„Fenomén Zeman. Rok od druhé inaugurace. Proč lidem nevadí aféry prezidenta a jeho okolí?“ uvedl Marek Wollner téma. „Celkově je šestý rok ve funkci hlavy státu. I přes viditelné zdravotní potíže a řadu problémů jeho osobně i jeho spolupracovníků se mu podařilo neztratit přízeň voličů. Jakým kouzlem vládne, že si může skoro všechno dovolit?“ ptal se ještě Wollner. Začátek reportáže sestával ze záběrů inaugurace protnutých vybranými příznivci Zemana, kterých se zřejmě ptali, proč volili Zemana. „Prostě, vážím si ho,“ sdělila postarší paní. „Protože je pravdomluvnej, všichni jsou jenom voblbováci. Nikdo jinej mu nesahá pod kotníky,“ svěřil se další senior. „Není takovej vokatej jako ty ostatní,“ sdělila další tázaná.
Nejdříve přišla na přetřes kauza s ovlivňováním soudců, se kterou přišel bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. „Vnímám to jako vážné ohrožení soudcovské nezávislosti a jako příklad něčeho, co nás řadí spíše na východ Evropy než její západ,“ podělil se o názor Jiří Přibáň, právní filozof na Univerzitě v Cardiffu.
„To je právě síla Miloše Zemana, on jak se vyjadřuje velmi srozumitelným jazykem i tím vystupováním, působí jako normální člověk, tak si vyvolává tu emotivní důvěru. Ta podpora je kolem padesáti procent. Zajímavé je, že je relativně stabilní. Že i při největších kauzách klesla na tři měsíce o trošku, potom se vrátila. To je dost podobné, jako má třeba Donald Trump, podporu 40–45 % po celé to prezidentsví a je to vlastně úplně nezávislé na tom, co dělá,“ okomentoval prezidentovo vyjadřování a popularitu Daniel Prokop, sociolog z FSV UK. „Je to horší, už se nemusí na nic ohlížet a popouští uzdy, abych tak řekl. A říká a dělá věci, které by se třeba neodvážil,“ dodal k tomu bývalý premiér a senátor Petr Pithart. Nemohly chybět ani záběry na potřásání si rukou mezi Zemanem a Putinem.
Cítíte se víc jako Čech, či jako Evropan?Anketa
Reportáž se zabývala i novičokem. „Český prezident svým vyjádřením pomohl Kremlu ke zpochybnění britského tvrzení, že novičok, kterým byli otráveni Sergej Skripal a jeho dcera Julija, pocházel z Ruska,“ konstatovala reportérka. Zeman podle reportérů tak potvrdil Rusům alibi. „Myslím, že to od nejvyššího představitele státu málokdo očekává, pokud to ten nejvyšší představitel státu dělá, tak to vyvolává otázku, proč to vlastně dělá, čím je motivován, co vlastně sleduje,“ prohlásil ústavní právník Kysela. Další údajnou podporou Ruska mělo být odmítání sankcí a popírání přítomnosti ruských vojsk na Ukrajině. Petr Kolář, bývalý velvyslanec v USA a v Rusku, si myslí, že to souvisí s Martinem Nejedlým a finančními skupinami, které prezidenta podporují. „Dřív to byl člověk, který podporoval směřování České republiky do euroatlantických struktur, bral to tak, že jsme součástí západní civilizace, ten posun přichází s věkem a s tou prezidentskou funkcí,“ myslí si Kolář, ale dodává, že v několika oblastech jako podpora zahraničních misí nebo podpora Izraele Zeman stále drží prapor „tím správným směrem“. Již zmíněný Petr Pithart si pro změnu myslí, že změna v orientaci nastala proto, že se Zeman cítil Západem podceňován a zneuznáván.
Po Rusku došlo i na Čínu. Sinolog Martin Hála konstatoval, že ve druhém volebním období Miloš Zeman ještě přitvrdil ve své podpoře čínských zájmů po debaklu s CEFC v období prvním. „Z toho fiaska se příliš nepoučil, naopak podporuje čínské zájmy horoucněji a tvrdošíjněji, jak je to vidět v celé té kauze Huawei. Jaroslav Bašta, bývalý politik ČSSD, prohlásil, že Zemanova motivace je ekonomická, nikoliv politická. A na závěr zařadila ČT rozhovor se dvěma důchodkyněmi, voličkami prezidenta Zemana, z nichž jedna prohlásila, že by radši Čínu než Ameriku, a druhá, že s přáteli si zakázali mluvit o politice. Petr Pithart nakonec dodal, že právě toto rozdělení je neštěstím pro tuto zemi.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas