„Jakkoliv jsem zastáncem toho, že suverénní stát by měl vždy udělat vše pro svou obranu, tak v roce 1968 to smysl nemělo. Nejenom proto, že velká část velení tehdejší armády a celá politická reprezentace by zřejmě s takovým řešením měla problém, ale zároveň z hlediska poměru sil a vyhlídky na úspěch by taková akce byla asi sebevražedná,“ poznamenává generál Pavel.
Která událost nejvíce poznamenala český národ?Anketa
Domnívá se, že pro velkou část lidí byla invaze velkým ponížením a bezmocí. „Do určité míry se to promítá i do našeho chování,“ míní generál.
A co by se podle jeho slov dělo dnes, kdyby byla napadena Česká republika cizí armádou? Vzhledem k tomu, že jsme spojeni s NATO a Evropskou unií, hrozilo by podle Pavla nebezpečí přímé invaze až v době, kdy by bylo překonáno území našich partnerů. „A to už by byl problém tak velký, že bychom si s ním sami stejně neporadili. Usilujeme tedy o to, abychom přispěli k funkční kolektivní obraně, a tím i obraně České republiky,“ zmínil Pavel.
Své pak Pavel řekl i k situaci v Afghánistánu, kde před nedávnem padli kvůli sebevražednému atentátníkovi tři čeští vojáci. „Slýchám, že to tam jde od deseti k pěti, že nebyl žádný pokrok, že strategie je chybná. Ale každý, kdo měl možnost navštívit Afghánistán, vidí mnoho příkladů znatelné změny k lepšímu. Jsou věci, které se nepovedly a mohly se dělat lépe, ale to se objevuje vždy a ve všem. Země byla několik desetiletí zmítána válkami a víceméně přestala být funkčním státem. Přivést takto zničenou zemi zpět je záležitost na skutečně dlouhou dobu,“ řekl s tím, že čím dříve se podaří zahájit proces národního usmíření, na kterém bude participovat také Tálibán a umírněné složky opozice, tím dříve skončí martyrium, kterým dnes Afghánistán prochází.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef