Úvodní otázka se věnovala strachu. „Neříkám, že se bojím, ale musím toto onemocnění brát vážně. Čísla nakažených v Česku ukazují, že jsme se asi nemýlili, když jsme zavedli opatření, protože dnešní nárůst je poměrně velký. My musíme srovnávat situaci v jiných zemích a to nevyžaduje nějaké super hluboké přemýšlení. Můžeme se podívat na přírůstky zejména v těch velkých zemích, jako je Itálie, Španělsko, Německo, Švýcarsko a Francie, a když vidíme, co se děje, tak jsme někde v situaci dva týdny po nich, nebo tři týdny po Itálii. Máme tady jakousi mapu, kam bychom se mohli posunout, a my úplně nechceme, abychom se tam posunuli bez našeho přičinění. Chceme to trochu blokovat,“ sdělil Prymula.
„Onemocnění se dá těžko zastavit a sám jsem překvapen, co se povedlo v Číně a v Koreji – to znamená, je cesta, jak to onemocnění víceméně zbrzdit, a možná i zastavit, ale když se podíváme do Evropy, tak tady se to zatím nikomu nepodařilo,“ dodal Prymula s tím, že příští týden očekává v Česku kolem 300–400 nakažených.
„Mimořádná opatření se projeví za další týden. A tam budeme sledovat, jestli ta naše čísla nárůstu budou srovnatelná třeba s Německem, nebo nikoliv. My doufáme, že jsme schopni to opravdu zabrzdit, a proto ta opatření byla přijata. A třeba Rakousko se teď chová podobně, na těch 100 osob, nicméně venkovní aktivity nechalo na pěti stech,“ uvedl Prymula se slovy, že řada zemí čeká na to, co bude dělat jiná země. „Některé věci jsme dělali jako první a jiné země nás následují,“ uvedl. Evropa by se podle něj měla k celé věci postavit nějak koordinovaně. „My, když nakrásně uděláme opatření, které se povede, a kolem ty země ho neudělají, tak stejně budeme čelit tomu, že pokud bychom nezavřeli hranice, že se k nám budou dostávat víceméně obyvatelé těchto zemí...“ dodal.
Minimální doba toho, jak dlouho budou platit opatření, je podle Prymuly měsíc. „Po tom měsíci se to vyhodnotí, do jaké míry se to daří nebo nedaří a přijmeme další opatření,“ sdělil Prymula. „Za dva týdny uvidíme, jestli naše predikce byla správná, a uvidíme, kam se dostane za dva týdny Itálie, Německo a Francie,“ uvedl.
„Další přitvrzení by pak mnoho znamenat jenom to, že kdyby nastal černý scénář, tak zásobíme obyvatelstvo rouškami. Nám se podařilo kontrahovat velkou zakázku, budeme mít více než 10 milionů roušek. Jedna zásilka by nám měla přijít do 6 dnů, druhá 10 dní poté,“ zmínil Prymula, že pokud by křivky neklesaly, mohlo by opravdu dojít k tomu, že lidé by povinně museli nosit roušky.
Prymula pak hovořil o tom, že je nutné zachovat také hospodářský chod země. I z toho důvodu funguje nadále doprava.
„Opatření není úplně stoprocentní z hlediska epidemiologického rizika,“ řekl pak Prymula k tomu, proč nejsou uzavřeny i školky. Problém je ale podle něj i se školáky. „Řešili jsme ale situaci v řadě nemocnic, kdy dochází k tomu, že sestřičky by musely zůstat doma, aby se staraly o své děti ve věku 6–10 let, vymýšlíme lokální dětské skupiny, kde by děti mohly zůstat a sestřičky by pracovaly. Ale ta polovičatost toho opatření, si myslím, že není tak dramatická v tom, že my víme, že ta dětská skupina je postižena naprosto nejméně,“ zdůraznil. Podle jeho slov zkrátka není možné paralyzovat společnost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: vef
