„Naše země byla násilně vytržena z prostředí, v němž se doposud odehrávaly její dějiny, a vržena do prostředí o hodně primitivnějšího a zaostalejšího,“ stojí v prohlášení. Během komunistického režimu se prý oslavy vždy nesly v duchu „řinčení zbraní,“ čímž se potvrzovalo „začlenění naší země do ruského komunistického impéria.“
Dle společného prohlášení výše zmíněných skupin, neměla západní Evropa v době začátku druhé světové války na vybranou, jelikož nebyla připravená na útok nacistického Německa, musela „se spojit se zaostalou Stalinovou despocií.“
Toto spojenectví však mělo být jen dočasné, protože západní Evropa a Stalinovo Rusko nesdíleli společné ideje a nedokázali se na ničem dohodnout, včetně poválečného uspořádání hranic států. „Rozsáhlé oblasti střední a středovýchodní Evropy se záhy staly ruskou kořistí,“ píše se v prohlášení s tím, že je zřejmé, že některé státy měly na připojení k „ruskému impériu“ svou slabostí také podíl, ale hlavním odpovědným za „čtyřicetiletou devastaci“ je Rusko.
Musíme si prý uvědomit, co z toho plyne pro naši přítomnost a budoucnost. „Česká republika je od svého vzniku demokratickým a suverénním státem. Její bezpečnost je pojištěna spojeneckými vazbami v rámci NATO a Evropské unie. To vše je třeba za všech okolností a všemi silami hájit,“ píše se v prohlášení.
„Putinovo Rusko se vrací ke svým nejhorším tradicím a čím dál tím otevřeněji usiluje o revizi výsledků studené války,“ máme prý dbát o to, abychom nepadli do stejné pasti jako po roce 1945, dnes máme podle prohlášení daleko příznivější okolnosti k tomu, abychom bránili „liberální a demokratické základy našeho státního uspořádání.“
Podle prohlášení právě nastala doba, kdy musíme splatit svůj dluh, za to, že jsme získali demokracii díky Sametové revoluci. „Svou svobodu a suverenitu jsme v roce 1989 dostali skoro zadarmo, na dluh, jako dar. To se v dějinách stává. Vždy však přijde doba, kdy si obdarovaný musí obojí zasloužit a obhájit. Ta doba právě nadešla. Nedopusťme, abychom to, co jsme dostali darem a za co bychom měli být vděčni, nezodpovědně prošustrovali,“ píše se nakonec.
Psali jsme:
autor: ste
