Na Zemi existuje místo, kde příroda vypadá tak, jak vypadala Severočeská uhelná pánev ve třetihorách: na území dnešního Česka se rozprostíralo moře, močál křižovali aligátoři, teplo jako na Floridě. Tohle jste zjistil při zkoumání zkamenělin v dole Bílina a porovnáním se současnou přírodou v USA…
Dá se ale díky vašim poznatkům o klimatu v minulosti vyvodit i něco pro budoucnost?
To, že se v Čechách nemusíme bát globálního oteplení. Vidím při své práci konkrétní fosilie rostlin i živočichů. Vím, že tady – v období třetihor – bylo o deset stupňů Celsia více. Rozdíl zde v Čechách byl oproti dnešku pouze v tom, že jsme měli moře. Pobřeží moře se táhlo někde u Lipska.
Jinak se po Čechách rozprostírala souše a jen v místě, kde docházelo k tektonickému prosedání, vznikaly močály. Jinak zde tekly řeky, rostly stromy a k žádnému global extinction, jak všude teď slyšíte, nedošlo. A nekonalo se nikde na planetě.
Nemám obavu z toho, když u nás teplota vzroste o jeden či dva stupně Celsia. Tak nám bude tepleji. Lidé v Americe v takovém podnebí nyní normálně žijí. Pochopitelně to znamená trochu jiný způsob života, než jsme nyní zvyklí.
Olejomalba Karla Macha, která zobrazuje třetihorní pánev severních Čech. Porovnejte podobnost se současnou Floridou na titulní fotografii k tomuto článku.
Už vidíme, co se děje, prostě zvířata migrují. Najednou se zde usadil křižák pruhovaný, který byl běžný ve Středomoří. V Krkonoších někdo našel pro změnu kudlanku nábožnou.
(Pozn. red. Křižák pruhovaný je původem subtropický pavouk z oblasti Středomoří, který však vlivem globálního oteplování zdomácněl také u nás. Od devadesátých let minulého století se vyskytuje na celém území ČR, většinou ve vysoké trávě. Pro kudlanku je charakteristická palearktická oblast, hojná je např. v jižní Evropě, obecně v suchých stepních lokalitách.)
Příroda se takto přizpůsobuje dění, které kolem ní probíhá. Nic jiného jí nezbývá. Migruje tam, kde jí podmínky vyhovují. Jenom člověk se nastalým podmínkám nepřizpůsobuje, ale bouří se proti nim a chce, aby se dosáhlo toho, že se zvrátí. Myslím, že to není rozumné.
Víme, že zde v minulosti byly mnohem vyšší teploty, dokonce daleko vyšší než ty, které odhadujeme ve třetihorách. V období křídy bylo daleko tepleji, když zde běhali dinosauři – to zde vévodily tropy. Neexistovaly vůbec žádné polární čepičky (usazený sníh či led u pólu planety). Všechny kontinenty byly zaplavené vodou.
Všude známe křídové usazeniny, vy v severních Čechách znáte křídové pískovce, Tiské stěny, také Prachovské skály a podobně. Ve všech případech jde o usazeniny, které vznikly v moři.
(Pozn. red. Česká křídová pánev je rozsáhlá pánev, největší v Česku dochovaný sedimentační prostor, který se rozprostírá od Drážďan v Sasku, v Česku přes Děčín, severními Čechami přes Polabí až k Blansku u Brna. Byla nejrozlehlejším prostorem, který byl v Česku zalit mořem.)
Tohle vše existuje a otázky se objevují proto, že změna, která nyní probíhá, se nám jeví jako velice rychlá, a tudíž se nám zdá, že jsme ji způsobili my. Logiku to má, spoustu důkazů také, ale stoprocentně jisté to není. Zdráháme se nyní jakékoli myšlenky, že by důvod tkvěl v něčem jiném. Ani nehledáme další možné příčiny.
Globálně vzato, dotyční vědci vědí, že by se zeměkoule správně měla oteplovat, protože neustále roste aktivita Slunce, a ještě poroste, bude zahřívat Zemi víc a víc, a planeta se tomu brání určitými mechanismy. V podstatě za to mohou hlavně organismy, rostliny a živočichové, kteří modifikují atmosféru. Ano, i my jsme ji nyní trošku pozměnili, ale nikde není napsáno, že se s tím příroda opět v nějakém období nesrovná.
Lidi zajímá „teď a tady“… teď chtějí žít a teď mají strach…
Hysterie, kterou sledujeme, spočívá v tom, že lidé žijící poblíž moře – například v Benátkách – se bojí o své živobytí, o své majetky. Pro ně je obtížné přijmout něco, s čím příroda se normálně srovná. Musejí se přestěhovat nebo udělat ve svých životech velké změny. Nyní se proti tomu bouří, a dokonce probíhají demonstrace proti klimatu.
|
Italské Benátky právě hlásí nejvíc vody za 50 let, gumáky už nestačí – historické město na laguně je po intenzivních deštích zaplaveno o metr nad standardní úrovní hladiny. Legendární město se navíc postupně propadá, což v součtu není vůbec dobrá prognóza. Média píší o tom, že lidstvo musí proti vlně oceánu pojistit spoustu cenných památek. Vloni si záplavová vlna vzala ale také 30 lidských obětí. Spasit to má „Mojžíš“, projekt pojmenovaný po biblické postavě, před kterou se rozestoupily vody Rudého moře. Jde o systém podmořských bran, které když se vynoří, tak zahradí Jaderské moře, a tím ochrání vnitrozemí před vodou. Řešení se testuje, a než bude v roce 2022 plně funkční, možná bude do té doby potřebné jej začít instalovat i v dalších metropolích světa… Není sci-fi, že by mohlo dojít i na to, co v naší republice už známe – přesuny nejen obyvatel, ale i cenných pamětihodností. V Mostě už migroval kostel, tak není nemyslitelné, že jej budou následovat další ohrožené památky světa. |
Nedá se demonstrovat „proti klimatu“. Klima se prostě vyvíjí a je kolem nás. Ano, dá se demonstrovat například proti tomu, že se produkuje vysoké množství CO2. Když se podíváte na křivku nárůstu CO2 v atmosféře, tak neodpovídá ani tak míře spotřeby fosilních paliv, ale tomu, jak narůstá lidská populace.
Tyto křivky jsou stejné. Když si dosadíte koeficienty a spočítáte příslušnou funkci, tak je skoro totožná. Hlavní problém nespočívá ve spalování fosilních paliv, ale v tom, že je nás hodně. Máme nějaké potřeby a chceme je uspokojovat čím dál tím víc.
Říkáte, že je nás moc. Váš profesní kolega, klimatolog Václav Cílek, ale bagatelizoval hnutí, která se zaměřila na „odpírání mateřství“ kvůli klimatu. Také vám připadá absurdní ukončit rozmnožování, aby se zpomalilo globální oteplování?
Ano, zvláště v Evropě, protože zde populace klesá. Přirozeně.
Cílek také připomněl, že v 60. a 70. letech nás pro změnu strašili jadernou válkou, a jak to dopadlo? Lidé naopak měli dětí více…
Nejvíc, co v tom právě vidím, je strašení. Aby lidé byli pokojní, hodní a báli se. Pak je možné je lépe ovládat.
Vedete v Bílině přírodovědný kroužek. Probíráte s dětmi i téma klimatu, iniciativu Grety Thunbergové a podobně?
Zrovna o Gretě jsme se před pár dny bavili. Mezi dětmi jsou některé, které se k ní nadšeně hlásí. Ale pak jsou i tací, kteří říkají, ale vždyť je to takhle a takhle; vždyť o té změně klimatu nemají dostatečné důkazy…
Ale hlavně – většina dětí vnímá, že jak se Greta chová, je velmi agresivní. Mně se tento způsob také nelíbí, působí to ideologicky, a to kupodivu u těchto dětí vyvolává pocit, že je někdo do něčeho tlačí. Někdy to působí až jako reminiscence na fašismus nebo komunismus, protože takhle přesně nás strašili, jen šlo o jiné téma.
Chápu. Zejména jde-li o přírodu a ekologii, vštěpujeme dětem pokoru, ohleduplnost a přístup plný tolerance…
Dětem se snažím dát informace a snažím se jim říct, že by si měly vyhodnocovat co nejvíce faktů z různých zdrojů. Nedat na to, co je nyní aktuální a módní, ale získávat si poznatky i složitějším způsobem než jenom tím, že něco najdou na mobilu na internetu.
Je zde ještě jedna skutečnost. Všechny známé závěry, že změna probíhá velice rychle, jsou identifikované na základě měření, která do jisté doby nebyl schopný nikdo dělat. Z minulosti rovněž již známe teplé a studené výkyvy, v historických dobách. Víme, že se národy stěhovaly… že Vikingové osídlili Grónsko, Severní Ameriku a podobně. Víme, že zvířata dokázala přejít zamrzlý oceán z Evropy do Ameriky. My už ale nedokážeme identifikovat rychlost změn, které probíhaly, protože je určujeme třeba ze záznamu obsahu oxidu uhličitého v ledu nebo z izotopového složení vody v ledu. Jenže ta voda je tam už několik tisíc let, stejně jako CO2. Přece jen dochází k nějaké difuzi, k nějakému přemísťování molekul – i ve tvrdé hmotě se molekuly přemísťují.
My nevíme, jestli to, co se nám dneska v těch grafech jeví, nebylo ve skutečnosti mnohem ostřejší a ten „peak“ (vrchol, nejvyšší bod) je jen otupen časem. Jde o hodně složitý problém a momentálně je módní tvrdit, že za změny klimatu můžeme my a každý, kdo létá letadlem, je zlý.
Hlavně někdy nějakou informaci považujeme skutečně za pravdu, ale novým zkoumáním – zejména v biologických vědách – můžeme zjistit, že je trošku jiná. Vy sám s tím máte zkušenost, ne?
Hodně publikujeme naše poznatky i v odborných časopisech… zabýváme se i jezerními jíly: zjistili jsme, že jsou v nich vidět klimatické změny podle toho, co zrovna do pánve přitékalo, usazovalo se a jakým způsobem probíhalo zvětrávání v okolí pánve a jaké tam panovaly klimatické podmínky. Zjistili jsme, že některé změny klimatu se nám kryjí se změnou magnetického záznamu v horninách!
To tedy znamená něco důležitého?
Možná víte, že planeta nemá vždycky severní pól na severu, ale někdy ho má také na jihu. Tato překlikávání pólu se v sedimentech uchovávají a můžeme je změřit. Zjistili, že někdy došlo k překliknutí orientace magnetického pólu země a zároveň při tom došlo ke změně klimatu.
Vypadá to tedy, že i magnetická aktivita Země může mít nějakou souvislost se změnou klimatu.
Proč se tahle informace neví? To se člověk nikde nedočte…
Chtěli jsme tento poznatek publikovat v renomovaném časopise, ale nevzali nám to. Nebylo by to konformní se současnou vlnou. Jejich časopis by mohl být zatracen, že na své stránky pustí článek někoho, kdo najednou zpochybňuje hlavní roli CO2.
Takže Greta říká „Poslouchejte vědce“, a přitom někteří vědci jsou umlčováni…
Důležité je, že vám ten článek nezveřejní ne proto, že by nějaký recenzent řekl, že jde o špatný text nebo že jste použili špatnou metodiku či podobně, ale proto, že se to ‚nehodí do krámu‘. Na rovinu nám to řekli.
Takže svět není objektivní, a to ani ve vědecké sféře. Bohužel. Přitom já nejsem popíračem klimatické změny, uznávám ji, probíhá zde, to je změřeno. Nejsem ale stoprocentně přesvědčen o její příčině. Nejsem přesvědčen o správnosti naší reakce na ni. A už vůbec nejsem přesvědčen o tom, že by měla způsobit nějaké vyhynutí na planetě.
Současná situace je samozřejmě varování.
Neměli bychom přírodě překážet. To je pravda. Moc se do té přírody příliš netlačit nějakými managementovými opatřeními. Příroda si žije svůj život a dokáže se zregenerovat, skoro vždycky. Vždycky se dokázala přizpůsobit.
Zkameněliny ze severočeského dolu Bílina – darované do sbírky Národního Muzea: Foto: Národní muzeum Praha
Anebo budeme nuceni se přizpůsobit my… když třeba i „pouštní lidé“ dokázají zvládnout sucho, musíme to zvládnout jednou i my…
Když jsem se jel podívat na vulkány v Americe, tak jsem navštívil suché, v podstatě pouštní oblasti na severozápadu USA. Bylo znát, že tamní lidé musejí dobře hospodařit s vodou. V podstatě tam už nevypěstujete nic, pokud nezavlažujete. Mají tam mraky podzemních vrtů, protože v tamních horách poměrně dost sněží v zimě.
Když na jaře sníh roztaje, voda se vsákne do země. Dostane se do pánví, kde se například může pěstovat obilí, ale zůstává v podzemí. Získávají ji pomocí vrtů. Najdete tam proto hodně kruhových polí, protože někde uprostřed je vrt, ze kterého se čerpá voda a rozvádí dál pomocí pohyblivého otáčecího zařízení.
Pase se tam spousta krav. Jedí pelyněk, který roste v tamní polopoušti, ale v zimě je tam metr sněhu, takže farmáři je musejí přemístit do kravína a něčím je krmit. Pěstují pro krmivo ne obilí, ale trávu na zimu. Je to zcela jiný způsob hospodaření. Víme, jak umějí s vodou hospodařit Izraelci. Všichni nám je dávají za vzor. (O Izraeli se někdy mluví jako o „světové velmoci v hospodaření s vodou“ – tato pouštní země dokáže vyrobit víc vody, než potřebuje. Pozn. red.)
V Americe jsem to viděl podobně. Je možné, že se projeví nějaké období sucha… člověk se proto prostě musí naučit s vodou hospodařit a mít ji někde uchovanou.
Zmínil jste, že jste se byl – během své expedice za porovnáním českých třetihorních zkamenělin s americkou současností – podívat na vulkány. Navštívil jste i Národní park Yellowstone, kde jsou lidé také strašeni, a to hrozbou výbuchu?
Ano, navštívil.
A jak to tam vypadalo?
Strašně moc lidí. Jde o reklamní tah, aby se tam lidé dostali. Yellowstone za poslední dva miliony let vybuchl asi čtyřikrát. Poslední výbuch vychází asi před 400 tisíci lety, takže podle této periody jakoby přichází čas pro další výbuch. Je pravda, že v dané oblasti fyzici v podzemí našli zřejmě oblast s tekutou lávou čili nějaký vulkanický krb, takže tam dochází aktuálně k nadzdvihování terénu, řádově v rychlostech centimetrů za rok.
Takových Yellowstonů je tam ale už v pohřbeném stavu několik. Dostat se do parku se dá, sehnat tam místo v kempu se nedá, je nutné si jej objednat dopředu. Ale krásné místo to je, ovšem po Americe je řada dalších zajímavých vulkánů.
(Pozn. Yellowstone je druhým nejstarším národním parkem na světě. Součástí parku je Yellowstonské jezero, které patří mezi největší vysoko položená jezera Severní Ameriky – vzniklo po ústupu ledovců zhruba před 12 tisíci lety. Jezero se nachází uprostřed největšího supervulkánu kontinentu, známého jako Yellowstonská kaldera. Tato kaldera je považována za aktivní vulkán, který za poslední dva miliony let několikrát vybuchl obrovskou silou. Park je hlavní částí Velkého yellowstonského ekosystému, jenž je největším zbývajícím a takřka nedotčeným ekosystémem mírného podnebného pásu zemské severní hemisféry)
Geolog Severočeských dolů Karel Mach na besedě koncem listopadu v Lubenci. Foto: Lucie Bartoš
Karel Mach (*1964) působí jako geolog v Severočeských dolech. Vystudoval Moskevský geologicko-průzkumný institut a Univerzitu Karlovu v Praze. Zabývá se především modelováním ložisek uhlí a poznáváním procesů, které vedly k jejich vzniku. V roce 2003 spoluzakládal neziskovou organizaci Bílinská přírodovědná společnost, která se věnuje ochraně přírody a přírodovědným vzděláváním hlavně s dětmi. Je spoluautorem řady publikací, například Třetihorní rostliny severočeské hnědouhelné pánve, Významné dřeviny města Bíliny, Bořeň očima geologa, Jezero mezi sopkami: Kučlín u Bíliny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
