Jaký trest navrhujete pro podniky a živnostníky, kteří mají otevřeno navzdory zákazům?Anketa
Středečním děním v Kapitolu v době, kdy tam zasedly obě komory amerického Kongresu, aby zde projednaly potvrzení výsledku prezidentských voleb, začíná přehled mediálních událostí uplynulého týdne. „Sledoval jsem různá média, česká i zahraniční, vesměs mainstreamová, a musím říct, že v nich docházelo k dojemné názorové shodě, což se týkalo i České televize, na osobu odcházejícího prezidenta Trumpa. Pánové Klvaňa, Vondra a spol. se nenechali zahanbit a vyjádřili svou nehynoucí lásku k liberální demokracii podle stylu Bidena a Obamy. Česká televize opět předvedla, kde bije její srdce, abych tak řekl, a tudíž opět porušila všechna pravidla novinářské práce. Jediný, kdo se jakž takž snažil zachovat si nutnou míru objektivity, byl zpravodaj pan Miřejovský,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ale to, co se dělo ve studiu za dobové tance, mu připomnělo volební noc, když Donald Trump zvítězil nad Hillary Clintonovou a Česká televize nás ještě dvě hodiny balamutila, že to není pravda. „To je další důkaz toho, že Česká televize nehraje podle poctivých not, vkládá do svého vysílání politické zájmy, k čemuž není ani ze zákona, ani z ničeho jiného oprávněna. Co se samotné aktivity ve Washingtonu týká, tak kdybych měl, jakože nemám, sklony k vytváření konspiračních teorií, tak bych se musel zamyslet nad několika věcmi. Například nad tím, že se značné množství lidí dostalo dovnitř Kapitolu, což bylo způsobeno totální nepřipraveností, nebo neodporem, řečeno po klausovsku, tamních bezpečnostních složek. Díval jsem se na záběry, které nám servírovaly televize. Bylo tam velké množství lidí a zcela určitě o nich nebylo možné říci to, co jsem pak četl v mnoha komentářích, že to byli nějací zuřiví, násilničtí a agresívní lidé,“ upozorňuje mediální analytik.
Záměrem mohla být silná emocionální tečka za volbami
Byli to lidé, kteří tam přišli vyjádřit svůj názor na volbu prezidenta, ať už si o něm myslíme cokoli. „To, že se dostali do Kapitolu tímhle způsobem v době, kdy Kongres zasedal, je trestuhodná nedbalost bezpečnostních složek. A skoro bych měl chuť říct, že to vypadá, jako kdyby je tam pustili záměrně, aby tím vyvolali skandál a udělali jakousi silnou emocionální tečku za celou touto komplikovanou záležitostí. Protože ta neschopnost na straně ochrany Kapitolu byla naprosto zřetelná. Teprve když přivolali zálohy Národní gardy, tak se tam začaly dít dokonce i masakrózní záležitosti, zemřeli tam čtyři lidé. Jednu paní odstřelila nepochybně ochranka, nikdo z demonstrantů to jistě nebyl, ani se to nikdo zatím nesnažil takhle vykonstruovat. Ale můžeme se toho dočkat,“ tuší Petr Žantovský.
Protože má druhá strana ke konspiraci blízko, tak by se nedivil tezi, že bílou veteránku amerického letectva Ashli Babbittová odpráskli sami Trumpovi příznivci, aby dodali oni tu emocionální tečku za tímto příběhem. „Druhá otázka, která se nad tím vznáší, i když to už je spíš vykřičník než otazník, je to, že sociální sítě zablokovaly Trumpovi všechny účty. To je pochopitelné pouze v případě, když si připustíme, že sociální sítě hrají karty Joea Bidena nebo Trumpových odpůrců. Jenže sociální sítě tu nejsou od toho, aby hrály někomu do karet a proti jiným kartám. Ty jsou od toho, aby poskytovaly veřejný prostor k veřejné diskusi. A byť jsou to soukromé firmy, není to veřejnoprávní instituce jako Česká televize, tak by se na ně měly vztahovat stejné etické imperativy, pokud se chtějí vydávat za skutečně solidní, seriózní a nestranné informační platformy,“ zdůrazňuje mediální odborník.
Dávno neplatí, že Facebook je svobodnou platformou
Je mu však jasné, že na tuto ambici sociální sítě už dávno zapomněly či rezignovaly. „Nebo mají jiný typ dohod s elitními strukturami, ať už na úrovni nějakých stran, vlád nebo kohokoli dalšího. Víme, že zástupci Facebooku, Googlu a dalších platforem poslední tři roky objížděli Evropu a jednali s příslušnými ministry, také s ministrem vnitra České republiky a vyjednávali různé smlouvy o gumování některých nepohodlných obsahů. Takže myslet si dnes, že Facebook, Twitter nebo něco podobného je svobodná platforma, už dávno neplatí. A jediné, co můžu každému doporučit, je tyto služby nepoužívat, protože se dostanou do jejich sítí, do jejich hledáčku a svůj budoucí osud už nedokážou ovlivnit. Já jsem z Facebooku odešel před dvěma lety a cítím se nepoměrně svobodněji,“ ujišťuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Inspirací pro druhé téma se stal článek s titulkem „Nedotknutelný Navalnyj? Ruský novinář byl propuštěn ze Svobodné Evropy kvůli ‚porušení etiky‘“ z Deníku N od autorky Petry Procházkové. „Zajímavé je, že to porušení etiky je v uvozovkách. Stejně tak je zajímavé, že Deník N této kauze věnoval takhle rozsáhlý materiál, protože za normálních okolností by člověk čekal, že Deník N bude tleskat té jedné straně konfliktu a tu druhou stranu unisono odsoudí. Ale tentokrát se zdá, jako by se snažili klást otázky na obě strany. O co jde? Novinář Timur Olevskij byl propuštěn z Rádia Svobodná Evropa, protože v soukromé – podotýkám a podtrhuji – v soukromé komunikaci se svým novinářským kolegou z Moskvy Olegem Kašinem položil rétoricky otázku, zda otec nebo otčím Navalného manželky Julie nebyl spolupracovníkem ruských tajných služeb,“ vysvětluje mediální analytik.
Soukromá komunikace se stává klackem na nepohodlné
Tato soukromá komunikace byla důvodem, nebo záminkou pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, kde Olevskij pracoval, aby ho propustili. „To je naprosto neuvěřitelná věc. Pak se vám může stát to, co se stávalo úplně běžně za komunismu, že jste v nějakém soukromém rozhovoru, jemuž byl přítomen někdo, kdo byl ochoten vás udat, řekl kritickou zmínku o nějakém stranickém funkcionáři, nebo prezidentovi nebo komkoli jiném a druhý nebo ještě tentýž den si pro vás šli. Byl na to paragraf hanobení hlavy státu nebo hanobení socialistického zřízení a mohl jste si odsedět půl roku i rok. Je něco naprosto neuvěřitelného, když se soukromá komunikace stává klackem na trestání nepohodlných nebo názorově odlišných jedinců. V tom článku je navíc uvedeno několik zajímavých vět, které bych chtěl ocitovat, protože dokreslují celou tu situaci,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Timur Olevskij se samozřejmě stal terčem všech možných liberálně-demokratických novinářů, kteří si o něj pucovali boty a v podstatě ho přiměli k omluvě Navalnému. „Ten článek se ani jednou větou nezabývá tím, jestli to náhodou není pravda, že příbuzný jeho ženy byl, nebo nebyl agentem KGB nebo GRU. V článku nenajdete jedinou větu o tom, jestli to je, nebo není pravda. Celé se to týká jenom toho, že Olevskij to vyslovil v soukromé komunikaci jako jednu z možností. To samozřejmě vypovídá o faktické nejistotě toho druhého tábora, tedy Svobodné Evropy a Rádia Svoboda. Ale zazněly věty ve smyslu konání novinářské profese v Rusku nebo vůči Putinovi. Sám Olevskij se dokonce vyjádřil, že v Rusku v podstatě nelze být nestranným a musíte stát na nějaké názorové straně. Buď jste pro Putina, nebo proti Putinovi. A nemůžete vykonávat svoji práci nestranně. To je docela zásadní věc,“ míní mediální odborník.
Cokoli od Navalného je svaté, cokoli od Putina je od ďábla
„Podtrhnout nohy Putinovu jedinému možnému soupeři nepříjemnou otázkou není moc dobrý nápad,“ zpytoval svědomí vyhozený novinář. „Jinými slovy, cokoli od Navalného je svaté a cokoli od Putina je od ďábla. Takhle si představují liberálně-demokratičtí novináři v Rádiu Svobodná Evropa i jinde profesionální a nestranné vykonávání žurnalistické profese. Myslím, že to je čistá definice propagandy, nikoli novinářství. Když to shrnu, tak celá tahle záležitost má minimálně dvě problematické věci. Jedna je zneužití soukromé komunikace k nějaké úřední aktivitě a posuzování člověka podle privátního názoru, tedy kádrování. A druhá věc je právě tato, že nelze v tomto situačním střetu Putin versus Navalnyj, respektive Západ versus Putin, být nestranný a je nutné si vybrat stranu, na které stojíte. To může udělat jakýkoli občan, ale neměl by to dělat novinář,“ myslí si Petr Žantovský.
Po Slovensku kolují různé verze smrti generála Milana Lučanského, bývalého policejního prezidenta. „V souvislosti s touto tragickou událostí mě zarazila informace z článku, který vydaly v pondělí EuroZprávy pod titulkem ‚Úmrtí exšéfa slovenské policie Lučanského prověří i Šabatová‘. Dozvídáme se z něj, že slovenská ministryně spravedlnosti Mária Kolíková vyzvala Annu Šabatovou, aby se podílela na vyšetřování úmrtí Lučanského, o němž ta samá ministryně tvrdí, že spáchal sebevraždu ve své cele. Těch otázek kolem Lučanského úmrtí je hodně, nemá smysl je tady rozebírat, od toho tu teď nejsme. Ale v souvislosti s tímto článkem se nabízí otázka, co bude v téhle údajně nezávislé vyšetřovací komisi pohledávat Anna Šabatová. Není ani policista a ani vyšetřovatel,“ podotýká mediální analytik.
Šabatová k objasnění smrti generála určitě nepřispěje
Připomíná, že Anna Šabatová je bývalá levicová – dokonce extrémně levicová – aktivistka. „Skrze svého manžela Petra Uhla se prohrabala do různých veřejných funkcí, naposledy české ombudsmanky. Tak přemítám, jaká bude její role v tomhle vyšetřovacím týmu. Mám za to, že její role bude jediná: validizovat nějaký oficiální názor, který té komisi vetkne paní ministryně Kolíková, případně slovenská vláda pana Matoviče, která má samozřejmě zájem na tom vydávat Lučanského za sebevraha. Jak to doopravdy bylo, se asi nikdy nedozvíme. Ale paní Šabatová nám v tom poznání zcela určitě nijak neprospěje. Jenom se tady opět dává takzvaná nezávislá intelektuálka do služeb nějakého státu. A to opět nesvědčí o její nezávislosti a nestrannosti,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
