První dotaz je od Standy Kadeřábka. V prvé řadě chválí pana Hermana za důsledné odpovídání na otázky čtenářů. A táže se: „Nevíte kolik v dnešních cenách jsou nesplacené válečné reparace Německa vůči nám?“ Prý našel několik různých čísel a podle wikipedie prý Německo splatilo pouze 0,09 % z příslušné částky. A doplňuje svou otázku: „Dále, z jednoho zdroje jsem se dočetl, že reparace určené pro Československo, se dělí mezi ČR a SR cca v poměru 3:2, nevíte proč?“ Slovenská republika byla za druhé světové války fašistickým státem a populaci má přibližně poloviční, proč tedy vychází poměr v její prospěch?

Daniel Herman považuje tuto kapitolu česko-německé historie za uzavřenou, neboť došlo k podepsání Česko-německé deklarace v r. 1997 tehdejším premiérem Václavem Klausem a německým kancléřem Helmutem Kohlem. S podrobnějšími dotazy odkazuje čtenáře na ministerstvo zahraničních věcí.

Další dotaz je od Jiřího Buriánka, který se netají svými pocity na adresu Daniela Hermana. Píše doslova: „Pane Herman... nemám vás rád a nerespektuji vás, protože jako ministr kultury jste se nízce vykroutil z mého dotazu na zmizelou a i komunisty ctěnou a nedotknutou Masarykovu sbírku zlata při založení republiky.“ Jeho dotaz se však týká sudetských Němců. Říká: „92 %, to není překlep, ale ověřený údaj, bylo z dospělé populace sudetských Němců v r.1938 členy Henleinovy s Hitlerem unisono řvoucí SdP.“ Ptá se, zda tedy bude Herman podsouvat Benešovi rozhodnutí, na kterém se usnesly tři mocnosti a považovat odsun „nácků a fašounů“ za nespravedlivý odsun.