„Naše země byla násilně vytržena z prostředí, v němž se doposud odehrávaly její dějiny, a vržena do prostředí o hodně primitivnějšího a zaostalejšího,“ stojí v prohlášení. Během komunistického režimu se prý oslavy vždy nesly v duchu „řinčení zbraní,“ čímž se potvrzovalo „začlenění naší země do ruského komunistického impéria.“

Dle společného prohlášení výše zmíněných skupin, neměla západní Evropa v době začátku druhé světové války na vybranou, jelikož nebyla připravená na útok nacistického Německa, musela „se spojit se zaostalou Stalinovou despocií.“

Toto spojenectví však mělo být jen dočasné, protože západní Evropa a Stalinovo Rusko nesdíleli společné ideje a nedokázali se na ničem dohodnout, včetně poválečného uspořádání hranic států. „Rozsáhlé oblasti střední a středovýchodní Evropy se záhy staly ruskou kořistí,“ píše se v prohlášení s tím, že je zřejmé, že některé státy měly na připojení k „ruskému impériu“ svou slabostí také podíl, ale hlavním odpovědným za „čtyřicetiletou devastaci“ je Rusko.