Informace byly obsaženy v materiálech pro poslance, kteří se zabývají návrhem na odvolání Rady ČT. Jak vyplývá z těchto pracovních materiálů dodaných Radou, které mají ParlamentníListy.cz k dispozici, doposud bylo řešení stížností značně problematické. Dokonce se ani nevedla evidence došlé pošty, což již na minulých jednáních některé nově zvolené radní šokovalo.
Na jednání 21. 10. proto byl schválen návrh místopředsedy rady Pavla Matochy, zavádějící do pošty a stížností zcela nové principy. Proti tehdy hlasoval pouze radní Zdeněk Šarapatka. Podle schválených návrhů se začal připravovat systém evidence, a rovněž byl změněn dosavadní historický přístup, podle kterého i u stížností zaslaných e-mailem musela být uvedena fyzická adresa odesílatele. Jinak byla stížnost považována za anonymní a takovými se rada nezabývala vůbec.
Bývalý předseda rady René Kühn, který funkci vykonával od července do listopadu letošního roku, se navíc stížnostmi nezabýval skoro vůbec a v tomto období zůstala drtivá většina diváckých stížností bez jakékoliv odpovědi. Na Radě ČT se tedy nahromadila rozsáhlá nevyřízená pošta, která navíc často vůbec nebyla zaevidovaná. Jen za letošní rok se má jednat o stovky stížností. Tyto resty se Rada ČT nyní snaží vypořádat.
Nad dopisy diváků
Současná Rada ČT si dala zlepšení agendy stížností a podnětů jako jednu ze svých priorit. Zřídila si k tomu i pracovní skupinu vedenou místopředsedy Matochou a Váňou. Ta se kromě vypořádání došlé pošty snaží nastavit nový systém řešení stížností a podnětů, který by měl být hotový do konce ledna.
Pracovní skupina zároveň jednoznačně vypořádala stále opakovanou námitku radního Zdeňka Šarapatky, který na jednáních pravidelně tvrdí, že Rada ČT smí projednávat pouze stížnosti na osobu generálního ředitele, stížnosti na činnost České televize podle Šarapatky nepatří do kompetence rady.
Radní si k tomu nechali vypracovat posudek od advokátky Hany Marvanové, která byla v minulosti jako poslankyně spoluautorkou zákona o České televizi. Podle jejího právního názoru se rada má zabývat i stížnostmi na práci České televize, nikoliv pouze jejího ředitele. Je to i v souladu s ustálenou praxí rady.
Zároveň se radní shodli, že primárně by koncesionáři měli své podněty projednávat s příslušnými redakcemi, případně s ombudsmanem ČT. Rada ČT by měla fungovat jako odvolací instance, pokud by lidé nebyli s jejich odpovědí spokojeni. Výjimkou jsou stížnosti na generálního ředitele, tam je Rada ČT příslušná hned v první instanci.
Aby měli koncesionáři přehled, na koho se s podněty obracet, navrhl radní Jiří Šlégr vybudování elektronického systému pro podávání stížností, který by je rovnou administroval. Současně by na webu České televize měl být pro koncesionáře manuál, jak mají postupovat v případě nespokojenosti.
Tento systém má místopředseda rady Daniel Váňa domluvit s ředitelem komunikace ČT Vítem Kolářem v lednu.
Specifickým případem je žádost dle Zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, známá „stošestka“. Ta zakládá právo občanů dostat informace o činnosti veřejných institucí, mezi které patří i veřejnoprávní televize. Podle tohoto zákona se lze domáhat například informací o platech veřejných činitelů. Tyto žádosti mohou mířit i na Českou televizi, ale protože jsou podle jiného zákona, než je Zákon o České televizi, nemohou směřovat na Radu ČT. Tyto žádosti musí být adresovány přímo vedení České televize.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
