„Pokud člověk v Británii žije, velmi rychle pozná, že to je ostrov, kulturně, mentálně,“ podotkl politolog Petr Kopecký s tím, že Británie měla k EU od jejího samého počátku velmi rezervovaný vztah, a tak referendum není žádné překvapení.

Cameron podle zpravodaje Jiřího Hoška těžce podcenil, že z referenda se může stát obyčejný „plebiscit“ o migraci. „To je zřejmě tím, že to mnohé Brity opravdu trápí,“ řekl komentátor Milan Slezák a dodal, že si mnozí Britové neuvědomují, že migranti více do rozpočtu přivedou, než si sami vezmou. „Ale znovu říkám, to jsou čísla, která zejména ti lidé, kteří tvrdí, že Británie musí vystoupit z EU, neradi slyší.“ Navíc mnohdy zastávají práce, do kterým se Britům zkrátka nechce.

Stoupenci setrvání v EU však neumějí opravdové argumenty pro setrvání prodat veřejnosti, a tudíž nad nimi vyhrávají populisté, jako je Nigel Farage, a oportunisté jako Boris Johnson.

Nejhlasitější bojovník za odchod z EU Boris Johnson udělal z argumentů Nigela Farage a UKIP běžný mainstream, a dokázal tak zcela udusit snahy stoupenců EU. Podle Hoška je přitom jedním z největších populistů sám David Cameron, který na něm postavil svou volební kampaň. „Straší tím, že by na kontinentu mohla vypuknout málem třetí světová válka,“ dodal.

„Víte, já jsem trošku ve fázi, kdy nevím, jak správně měřit míru populismu jednotlivých politiků,“ prohlásil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček s tím, že Cameron v kampani doslova „bojuje o přežití“. „Boris Johnson je neuvěřitelně kreativní, dokázal ze sebe udělat ikonu toho, co je absolutní Brit, a přitom zatajit, že polovina jeho rodiny je z Turecka,“ dodal.