Nejprve poeticky připomněla atmosféru doby, kdy exprezident zemřel: Byl advent. Sněhový kožich Evropy trhaly teplé cyklóny. Stromy zdobily girlandy hitchcockovských vran. A do této hororové atmosféry posléze přišel v neděli ráno ještě děsivější zážitek, z něhož se prý doslova „splašily zvony“.
„Zemřel, zemřel. Desítce egyptských ran vyrovná se ta jedna. Havel zemřel,“ vzpomíná básnířka. „Soused – rváč a cynik – sedl si na schody a vzlykal – co si teď počneme sami. Raději by vrátil hokejové zlato… Cítil se jako viník,“ vzpomíná na pocity z prosince 2011.
Pro svoji báseň využila i slavné a kontroverzní neonové srdce, které svítilo nad Pražským hradem v době, kdy byl Havel českým prezidentem. Podle Stehlíkové totiž „neonové srdce nad Hradem ještě chvíli blikalo jako maják. Pro loď Pravdy a Lásky Made in Czechoslovakia, Born in Prague“.
To je však prý minulost, srdce už doblikalo. Na závěr své básně totiž Džamila Stehlíková popsala současný stav, čtyři roky po děsivém prosinci. Na zemi podle ní „padla tma“. „Poutní město je znovu provincií, zapšklou jako nový vládce. V opilosti snící o Havlově slávě, ale častěji – o šibenicích pro zrádce,“ končí báseň exministryně.
Celá báseň Džamily Stehlíkové pro Václava Havla:
Byl Advent. Sněhový kožich Evropy trhaly teplé cyklóny,
Stromy zdobily girlandy hitchcockovských vran.
V prosinci lilo, padaly hráze. V neděli ráno se splašily zvony
Zemřel, zemřel. Desítce egyptských ran
Vyrovná se ta jedna. Havel zemřel. Soused – rváč a cynik -
Sedl si na schody a vzlykal – co si teď počneme sami,
Raději by vrátil hokejové zlato… Cítil se jako viník
Pak o Vánocích – prý kvůli obžerství u hrobové jámy.
Dramatik absurdna měl pohřeb ve dnech čekání na Mesiáše
A na Godota. Sestra Boromejka něco šeptala Dáše.
Neonové srdce nad Hradem ještě chvíli blikalo jako maják
Pro loď Pravdy a Lásky Made in Czechoslovakia, Born in Prague,
Než padla tma. Poutní město je znovu provincií, zapšklou jako nový vládce,
V opilosti snící o Havlově slávě, ale častěji – o šibenicích pro zrádce.
autor: vam