Mediální analytik Petr Žantovský se ve své pravidelné rubrice „Týden v médiích“ ostře ohradil proti nedávným výrokům moderátora Jakuba Železného, jenž se v pořadu Spotlight na serveru Aktuálně.cz vyjádřil k současné situaci v České televizi a srovnával ji s obdobím televizní krize na přelomu let 2000 a 2001. Podle Železného není v dnešní době pravděpodobné, že by lidé vyšli do ulic demonstrovat za veřejnoprávní televizi tak, jako tomu bylo před čtvrtstoletím.
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Žantovský s tímto odhadem sice souhlasí, ale důvody vidí v naprosto odlišném světle. Podle analytika je téma televizní stávky z roku 2000 již dávno vyčpělé, a to především proto, že tehdejší aktéři z řad zaměstnanců podle něj neusilovali o svobodu slova, nýbrž o vlastní prospěch a udržení svých pozic.
Mediální expert uvedl: „Každý, kdo to pozoruje zvenčí nestranně a snaží se tomu porozumět, dojde vždy na závěr ke zjištění, že se to v té krizi mělo trošku jinak, než se říkalo, a že Česká televize je dnes skutečně hnízdem zájmovým, nikoliv hnízdem svobody slova.“
Kritice podrobil slova Jakuba Železného, že je Česká televize v současnosti málo důrazná, málo čitelná a nedostatečně kritická vůči politické scéně. Železný se domnívá, že by diváci ocenili podstatně bojovnější a zásadnější postoj redakce.
Žantovský tento názor označil za „přání, jež je otcem myšlenky“, a za žurnalistiku, která odpovídá pouze osobnímu vkusu Jakuba Železného. Podle analytika mají diváci neustálých politických dohadů a hádek, které se v televizi stále dokola omílají, již „plné zuby“.
Analytik dále kritizoval redaktory za to, že pracují s uzavřenými tezemi a mantrami, které pouze předkládají respondentům, aniž přinášejí nové poznatky. Jako příklady témat, která se neustále opakují bez hlubšího přínosu, zmínil kauzu Čapí hnízdo nebo aktivity Tomia Okamury.
Tomio Okamura
„Je to takové pohodlné pro ty redaktory, protože pracují s nějakými uzavřenými tezemi a mantrami, na které mají jednoznačný názor, a tak ho tedy předkládají různým respondentům a tahají z nich rozumy, avšak opravdový rozum v těchto případech těžko hledat,“ konstatoval Žantovský.
Dále zdůraznil, že role veřejnoprávního média je definována zákonem č. 483 z roku 1991 o České televizi. Jakub Železný svým voláním po větší razanci a názorovosti jedná v přímém rozporu s paragrafem 2 tohoto zákona, který definuje poslání veřejné služby.
„Zejména Česká televize vůbec nemá mít žádný názor. Česká televize by měla sloužit všem a měla by předkládat různorodé názory, aby si občan mohl udělat svůj vlastní,“ uvedl Žantovský s tím, že pokud někdo tomuto principu nerozumí, měl by se buď vrátit do školy, nebo se k médiím raději nevyjadřovat.
ČT funguje jako „hlásná trouba“ Fialovy vládní koalice
V další části se Žantovský zaměřil na budoucí směřování České televize a na diskuse ohledně její nezávislosti v souvislosti s aktuální politickou situací. Analytik kriticky hodnotil obsah podcastu „Dobrovský a Šídlo“, ve kterém Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo rozebírali tezi o nastupující „normalizaci 2.0“. Žantovský toto vyjádření označil za nebezpečné a manipulativní, přičemž poznamenal, že i sám Šídlo si uvědomuje problematičnost vkládání starých pojmů do nových souvislostí.
Podle Žantovského se oba aktéři podcastu shodovali v obavě, že současná vládní garnitura v čele s Andrejem Babišem a Sněmovna vedená Tomiem Okamurou usilují o destrukci liberální demokracie a nastolení autokracie skrze ovládnutí veřejnoprávních i komerčních médií. Analytik citoval jejich obavy z vytvoření „mediální spirály mlčení“. Zaměstnanci médií by prý mohli podlehnout strachu v duchu hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám.“
Ing. Andrej Babiš
Žantovský však tyto úvahy rázně odmítl jako neopodstatněné. „Tohle paranoidní tlachání těch dvou pánů samozřejmě vnáší do společenského diskurzu umělou, nesmyslnou a neopodstatněnou obavu z toho, že tato vláda má v úmyslu zatočit s mediální odezvou a vytvořit si nedotknutelnost,“ uvedl mediální expert.
V kontrastu s těmito obavami Žantovský připomněl působení předchozí vlády Petra Fialy, která si podle něj média podmanila mnohem výrazněji. Uvedl, že při sledování diskusních pořadů České televize má divák stále pocit, že instituce funguje jako „hlásná trouba“ minulé vládní koalice.
Jako konkrétní příklad selhání objektivity zmínil debatu mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem před poslední prezidentskou volbou. Souboj dvou kandidátů moderoval Martin Řezníček. Podle Žantovského moderátor „zcela jednoznačně držel záda Pavlovi a velmi zdařile okopával kotníky Babišovi“.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Na podporu svých tvrzení se analytik odvolal na analýzu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kterou vypracoval profesor Jan Jirák. Žantovský interpretoval závěry této studie jako potvrzení naprostého porušení objektivity a nestrannosti veřejnoprávního média. Vyjádřil politování nad tím, že se tento nešvar v redakci zpravodajství a publicistiky hluboce usadil a nikdo zevnitř televize nejeví zájem na změně tohoto stavu.
Žantovský označil varování Dobrovského a Šídla před ztrátou svobody médií za lživé a účelové. „Jestliže tady teď Dobrovský se Šídlem straší ztrátou svobody všech médií, tak asi vědí, proč to dělají, jaký cíl sledují nebo jaký zájem mají. Každopádně já konstatuji, že to je lež,“ řekl expert.
Kroužkovou platit nechci. Myslí si, že je privilegovaná
Mediální analytik se vyjádřil také k práci moderátorky Barbory Kroužkové, která po stažení z hlavních zpravodajských relací a následném působení v pořadech Interview ČT24 či 90' ČT24 z České televize definitivně odchází do týdeníku Respekt. Žantovský v této souvislosti upozornil na její kampaň proti řediteli divize zpravodajství Petru Mrzenovi, jemuž Kroužková vyčítá, že se k ní „nechoval hezky“. Podle analytika je absurdní, aby se veřejnost zabývala nářky jedné redaktorky. Kritizoval neschopnost některých zaměstnanců ctít základní hierarchii a právo zaměstnavatele rozhodovat o personálním složení instituce.
Mediální expert v této souvislosti připomněl známý výrok Karla Schwarzenberga, že „Česká televize patří těm, kteří v ní pracují“, jenž podle něj v redakci zapustil nebezpečně hluboké kořeny.
„Lidé jako paní Kroužková mají pocit, že jsou nějakým vyšším božstvem privilegováni a mají větší právo rozhodovat sami o sobě a o tom, jak bude instituce, pro kterou pracují a kde mají pracovní smlouvu, fungovat,“ uvedl analytik s tím, že jde o nepřípustné přenášení viny za vlastní selhání na vedení televize.
Kritika směřovala i k samotnému stylu práce Kroužkové, který Žantovský označil za jednostranný a často připomínající spíše výslech než rozhovor, přičemž odkázal na její nedávné vystoupení s Liborem Vondráčkem ze Svobodných. Analytik konstatoval, že mu moderátorka v televizi nebude chybět, a ironicky dodal, že v redakci Respektu či ve Foru24 pro její „nestranné“ názory jistě najdou pochopení.
Mgr. Libor Vondráček
Žantovský se věnoval také financování veřejnoprávního média. Zdůraznil, že „majiteli“ televize jsou ve skutečnosti koncesionáři, kteří by měli mít právo rozhodovat o tom, koho ze svých kapes platí. Právě existence zaměstnanců typu Kroužkové je podle něj „podstatný argument pro zrušení koncesionářských poplatků“.
Nejnovější vydání své rubriky uzavřel rezolutním prohlášením: „My jsme majitelé této televize a měli bychom mít právo rozhodovat o tom, koho platíme. A já paní Kroužkovou platit nechci.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Souhlasíte s Petrem Žantovským?
kupecSamo
