Ta se podle Špidly ideově vyprázdnila a nemá jasné principy a hodnoty. V představitelích ČSSD by podle Špidly měli lidé vždy neomylně poznat sociálního demokrata, což se nyní neděje.
A ještě je tu druhý problém: „Sociální demokracie má zároveň za sebou dlouholetou historii a některé její nedávné momenty nebyly moc hezké. Umožnily totiž vytvořit představu, že jsme poměrně zkorumpovaná struktura,“ obává se expremiér.
Na námitku, že případů korupce bylo kolem ČSSD docela dost, Špidla připustil, že „existují fakta, na jejichž základě takovou představu vytvoříte“. Ve skutečnosti ale podle něj před soudem bylo sociálních demokratů odsouzeno naprosté minimum.
Podle Špidly si lidé myslí, jak je tu všechno zkorumpované, přitom realita je mnohem střízlivější. „V České republice je přesvědčení lidí o korupci snad nejsilnější v Evropě a já si nemyslím, že to odpovídá skutečnosti,“ říká. Chybou ČSSD však prý bylo, že korupci „neuchopila jako politické téma“.
Teď je podle něj nezbytné, aby ČSSD „vytvořila jasnou vizi pro lidi“ a našla znovu smysl své existence.
Jako vystudovaný historik pak Špidla začal nový smysl existence ČSSD definovat od bojů za dělníky v devatenáctém století. Situace prý tehdy byla celkem podobná té dnešní, společnost se v důsledku průmyslové revoluce proměňovala a pro mnohé to znamenalo naprosto neúnosné podmínky k životu. „Ocitli jsme se v okamžiku radikální transformace společnosti. Zase nám hrozí, že se svět kolem nás stane absolutně nelítostným a nelidským. Náš úkol je postavit se k tomu čelem a nadcházející změnu moderovat,“ srovnal to s dneškem.
Sledujeme prý globální integraci kapitálu, které se nedá čelit jinak, než nadnárodní integrací politiky. „Základní podmínkou pro sociální demokracii je funkční Evropská unie. Proti ekonomické integraci musíme postavit politickou integraci, jinak to nemá cenu,“ řekl zcela konkrétně.
V důsledku technického pokroku a robotizace se dá čekat, že ubude velké množství pracovních míst, podle některých až čtyřicet procent. A jak to chce řešit Vladimír Špidla? „Naší odpovědí je boj za dekomodifikaci práce. Musí se změnit obsah pojmu práce – to znamená, že práci musíme čím dál méně chápat jako zboží, které prodáváte na trhu. Uvedu příklad. Když pečujete o blízkou osobu, mělo by to být chápáno jako práce, kterou můžete financovat z veřejných prostředků. Ostatně když pečujete o cizí osobu v ústavu, vykonáváte stejný druh činnosti, ale dostáváte za to peníze,“ přiblížil.
Aby se na to vydělalo, je potřeba vybrat více z daní. „Kdysi jsem spočítal, že v Evropě budeme v roce 2040 potřebovat čtyřicet milionů nových pracovních míst v sociálních službách. Na to musíme najít zdroje,“ vysvětluje Špidla. A jestliže byli zdaňováni pracovníci, je podle Špidly logické, aby byly daně vybírány i z práce robotů, kteří je nahradí. On to prý věděl už před lety, když navrhoval zavést daň z robotů a pravice se mu smála. Dnes prý o takových nápadech hovoří i Bill Gates a nikdo se jim už smát netroufá.
ČSSD by podle něj měla zapomenout na dělení na venkovské nebo městské a konzervativní nebo liberální voliče ale oslovovat všechny. Potenciálním voličem ČSSD je podle Špidly „každý, kdo nechce žít na hromadě mrtvol“. „Není jim lhostejná naše společnost, mají humanistické, svobodomyslné a sociální a ekologické ideály. Vědí, že je potřebná mezilidská solidarita a že emancipaci lze provést jen prostřednictvím společnosti,“ popisoval dále voliče ČSSD.
Připustil, že ČSSD dnes „vypadá ošklivě“. „Někteří lidé, kteří se dnes vydávají za sociální demokraty, zrazují její ideály, o tom není pochyb. Ale hnutí samo takové není,“ ujišťoval.
Je podle něj nesmysl, aby zájmy levicových voličů hájil miliardář Andrej Babiš. Může prý klidně vykrást celý program ČSSD, ale vždy narazí na limity svých ekonomických zájmů. „Těžko bude výrazně zvyšovat mzdy svým zaměstnancům a prosazovat progresivní zdanění, na tom by tratil,“ uvedl Špidla pro příklad.
A pak se rozpovídal o prezidentu Miloši Zemanovi, který stále zásadně ovlivňuje sociální demokracii, i když podle Špidly ve skutečnosti žádným sociálním demokratem není. Připomněl, že to byl on, kdo stál za spojením Zemana a ČSSD, když mu dal šanci na kandidátce v jihočeském kraji, kde byl tehdy krajským předsedou.
Připustil, že Zeman byl politickou osobností, která jednu dobu ČSSD pomáhala, ale také připoměl, že z čela strany odcházel po naprostém debaklu v krajských volbách 2000, kdy bylo zřejmé, že takto to dál nejde.
„Po svém odchodu z vedení už nikdy nebyl k ČSSD loajální. Mám za to, že stranu jen obratně využil jako nástroj k posílení vlastní moci. A když zjistil, že mu tento nástroj neslouží, postavil se k partaji zády,“ dodal Vladimír Špidla.
Zemanových příznivců v ČSSD podle Špidly není více než dvacet nebo třicet procent, ale jsou viditelní. A Zeman se svým politickým talentem toho dokáže využívat. Nemá prý rád nikoho, kdo se v ČSSD dokázal od něj emancipovat, zejména Bohuslava Sobotku.
„Nevím, odkud pramení jeho pomstychtivost. To by bylo na důkladnou psychoanalýzu. Jisté však je, že jeho éra pomalu přirozenou cestou stejně končí,“ uzavřel Špidla.
Pak se rozhovořil o významu Evropské unie. Vstup do ní byl prý zásadní věcí. Pokud bychom v ní nebyli, mohly by v regionu vybuchnout nevídané vášně. Připomněl, že Maďaři se nikdy nesmířili s Trianonskou smlouvou, která jim po první světové válce odebrala značnou část území, a je docela klidně možné, že Viktor Orbán by si dnes místo útoků na Brusel budoval popularitu útoky na sousední země.
Základní výzvou dneška je pro Špidlu prohloubení ekonomické integrace EU. Když se prý Unie srovná s USA nebo Ruskem, tak ty jsou mnohem integrovanější. „A jestli integrace narazí na výrazný odpor středovýchodní Evropy, je jasné, že nás nechají stát opodál,“ obává se Špidla. Základní nutností tedy podle něj je přijmout euro a podílet se na další integraci v rámci eurozóny. Jakékoliv jiné řešení podle Špidly hrozí chaosem, snad dokonce občanskými válkami. „Můžeme to shrnout do sloganu: Buď euro, nebo válka,“ uzavřel bývalý eurokomisař.
Evropská unie se podle něj musí integrovat i sociálně. Jenže my místo toho, abychom o to usilovali, raději děláme konkurenční výhodu z levné práce a zuřivě se bráníme zvyšování mezd. „Musím se tu ale ČSSD zastat. Kdykoli jsme byli u vlády, rostly mzdy. Uvedu příklady: za vlád Václava Klause stoupla reálná mzda jen o desítky korun, zatímco za vlády Miloše Zemana to bylo o několik tisíc. Za vlády Petra Nečase to bylo zhruba něco přes tisíc korun, kdežto za Sobotky asi o čtyři a půl tisíce,“ připomněl.
Dalším zásadním tématem, na které by se ČSSD měla zaměřit, je podle Špidly výrazné zkrácení pracovní doby po vzoru Francie. „Na francouzské zkušenosti se ukazuje, že kratší pracovní doba vede k větší produktivitě práce,“ myslí si Špidla. K prosazení tohoto požadavku ale podle něj bude třeba ještě hodně času, boje a stávek, než se podaří prosadit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
