proto je nutné zaměřit se na preventivní opatření.
Itálie řešila v roce 2003 kompletní národní blackout. Obnova trvala déle než 24 hodin a ukázala nutnost mít v systému dostatek zdrojů schopných tzv. „startu ze tmy“, zejména v městských a průmyslových aglomeracích.
Závažnou situací prošel i Nový Zéland, konkrétně Auckland, kde po selhání kabelového vedení došlo k rozsáhlému a vleklému výpadku, který paralyzoval chod města. Mezi nejzávažnější důsledky patřily výpadky požárních hlásičů, dopravní kolaps, otravy oxidem uhelnatým i zvýšená kriminalita. Případ ukázal, že ani předchozí varování nestačí, pokud stát či město krizovou přípravu podcení.
Z těchto případů vyplývá, že nestačí spoléhat jen na dosavadní stabilitu přenosových sítí. Klíčové je myslet na nejhorší možné scénáře a mít připraveny konkrétní kroky k udržení základních funkcí města i v případě rozsáhlého kolapsu.
Bezpečnostní expert generál Andor Šándor, který patřil mezi odborníky zapojené do simulačního cvičení blackout 2014, dlouhodobě varuje, že rozsáhlý výpadek elektrické energie je reálnou a podceňovanou hrozbou. Upozornil, že v případě blackoutu na rozdíl od povodní existuje možnost se dobře připravit, avšak Česká republika podle něj v tomto směru dostatečně nekoná.
Již v minulosti varoval, že není rozumné hazardovat s energetickou bezpečností a dělat z její budoucnosti předmět politických tahanic a přistupovat k energetické politice zodpovědně a s rozvahou.
V aktuálním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zdůraznil, že zkušenost z cvičení v roce 2014 nebyla dostatečně využita a že ČR opět nebyla připravena. Podle svých slov doufá, že tento stát konečně pochopil, že vedle hysterie z Rusů existují i závažná vnitřní ohrožení, která nesouvisejí s žádnými mezinárodními hráči.
Kromě toho hovořil o základní přípravě, která by měla být automatickou součástí krizového plánování.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Myslíte si, že by Česko mělo změnit celkový směr své energetické politiky?
autor: Natálie Brožovská
