Cítíte se ohroženi aktivitami vedení Ruské federace?Anketa
Janský v pátečním Interview ČT24 poznačil, že úspěchem je už jen to, kolik zemí se do debat o životním prostředí zapojilo. A pozitivně by vnímal, kdyby se povedlo splnit alespoň 20 % z myšlenek, které v Šarm aš-Šajchu zazněly.
K rozporům ohledně financování rozvojových zemí těmi vyspělými míní, že hlavní problém není v tom, že by bohaté země posílaly například do Afriky málo peněz. „Základní problém vyspělého světa je, že se investuje, ale ty finance se nepohlídají,“ upozornil, že je potřeba, aby na daná opatření dohlížely firmy z vyspělých států.
Janský apeloval, abychom změnili přístup k rozvojové pomoci celkově a neposílali peníze bez toho, abychom pohlídali realizaci projektů, na které jdou.
Fotogalerie: - Univerzity za klima
Varovné je podle něj to, že většina studentů z rozvojových zemí, kteří přijedou do Evropy včetně Česka, se nakonec do své země nevrátí. „Oni se ve vyspělém světě něco naučí a tady se jim zalíbí a nechtějí se vrátit. To je špatně. Tyto školy by měly probíhat u nich doma a odborníci jezdit k nim, aby tam pak ti vysokoškoláci zůstali,“ řekl pedagog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Státy by podle něj měly také více řešit nakládání s vodou. „Jestliže dnes jde 75 % veškeré spotřebované vody do zemědělských závlah, tak to je naprosto špatně,“ pronesl uznávaný hydrolog s tím, že těžko lze čekat například v Indii podobnou úroveň v zacházení s vodou, jakou světu ukazuje Izrael. Často tak v rozvojových zemích dochází např. k použití obřích kanálů, z nichž se voda vypaří dříve, nežli dorazí na pole.
Janský také odmítá, že jde zničehonic skokově přejít na obnovitelné zdroje. Zdůraznil, že je nutné, aby tento přechod každá země učinila podle svých podmínek. „My například nemůžeme přejít v České republice jen na větrnou energii… Vodní energie máme také velmi málo. Nemáme na to podmínky,“ varoval s podotknutím, že oproti tomu v Jižní Americe mnoho států má pro vodní energii podmínky „úžasné“, ale přesto zůstávají naprosto nevyužité.
K „zeleným“ plánům Evropské unie uvedl, že podle něj nejsou realistické. „Všichni musí ustupovat. Život je plný kompromisů. Nemyslím si, že Green Deal v aktuální podobě je realistický. Především ty stanovené letopočty. To se prostě dá jednoduše spočítat – že při současném stavu tohoto těžko dokážeme dosáhnout,“ míní.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Důležité je dle Janského v rámci tématu změn klimatu zdůraznit, že s tím, jak mizí ledová plocha v Severním oceánu, mizí také zasněžené plochy a tím bílé plochy, což má vliv na odraz slunečního záření, které je naopak pohlcováno a tím dochází na akceleraci celého jevu.
Upozornil, že v Grónsku i v Arktidě dochází k velmi rychlému tání ledovců, s čímž se pojí riziko zejména pro přímořské národy. Jmenoval kupříkladu Bangladéš. „To jsou stamiliony lidí. Velké pobřežní nížiny, které jsou navíc nejvíce zalidněné,“ poukázal, že růst hladiny světového oceánu nelze brát na lehkou váhu. Do roku 2050 by podle něj mohlo jít o 25 až 30 centimetrů.
„Obřími problémy“ jsou zejména tání permafrostu a emise metanu, přestože se tady hovoří zejména o emisích oxidu uhličitého.
Těžká rána to bude zejména pro Rusko. „Rusko bude mít další velký problém třeba s přehradami na Sibiři, které se sice kotvily do dlouhodobě zmrzlé půdy, ale možná ne dostatečně hluboko. To jsou obří stavby. Navíc tam jsou města, kde už spadly celé domy, které dříve stály na permafrostu,“ upozornil, že tání permafrostu není ani náhodou zanedbatelný problém.
Fotogalerie: - Povodeň v Praze
Častokrát se tu prý také hovoří o Amazonii a o produkci kyslíku, ale nehledí se na to, že jeho hlavní produkce pochází z oceánů. „Kdyby ubylo jedno procentu produkce kyslíku z oceánů, tak by to byly tři Amazonie. Oceán je důležitý pro budoucno,“ zdůraznil, na co se musíme zaměřit.
Poukázal, že klimatické změny tu byly vždy a bylo už v minulosti i mnohem tepleji, avšak lidská činnost je něčím novým. Jmenoval, že jedna z německých studií uváděla, že dopad lidské činnosti jde vyjádřit zhruba na 15 % – ale to nemění nic na tom, že bychom měli dělat maximum pro to, aby například rozvojové země implementovaly moderní technologie.
Plýtvání vodou je nejvíce patrné například v Dubaji či v Kataru, kde je největší spotřeba vody na hlavu – i přesto, že tam téměř žádnou nemají. „Já když vidím, jak se zavlažuje za plného slunce, když je venku třicet… Vždyť to je úplně zoufalé. Já myslím, že naše lidi nemusíme přesvědčovat u nás v Česku, že se to takhle nedělá,“ zmínil Bohumír Janský.
Psali jsme:
_635751407774533869.JPG&id=105281)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
