Bývalý britský velvyslanec v Rusku řekl něco, co byste od něj nečekali

10. 9. 2014 11:11

Bývalý britský velvyslanec v Rusku Tony Benton ve svém textu publikovaném v deníku The Telegraph píše o obavách, které v Rusku vzbuzuje rozšiřování NATO. Je přesvědčen, že by Západ měl politiku vůči Rusku přehodnotit a s Putinem se konečně rozumně dohodnout.

Bývalý britský velvyslanec v Rusku řekl něco, co byste od něj nečekali
Foto: Archiv
Popisek: Libra
reklama

„Jedno ruské přísloví říká, že kdo se bojí vlka, nesmí do lesa. Západ se bohužel přimotal do ukrajinského lesa a teprve teď zjistil, že na rozzuřeného ruského vlka nestačí. Nastal tedy čas hledat cestu ven," míní Benton. 

Západní politika vůči Rusku vychází podle Bentonta ze dvou mylných předpokladů. „Tím prvním je myšlenka, že musíme zastavit ruský revanšismus. Vzhledem k právě probíhajícím událostem na Ukrajině se Západ obává, že když mohlo Rusko včera anektovat Krym a dnes východní Ukrajinu, tak co přijde zítra? Polsko, či Estonsko? Ale přesně toho samého se obává kvůli `predátorské` rozpínavosti NATO i samotné Rusko. I Rusové se ptají naprosto stejně. Když mohlo NATO pozřít včera Polsko a Estonsko, dnes může přijít na řadu Gruzie a zítra? Možná část samotného Ruska? Vzájemné podezřívání obou stran se velmi podobá situaci těsně před vypuknutím první světové války," upozorňuje Benton. 

„Rusové do jisté míry poměrně oprávněně vnímali počínání Západu na Ukrajině jako příklad vměšování se a pokus získat Ukrajinu pod kontrolu USA a EU. V tomto případě nešlo o žádný ruský revanšismus. Ti, kteří se ohánějí údajnou ruskou agresí na Gruzii, se mýlí. V roce 2008 začala válku naopak samotná Gruzie. Ukrajina představuje pro Rusko mimořádně citlivou záležitost. Obě země jsou provázány hlubokými sociálními, kulturními i historickými vazbami. Kyjev je považován za `matku` ruských měst. Rusové si chtějí na Ukrajině zachovat stávající vliv, o zisk jejího území jim vůbec nejde," je přesvědčen Benton. 

„Všude slyšíme hysterické volání po tom, abychom se postavili Putinovi, který je prý druhým Hitlerem. Ruského prezidenta jsem měl možnost osobně poznat, když jsem působil v Moskvě jako britský velvyslanec. Proto dobře vím, že Putin není typem ideologického fanatika, jakým byl právě Hitler. Mnohem blíže má k úspěšnému francouzskému politikovi Talleyrandovi, jenž významně ovlivňoval dění ve Francii i Evropě na přelomu 18. a 19. století. Putin je, podobně jako právě Talleyrand, typem vypočítavého a pragmatického politika, kterému jde v prvé řadě o posílení postavení své země na mezinárodním poli. Anexe Krymu byla bezpochyby nezákonná a měla destabilizační účinek pro celý region. Ze strany Putina však šlo o panickou reakci na vnější okolnosti, nikoli o snahu znovu obnovit Sovětský svaz," domnívá se Benton. 

Celý text v angličtině najdete ZDE.

„Bylo správné, že jsme vyjádřili podporu sousedům Ruska, kteří se tím cítili nejvíce ohroženi. Stejně tak bylo správné odsoudit sestřelení malajsijského letadla. Ale myšlenka, že přesvědčíme Rusko řinčením zbraní o tom, že NATO je třeba brát vážně, je od začátku směšná a nesmyslná. Pokud Rusové nevzali vážně bezpečnostní záruky NATO, proč by se měli něčeho takového obávat v souvislosti s Ukrajinou?" píše Benton. 

Druhou nesmyslnou představou je podle Bentona předpoklad, že ekonomické sankce mohou Rusko zastavit. „Od konce druhé světové války jsme na Rusko uvalili sankce již šestkrát. Nikdy to nefungovalo a nebude ani tentokrát. Na summitu NATO v Newportu panovalo přesvědčení, že skrze sankce je možné Rusko dotlačit k příměří. Ve skutečnosti USA, Velká Británie i Ukrajina uzavření příměří pouze komplikují. Ukrajina jej nakonec přijala pouze proto, že začala ve válce proti Rusku prohrávat," kritizuje přístup Západu Benton. 

„Sankce jsou jistým druhem `Potěmkinovy` politiky, protože ukazují absenci jakékoli jiné alternativy. Sankce pravděpodobně Rusku způsobí jisté ekonomické problémy, ale jejich jediným účinkem bude posílení Putinova postavení. Rusové se semkli kolem svého vůdce a se sankcemi dokonce nesouhlasí ani ruská opozice. Poslední dva týdny ukázaly, že Rusové jsou ochotni hnát celou situaci pro dosažení svých politických cílů na Ukrajině až do krajnosti. Málokdo na Západě si myslí, že bychom měli zajít až do krajnosti, abychom jim v tom zabránili. Jediné, co tedy můžeme dělat, je celou tuto agónii prodlužovat," míní Benton. 

„Naštěstí se teď zdá, že útočná rétorika, která se ozývala z probíhající summitu NATO, se od skutečných kroků NATO diametrálně liší. Jednotky rychlého nasazení nakonec i přes žádost Polska nebudou operovat přímo na ruských hranicích. NATO sice pomůže ukrajinské armádě, ale nepošle Kyjevu přímo zbraně, jak původně požadoval," komentuje Benton. 

„Ze summitu NATO rovněž nepříšly žádné zprávy o tom, že by se zvažovalo členství Ukrajiny. A jak si všimlo mnoho komentátorů, členové NATO nebyli bohužel ochotni splnit požadavky Ruska týkající se zachování neutrality Ukrajiny a bezpečnostních záruk pro obyvatele východní Ukrajiny. Pokud však jsme schopni se dohodnout s Čínou, Íránem či Severní Koreou, nemělo by nám přece činit takové potíže dohodnout se s Ruskem. Základem takové dohody by mělo být ujištění NATO, že se Ukrajina nestane v dohledné době jeho členem. Vyjednávání o autonomii pro východní Ukrajinu budou náročnější. Rusové se obávají ztráty vlivu v této oblasti a nepoleví, dokud nebudou jejich obavy rozptýleny," odhaduje Benton. 

„Mezitím se musí ukrajinský prezident Petro Porošenko vypořádat s nacionalisty, kteří reagují na každý ústupek Ukrajiny velmi podrážděně. V tomto bodě by mohly mít sankce konečně nějaký užitek. Jako výraz snahy dohodnout se bychom mohli nabídnout jejich zrušení a otevřít tak cestu k míru," navrhuje Benton faktické zrušení sankcí. 

„Celý konflikt každopádně vyvolává otázky o správnosti a smysluplnosti západní politiky vůči Rusku. Nemá smysl se však vzájemně obviňovat. Ještě stále je o co hrát. Demokratická, prosperujcící a prozápadně (nikoliv však svázána spojeneckými smlouvami) orientovaná Ukrajina by se mohla stát vzorem i pro Rusko. Znovuobnovení hospodářských vztahů s Ruskem by pak této zemi mohlo pomoci stát se standardní evropskou demokracií," uzavírá Benton.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: pro
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Proč se tak křičí, aby vrchní velitel ozbrojených sil Zeman nedostal informace od BIS? Petr Žantovský má jasno

7:03 Proč se tak křičí, aby vrchní velitel ozbrojených sil Zeman nedostal informace od BIS? Petr Žantovský má jasno

TÝDEN V MÉDIÍCH Nejen letitý poslanec Marek Benda, ale i většina komentátorů, jak z novinářského, ta…