Mayová v dopise předsedu Evropské rady Donalda Tuska ujišťuje, že cílem její vlády je stále opustit Unii spořádaným způsobem s dohodou stanovující podmínky tohoto kroku.
Její žádostí se bude už ve čtvrtek zabývat summit lídrů EU, kteří ve věci musejí rozhodnout jednomyslně. Verdikt by ale mohl přijít až na případném mimořádném summitu na konci příštího týdne.
Odklad brexitu EU schválí pouze v případě, že britská vláda přijde s jasným plánem na další postup, přičemž se často hovořilo o potřebě zásadní změny přístupu. Mayová neustupuje od snahy prosadit již dvakrát odmítnutou „rozvodovou“ dohodu.
Třetí hlasování o ní si přeje co nejdříve a požaduje od Evropské rady schválení „doplňujících dokumentů“ dohodnutých s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem minulý týden, aby mohla tyto „změny“ předložit parlamentu.
Kromě potvrzení nových dokumentů od EU Myaová hovoří také o blíže neurčených „domácích návrzích“, které se mají týkat výhrad poslanců k tzv. irské pojistce. Zda by po takových opatřeních mohlo nové hlasování o brexitové dohodě proběhnout, není jasné. Stejně tak není zaručeno, že dokument na třetí pokus bude schválen.
Po variantě s tříměsíčním odkladem brexitu britská premiérka zřejmě sáhla kvůli hrozící revoltě probrexitových ministrů. S odkladem odchodu z Unie ke 30. červnu zároveň nesouhlasí Evropská komise, která má za to, že i při tomto scénáři by se Británie musela účastnit květnových eurovoleb.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se zatím k žádosti nevyjádřil. Mluvčí EK Margaritis Schinas zmínil jeho nedávný telefonát s britskou premiérkou, kdy Mayovou varoval, aby odklad brexitu nenavrhovala za termín konání voleb do Evropského parlamentu, tedy po 23. květnu.
Protažení současného období pro vyjednávání podle článku 50 unijní smlouvy až na dobu po eurovolbách podle mluvčího EK Margaritise Schinase znamená, „že budeme čelit institucionálním komplikacím a právní nejistotě s ohledem na evropské volby“. Podle mluvčího je Juncker přesvědčen o tom, že v případě odložení brexitu za 23. květen by také voliči v Británii museli vybírat své nové europoslance.
V případě, že by Británie po odložení brexitu na 30. června neuspořádala eurovolby, mohlo by to znamenat zpochybnění legitimity nového složení europarlamentu i jeho následných rozhodnutí včetně těch klíčových o složení budoucí Evropské komise a podobě unijního rozpočtu. „Každé rozhodnutí bude možné právně napadnout,“ sdělila v interním dokumentu Komise.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
