Jakub Janda navzdory proklamované účasti na Facebooku na přednášce pětadvacetileté aktivistky a politoložky Kataryny Krukové chyběl. Namísto něj se v posluchárně budovy Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v pražských Jinonicích sešlo 15 posluchačů. Přednáška se uskutečnila v anglickém jazyce.
Politoložka Kataryna Kruková je jedním z hlasů Majdanu. V bouřlivých dnech Majdanu publikovala jako korespondentka například i pro britský The Guardian. V roce 2014 rovněž působila jako mluvčí ukrajinského ministerstva zemědělství, a to po událostech na Majdanu. Od roku 2017 působí jako tisková mluvčí ukrajinského ministerstva zdravotnictví. Mezi roky 2015 a 2016 pracovala jako politická poradkyně v Evropském parlamentu.
Do Prahy aktivistka dorazila, aby tu podle svých slov ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky bojovala s ruskou dezinformační kampaní.
A začala rázně, když pustila emotivní video z YouTube, aby si studenti udělali obrázek, jak to na kyjevském Majdanu v kritických dnech před lety vypadalo. Násilí, výbuchy, oheň, ranění a mrtví se v něm mísili s autentickým nadšením účastníků Euromajdanu, kteří toužili po změně vládnoucího režimu.
Namístě je připomenout, že právě události na Majdanu zhruba před třemi roky daly impulz k odstranění tehdejšího Rusům přátelsky nakloněného prezidenta země Viktora Janukovyče, který uprchl na území Ruské federace. Změna režimu ale bez nadsázky naděje Ukrajinců nenaplnila. Země se stále potýká s nízkou životní úrovní, vysokou mírou korupce a ve východních částech země sousedících s Ruskou federací zuří ozbrojený konflikt mezi vládními silami a separatisty.
DRAMATICKÁ SITUACE NA KYJEVSKÉM MAJDANU:
Policisté mlátili i nezletilce
„Má perspektiva je osobní pohled někoho, kdo se té události přímo účastnil,“ uvedla Kruková svou přednášku a následně popsala průběh demonstrací na Majdanu chronologicky. Následovalo sugestivní vyprávění. „Policisté na Majdanu byli, aby mlátili lidi,“ uvedla. „Pokud by policisté nezačali mlátit mladé lidi, tak by ukrajinská revoluce nikdy nezačala,“ upřesnila s tím, že nejmladšímu, koho tam zmlátili, bylo pouhých 16 let.
Posluchačům popsala rovněž, jak celé protesty gradovaly. „Stalo se to jedné té noci. Policie se železnými štíty obklíčila lidi na náměstí Nezávislosti a začala je mlátit. A oni si mysleli, že je ochrání, když budou zpívat hymnu a mávat ukrajinskými vlajkami,“ uvedla.
I tento symbolický akt měl podle Krukové ale svoji logiku. „Protože pokud dojde k úpadku důvěry v policejní a ozbrojené složky a státní autority, tak kam jinam se upírat než ke státním symbolům,“ upřesnila aktivistka.
DRAMATICKÁ SITUACE NA KYJEVSKÉM MAJDANU:
Majdan byl podle Krukové jednou z nejzásadnějších událostí, kterou si Ukrajina prošla. Reprezentoval totiž touhu Ukrajinců odstřihnout se od systému, který v zemi fungoval od konce druhé světové války. „Ukrajina chce být evropská země. Nechceme být jen nějakým třetím objektem vklíněným mezi Evropu a Rusko,“ uvedla.
„Být na Majdanu bylo překrásné. Majdan byl o důstojnosti lidí. Největší změnou, kterou přinesl, bylo, že si lidé uvědomili a zamysleli se nad tím, co to znamená být Ukrajincem. Došlo jim také, že změny mohou začínat i u nich samotných, že je to o tom, jestli platí daně, jestli dodržují předpisy a tak dále,“ přednesla Kruková svůj pohled na věc. „Neustále jsme zpívali hymnu, drželi jsme vlajky,“ dodala.
Zemřít za svobodu
„Jednou mě napadlo, že když půjdu na Majdan, možná se už nevrátím. Ale přesto jsem šla, ta naděje byla důležitější. Bylo to v den, kdy Janukovyč podepsal protiteroristický zákon a mohl proti demonstrantům nasadit armádu. Nikdo ale nečekal odstřelovače,“ uvedla Kruková. „Lidé byli masakrováni. Odstřelovači mířili na srdce, na hlavu. Mohli vás zabít jen proto, že jste demonstrovali za svobodu,“ dodala.
Jenže pak pro zkoušenou zemi přišla další rána a tou byla ruská anexe Krymu. „Přišli zelení mužíci,“ uvedla Kruková. „Začali obkličovat státní instituce a vojenské objekty,“ dodala. Ukrajina nebyla podle Krukové v chaosu, ve kterém se nacházela, schopná anexi zabránit. Komunikace mezi orgány se rozpadla.
Zmínila i ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny. „To ale není občanská válka. Zjistili jsme, že Ukrajina je ve válce s Ruskou federací. Ty regiony neměly vlastní produkci zbraní, tak kde se tam najednou vzaly ty tanky,“ sdělila své obavy Kruková. Ukrajinští vojáci se tak podle ní dostali přímo do konfliktu s vojáky Ruska, přičemž je to ale jasně nevyrovnaný zápas. „Ukrajinští vojáci chránili Ukrajinu před Ruskem,“ nechala se slyšet. V konfliktu s Rusy podle ní zemřelo na deset tisíc Ukrajinců. Zasaženy byly miliony lidí včetně dětí.
Naděje existuje
Ukrajina podle Krukové v současnosti bojuje s korupcí. Objevuje se kritika režimu Petra Porošenka. Předčasné volby by ale podle ní dobře nedopadly, stejně jako nějaká další forma revoluce, a to s přihlédnutím k výsledkům sociologických šetření, podle kterých v zemi v žebříčcích popularity vede například i Julia Tymošenková.
NA KYJEVSKÉM MAJDANU ŘÁDILI OSTŘELOVAČI:
Problematický je podle Krukové i současný velký Porošenkův kritik a bývalý gruzínský prezident, který se na Ukrajině v poslední době velmi angažuje, Michail Saakašvili. Kruková poukázala na některé jeho kauzy, které v posledních dnech prosákly do médií. Saakašvili je podle ní „génius komunikace“ a charismatická osobnost, ale jeho reálné výsledky pokulhávají.
Kruková poukázala během přednášky na to, že Saakašvili byl jmenován na pozici gubernátora Oděsy, aby region vyčistil od korupce. Měl přitom zřídit nadaci pro rozvoj oděského regionu. Jenže, jak Kruková uvedla, krajem začali obcházet Saakašviliho lidé a oslovovali úspěšné movité podnikatele. „My víme, jak jste úspěšní, ale mohlo by se vám taky něco stát, nebo se vám přestane dařit,“ říkali podle Krukové. Tito lidé podle ní přesvědčovali podnikatele, aby přispěli jmenované nadaci, kterou ale plně kontroloval Saakašvili.
„Už se nechci bát, že Ukrajina přestane existovat. Dokud Ukrajina existuje, existuje i naděje na další budování protikorupčních institucí,“ zakončila Kruková svou přednášku s tím, že je optimistka. Posluchače rovněž vyzvala, aby používali kritické myšlení a bránili se populismu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
