Kterou hlavní českou TV skupinu sledujete nejvíc?Anketa
Zatímco totiž po několika měsících meziměsíčně ceny v dubnu klesly o 0,2 procenta, v květnu se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět zvýšily o 0,3 procenta a ČSÚ upozornil, že na růstu inflace mají značný podíl právě potraviny a nealkoholické nápoje.
Právě zejména kvůli růstu cen potravin inflace v Česku nezpomalila tak, jak očekávali mnozí analytici a podle ČTK se již začínají ozývat obavy, že zdražování není u konce a dosáhnutí dvouprocentního inflačního cíle bude problém i v příštím roce. Spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly totiž až o 11,1 procenta a inflace tak jen lehce zpomalila z dubnových 12,7 procenta.
Analytici dle ČTK upozorňují, že za zvolněním tempa inflace je hlavně loňská vysoká srovnávací základna, pořád se však značně zdražuje, což je vidět zejména u meziměsíčního srovnání.
Fotogalerie: - O cenách potravin
Při srovnání se sousedními zeměmi je na tom Česko hůř než Německo a Rakousko. V Německu inflace v květnu byla 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta. Naopak Polsko zaznamenalo inflaci 13 procent a Slovensko 13,8 procenta. Nejnižší inflace v Evropské unii byla v Řecku, kde dosáhla 2,8 procenta, nejvyšší v Maďarsku, kde byla 21,5 procenta, vyplývá z analýzy investiční společnosti Portu.
Za opětovné zdražování mohou kromě růstu cen potravin a nealkoholických nápojů také energie, jelikož výrazně oproti loňskému květnu rostly ceny plynu a tuhých paliv, jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla – především díky zlevnění pohonných hmot – doprava.
Mnohé potraviny meziměsíčně nezdražily „o pár korun“, ale častokrát šlo o výrazné částky. Brokolice podle ČSÚ zdražila oproti dubnu až o 70 procent a mrkev o 30 procent. Rostly také ceny brambor (6 procent), ovoce (4,5 procenta), vajec (5,5 procenta), uzenin (3 procenta) či nealkoholických nápojů (1,4 procenta).
Oproti loňskému roku se pak nápoje a potraviny zdražily o desítky procent. Cukr oproti loňsku zdražil o téměř 60 procent, margarín a tuky o necelých 26 procent, rýže o více než 23 procent a zelenina o 21,5 procenta. O necelých 20 procent naopak zlevnilo máslo.
Fotogalerie: - České a německé ceny potravin
Lidé si připlatili také v restauracích a oproti době před pandemií covidu-19 se v nich zdražilo o více než polovinu. Denní meníčka pak zdražila rovnou o 75 procent, upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Lidé si pak v porovnání s předkoronavirovou dobou odnášejí domů až o 11 procent méně potravin, v obchodech přesto zaplatí – i za toto menší množství jídla – o 19 procent více.
Domácnosti v dubnu ve srovnání s průměrem roku 2019 zaplatily za potraviny o 19 % více, odnesly si však domů o 11 % méně... #inflace https://t.co/yLV8hfkJGk pic.twitter.com/Qnyfj9loit
— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) June 7, 2023
Na rozdíl od mnohých vládních činitelů a bankéřů ČNB mezi ekonomy velký optimismus nad současným stavem nezaznívá. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek opětovný růst cen potravin v Česku pro Lidovky.cz zhodnotil jakožto „zklamání“. „Dubnový meziměsíční výsledek inflace byl nadějný, květnový rozhodně není. Ukazuje se, že ceny v obchodech nevnímají realitu silné koruny, po covidu opět levné dopravy, o slabé poptávce nemluvě. Opět se zdražovaly potraviny, rostly ceny v restauracích, a dokonce navzdory příznivému vývoji na burzách se zvýšila i cena elektřiny pro domácnosti,“ upozornil.
Také ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři na serveru kurzy.cz zhodnotil, že „inflace byla v květnu výraznější, než se čekalo, zejména proto, že zmírnění zdražování potravin nebylo tak citelné, jak se předpokládalo“ a doplnil, že kromě citelného zdražení ovoce, brambor či vajec lidé narážejí v obchodech také na vyšší cenovky u tvrdého alkoholu. „Zlevnění másla nebo mléka už nestačilo situaci zvrátit, takže potraviny jako celek meziměsíčně přidaly 0,9 procenta. Meziročně jsou tak dražší o stále výrazných 14,5 procenta,“ shrnul.
V mnoha evropských zemích inflace naopak poklesla
V mnoha dalších evropských státech přitom inflace naopak nadále klesá. Eurostat ve svém odhadu květnového vývoje inflace předpokládá, že v eurozóně budou i nadále klesat ceny energií či potravin, tabáku a alkoholu.
Očekává přitom, že oproti dubnu v květnu poklesla inflace u všech položek a dostane se tak z dubnových 7 procent na 6,1 procenta. Inflace u potravin, alkoholu a tabáku v květnu podle očekávání Eurostatu poklesla na 12,5 procenta z dubnových 13,5 procenta a energie se dokonce dostaly do deflace, která dle očekávání činí –1,7 procenta, oproti dubnové meziroční inflaci u energií ve výši 2,4 procenta.
V mnohých státech je pokles cen potravin spojený také s některými zvýhodněními od tamních vlád, jakýmiž může být například nulové DPH na základní potraviny v Polsku, či prostřednictvím tlaku na potravináře.
Nejnověji se touto cestou vydala francouzská vláda a tamní ministr financí Bruno Le Maire oznámil, že již od července budou francouzští spotřebitelé za potraviny platit méně. K nižším cenám se v zemi zavázalo až 75 tamních potravinářských společností, a to včetně gigantu Unilever. Dle ministra budou podniky, které se kroku nepřizpůsobí, a jež vyrábějí 80 % potravin pro Francouze, čelit finančním sankcím. „Budou zavedeny kontroly a sankce pro ty, kteří pravidla nebudou respektovat,“ uvedl Le Maire po setkání se zástupci potravinářského průmyslu.
Ke snížení cen potravin ve Francii se tamní kabinet podle společnosti Unilever skutečně snaží prostřednictvím společných jednání a dohod, a to i s maloobchodníky. Dle francouzského ministra by se tamní obyvatelé mohli dočkat poklesu cen u potravin v rozmezí od 2 do 10 procent za výrobek.
Hlavní viník zdražování v Česku je Putin, míní Zamrazilová
I přes aktuální čísla, ze kterých vyplývá, že se mnohé položky opět zdražují, viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová míní, že politika ČNB založená na „stabilitě sazeb“, hájené jejím guvernérem Alešem Michlem, je správná. „Žádná centrální banka inflaci nezastavila. Stojím si za tím, že i kdyby se sazby loni v srpnu zvýšily na osm nebo deset procent, je inflace tam, kde je teď,“ mínila v rozhovoru pro SeznamZprávy.cz.
Za rekordním růstem cen v Česku dle Zamrazilové nestojí chybná politika ČNB či obří deficity během vlád Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS), nýbrž ruský prezident Vladimir Putin. „V první řadě je to Putinova drahota,“ vysvětlila.
Podle Zamrazilové je totiž podstatná část aktuálního zdražování důsledkem Putinova rozpoutání války na Ukrajině. „Nebýt války na Ukrajině, měli bychom tu vyšší inflaci než dvě procenta, ale nedostala by se do rekordních výšek. Skutečný šok byly ceny energií a pohonných hmot v důsledku války,“ řekla.
Analytici mezitím varují, že cesta k dosažení dvouprocentního cíle může být ještě dlouhá. „Nadále očekáváme, že návrat ke dvěma procentům bude jen pozvolný a i v příštím roce se inflace bude držet spíše nad horní úrovní tolerančního pásma,“ pronesl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš pro ČTK. V příštím roce by podle něj inflace mohla být 3,7 procenta.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Ekonom Lukáš Kovanda poukázal, že by se inflace dle očekávání světových finančních institucí v Česku měla dvouprocentnímu cíli ČNB přiblížit zrovna v době, kdy bude startovat volební kampaň před dalšími sněmovními volbami a očekává, že by tohoto mohla aktuální vláda využít.
„Ekonomický vývoj ve světě chystá Fialově vládě hezký dárek, který jí zřejmě zásadně pomůže vyhrát další sněmovní volby,“ komentoval s tím, že nosným heslem dalších sněmovních voleb by tak mohlo být něco ve smyslu: „Zkrotili jsme Babišovu drahotu“.
„Volič se už nebude pídit po tom, co se stalo a kdo, resp. jaké ekonomické zákonitosti a mezinárodní vlivy ve skutečnosti inflaci srazily,“ dodal.
Ekonomický vývoj ve světě chystá Fialově vládě hezký dárek, který jí zřejmě zásadně pomůže vyhrát další sněmovní volby: inflace už v příštím roce dramaticky klesne. Druhá největší švýcarská banka, Julius Bär, prognózuje už pro příští rok Česku inflaci jen 1,1 %. Ve volebním roce… pic.twitter.com/1n9aX4snFa
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) June 13, 2023
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
jaromir kouril
