Bývalý eurotajemník Prouza ohromil výkladem, jak by nám pomohlo euro. Jestli vystoupíme z EU, půjde každý třetí zaměstnanec na dlažbu

11.04.2018 22:02

Předseda ODA miliardář Pavel Sehnal si do internetové televize BlueTV pozval někdejšího tajemníka pro evropské záležitosti na Úřadu vlády Tomáše Prouzu, kterého se mimo jiné zeptal, co by se stalo s českou ekonomikou, kdybychom se rozhodli vystoupit z EU. Prouza před kamerami načrtl opravdu temný obrázek.

Bývalý eurotajemník Prouza ohromil výkladem, jak by nám pomohlo euro. Jestli vystoupíme z EU, půjde každý třetí zaměstnanec na dlažbu
Foto: vlada.cz
Popisek: Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza

„Nenapadá mě jediná věc, v čem by nám to pomohlo,“ začal Prouza zostra k otázce možného odchodu České republiky z EU. „Pokud bych to měl jednoduše ilustrovat, tak by stačilo postavit se před jakýkoliv český výrobní závod, nechat nastoupit dělníky, kteří tam pracují, a požádat každého třetího, ať vystoupí z řady, sbalí si věci a jde,“ varoval Prouza. Jako ekonom upozornil na to, že česká ekonomika je dnes tak silně provázána s EU, že by odchod z ní předznamenal pád tzv. na dlažbu pro každého třetího zaměstnance v této zemi.

Odradili bychom si 490 milionů zákazníků

České firmy působí v roli subdodavatelů pro větší německé společnosti. Pokud bychom nemohli naše produkty vyvážet do Německa, kde se  nimi dál pracuje, nastaly by pro nás opravdu krušné časy. Brutálně by vzrostla nezaměstnanost a stouply by náklady na výrobu. Česká ekonomika ostatně šlape tak dobře proto, že čeští podnikatelé nemají nejvyšší zisky, ale stačí jim, protože zboží rychle „točí“. Podnikatelé vyrábějí zboží pro občany celé EU, pro půl miliardy lidí. A my bychom se odchodem z EU připravili o 490 milionů zákazníků. Nemluvě o tom, že by z Česka odešli mimoevropští investoři, kteří nás vnímají primárně jako bránu do EU, platí to např. o japonských či jihokorejských investorech.

„Jedním z velkých problémů, které vlastně dnes máme, je, že tady nikdo nepřichází s nějakou alternativou pro Českou republiku. My dnes žijeme z toho, že teď je ekonomika v Evropě dobrá, jsme schopní celkem slušně žít z té výroby, ale co když se ty věci změní,“ podotkl host.

Prouza nepochybuje o tom, že by české ekonomice pomohlo přijetí eura, protože by české firmy minimálně ušetřily na poplatcích za směňování korun na eura a obráceně.

„Druhá věc, která by byla důležitá, je ten politický signál, že prostě v Evropě zůstaneme, že sem patříme a že prostě má smysl sem investovat dlouhodobě. Teď ty debaty o referendu znejistěly řasu investorů, kteří si říkají: My tady plánujeme další investici třeba za dva za tři roky, ale má smysl nad vámi vůbec přemýšlet, nebo máme přemýšlet raději nad Slovenskem?“ ptá se prý dnes řada podnikatelů.

Slovensku prý pomohlo, že přijalo euro, protože u našich východních sousedů přistály investice, které jinak mohly skončit v Česku.

Prouzovi prý příliš nedělá starosti ani otázka, že bychom teoreticky jednou museli splácet řecké dluhy. Pokud by tyto dluhy Řekové za dvacet let nezaplatili, pak bychom skutečně tyto dluhy spláceli my. Jenže Evropská ekonomika roste, platí to dokonce i o Itálii, kde je to ovšem složitější s bankovním sektorem, a o Řecku, takže v tuto chvíli lze počítat spíše s tím, že Řekové své dluhy zaplatí. Pokud Česko vstoupí do eurozóny za pět až sedm let, v té době už bude problém s řeckými dluhy vyřešen. Alespoň podle Prouzy.  

Lidé se prý bojí eura proto, že jím mnozí politici strašili. V čele těchto politiků stál exprezident Václav Klaus. Proti němu však nestál nikdo, kdo předkládal lidem pozitiva společné evropské měny. Mohli by to dělat alespoň zaměstnavatelé, kteří by svým zaměstnancům měli říci, že s převáděním eur na koruny má takové a takové náklady, a kdyby mu tyto náklady odpadly, měl by k dispozici víc peněz, které by mohl rozdělit i mezi zaměstnance.   

Rozhodně prý také není pravda, že by se po přijetí eura snížily české důchody. Pravda je taková, že by senioři dostali stejné důchody, jen přepočtené na eura. Vstup do eurozóny navíc může motivovat české podnikatele, aby inovovali a byli konkurenceschopnější na evropském trhu. Když se Slovensko připravovalo na přijetí eura, provedlo celou řadu užitečných reforem. My bychom mohli jít stejnou cestou, mohli bychom udělat skutečnou důchodovou reformu a říci si, co uděláme pro to, abychom přilákali i jiné investory než jen budovatele montoven.

Kdybychom vedli vážnou debatu o důchodové reformě, tak by se lidé zamýšleli nad svou budoucností, zamýšleli by se nad tím, jak vysoký chtějí mít za 30 let důchod, a pravděpodobně by se v této souvislosti zamýšleli i nad tím, zda vystoupení Česka z EU není ekonomickou sebevraždou. A nakonec by s vysokou pravděpodobností došli k názoru, že Czexit je nesmysl.

„Pokud by Česká republika odešla z Evropské unie, tak se bavíme o výrazném nárůstu nezaměstnanosti, odchodu velké části investorů,  omezení nových investic do České republiky a zároveň o obrovské politické nejistotě, protože najednou bychom prostě zůstali mezi tím evropským blokem a tím blokem na východ od nás a najednou by vlastně nikdo neměl moc zájem pomáhat nám bránit se v případě, že by nastal nějaký problém. Pokud by byla Ukrajina součástí Evropské unie, nikdy by tam Rusové nepřišli. Je to vidět i na Balkáně. Země, které jsou blíže EU a mají větší šanci na vstup, jsou na tom výrazně lépe i bezpečnostně... Měli bychom zapomenout na takové ty naivní představy, že budeme mostem mezi Západem a Východem. Myslím, že bychom si měli pamatovat, že most slouží k jednomu jedinému, aby se po něm šlapalo,“ shrnul argumenty proti odchodu Česka z EU Prouza na závěr.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: mp

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

11:11 „Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupn…