Podle jednoho z bývalých manažerů jedné české likérky musela jeho firma od konce devadesátých let dennodenně bojovat s paralelní, nelegální výrobou alkoholu. Nejednalo se však o podomní výrobce, ale o středně velké podniky, které do lahví se stejnou etiketou lijí sice neškodný, ale přece jen šizený alkohol.

V téže době chtěla na český trh vstoupit významná nadnárodní likérka, a předtím si nechala vypracovat podrobnou studii českého alkoholového trhu od firmy Pinkerton. Tato studie prý připomínala spíše vyšetřovací spis. V ČR podle ní funguje více než deset velkých nelegálních továren, kde se pančuje vše možné od vodky po whisky. Obvykle se prý vše odehrává ve zrušených provozech bývalých průmyslových podniků a zemědělských družstev.

Obrazy zatčených ubožáků, kteří si v podomácku vyrobených varnách přivydělávají na živobytí, jsou od tohoto byznysu diametrálně odlišné. Tady nikdo v šeru nepřelévá líh z kanystru do kanystru, ale fungují zde moderní destilační a stáčecí linky. V jedné z těchto černých fabrik je linka schopna naplnit za směnu třicet tisíc láhví. Je prý nepředstavitelné, že by takový byznys fungoval bez vědomí policie a celníků.