„Pane prezidente, pomozte nám, ať už ta naše kauza může skončit. Pomozte nám tím, že bude uzavřena, i ve vytvoření dalších pracovních míst, která by se jejím vyřešením opět vytvořila. Vždyť ta nezaměstnanost je hrozná,“ v podobném duchu vyzývá Vladimír Stehlík Miloše Zemana. Vkládá totiž do něj velké naděje.

Jak zdůrazňuje, je si vědomý toho, že přes všechna úskalí, kterými musel on i jeho syn projít, mají stále svá práva.

„Jestliže někdo sehrál s námi tuhle divokou hru, tak je třeba je porazit. Právně i morálně. Já se na to Kladno jednou vrátím, pamatuji si, co pro mě v životě znamenalo, udělalo, co udělala ta fabrika. Pokud se toho nedožiju, což je taky celkem možné, tak se tam musí vrátit moje děti – je to jejich povinnost. I když jsem nakonec z celé rodiny v tom celém zůstal sám. Proto bych chtěl, aby se podařilo tu rodinu zase dát dohromady. Věřím v to, že se to musí podařit,“ svěřil se Vladimír Stehlík ParlamentnímListům.cz.

Jakýmsi výsměchem osudu přitom rozhovor probíhal pod fotografií mladého Jaromíra Jágra. „Vidíte, na kladenský hokej a jeho dorost jsme přitom přispěli od nás miliony korun, aby se mohl vzchopit, a díky Jágrovi se to opravdu podařilo,“ podotkl Stehlík jen tak mimochodem. Jen těžko by tomu však okolosedící hosté v restauraci na Vinohradech asi uvěřili. Že právě tento muž, dnes evidentně spíše živořící, než spokojeně si užívající stáří, byl před několika lety sebevědomým mužem, který rozhodoval o stovkách milionů korun a tisících pracovních místech…