„Jedno ruské přísloví říká, že kdo se bojí vlka, nesmí do lesa. Západ se bohužel přimotal do ukrajinského lesa a teprve teď zjistil, že na rozzuřeného ruského vlka nestačí. Nastal tedy čas hledat cestu ven," míní Benton. 

Západní politika vůči Rusku vychází podle Bentonta ze dvou mylných předpokladů. „Tím prvním je myšlenka, že musíme zastavit ruský revanšismus. Vzhledem k právě probíhajícím událostem na Ukrajině se Západ obává, že když mohlo Rusko včera anektovat Krym a dnes východní Ukrajinu, tak co přijde zítra? Polsko, či Estonsko? Ale přesně toho samého se obává kvůli `predátorské` rozpínavosti NATO i samotné Rusko. I Rusové se ptají naprosto stejně. Když mohlo NATO pozřít včera Polsko a Estonsko, dnes může přijít na řadu Gruzie a zítra? Možná část samotného Ruska? Vzájemné podezřívání obou stran se velmi podobá situaci těsně před vypuknutím první světové války," upozorňuje Benton. 

„Rusové do jisté míry poměrně oprávněně vnímali počínání Západu na Ukrajině jako příklad vměšování se a pokus získat Ukrajinu pod kontrolu USA a EU. V tomto případě nešlo o žádný ruský revanšismus. Ti, kteří se ohánějí údajnou ruskou agresí na Gruzii, se mýlí. V roce 2008 začala válku naopak samotná Gruzie. Ukrajina představuje pro Rusko mimořádně citlivou záležitost. Obě země jsou provázány hlubokými sociálními, kulturními i historickými vazbami. Kyjev je považován za `matku` ruských měst. Rusové si chtějí na Ukrajině zachovat stávající vliv, o zisk jejího území jim vůbec nejde," je přesvědčen Benton.