Premiér Petr Fiala (ODS) se v půli května při interpelacích chlubil, že má být „výsledkem“ jeho vlády, že „ceny potravin klesají“ a jmenoval, že meziměsíčně poklesly ceny nápojů, zeleniny, olejů, tuků, drůbeže, mléka, vajec i cukru. Mezitím, co tato svá slova pronášel, již však opět ceny mnohých potravin naopak rostly.
Zatímco totiž po několika měsících meziměsíčně ceny v dubnu klesly o 0,2 procenta, v květnu se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) opět zvýšily o 0,3 procenta a ČSÚ upozornil, že na růstu inflace mají značný podíl právě potraviny a nealkoholické nápoje.
Právě zejména kvůli růstu cen potravin inflace v Česku nezpomalila tak, jak očekávali mnozí analytici a podle ČTK se již začínají ozývat obavy, že zdražování není u konce a dosáhnutí dvouprocentního inflačního cíle bude problém i v příštím roce. Spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly totiž až o 11,1 procenta a inflace tak jen lehce zpomalila z dubnových 12,7 procenta.
Analytici dle ČTK upozorňují, že za zvolněním tempa inflace je hlavně loňská vysoká srovnávací základna, pořád se však značně zdražuje, což je vidět zejména u meziměsíčního srovnání.
Při srovnání se sousedními zeměmi je na tom Česko hůř než Německo a Rakousko. V Německu inflace v květnu byla 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta. Naopak Polsko zaznamenalo inflaci 13 procent a Slovensko 13,8 procenta. Nejnižší inflace v Evropské unii byla v Řecku, kde dosáhla 2,8 procenta, nejvyšší v Maďarsku, kde byla 21,5 procenta, vyplývá z analýzy investiční společnosti Portu.
Za opětovné zdražování mohou kromě růstu cen potravin a nealkoholických nápojů také energie, jelikož výrazně oproti loňskému květnu rostly ceny plynu a tuhých paliv, jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla – především díky zlevnění pohonných hmot – doprava.
Mnohé potraviny meziměsíčně nezdražily „o pár korun“, ale častokrát šlo o výrazné částky. Brokolice podle ČSÚ zdražila oproti dubnu až o 70 procent a mrkev o 30 procent. Rostly také ceny brambor (6 procent), ovoce (4,5 procenta), vajec (5,5 procenta), uzenin (3 procenta) či nealkoholických nápojů (1,4 procenta).
Oproti loňskému roku se pak nápoje a potraviny zdražily o desítky procent. Cukr oproti loňsku zdražil o téměř 60 procent, margarín a tuky o necelých 26 procent, rýže o více než 23 procent a zelenina o 21,5 procenta. O necelých 20 procent naopak zlevnilo máslo.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
jaromir kouril
