„V Černínu řádí pomstychtivá batolata s plamenometem,“ psal Jan Lipavský na Facebook jen pár dní poté, co jej na ministerstvu zahraničí vystřídal Petr Macinka. V diskusi se mu dostalo objasnění, že ministr Macinka je starší než on, má dokončené vysokoškolské vzdělání v magisterském stupni a téměř dvacet let zkušeností v prezidentské kanceláři a v Institutu Václava Klause.
Jaká tedy je zahraniční politika Babišovy vlády?
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
Zahraniční politika se tak dělí mezi premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Petra Macinku. Ten je současně vicepremiérem, jako první ministr zahraničí od dob Karla Schwarzenberga. Mnozí si od toho slibují posílení prestiže resortu, který se odkazuje k diplomatickému talentu Edvarda Beneše, jehož socha se tyčí před budovou, ale poslední dvě volební období se o Tomáši Petříčkovi, Jakubu Kulhánkovi i Janu Lipavském mluvilo spíše jako o „kindermanagementu“. Zejména za toho posledního Černínský palác opustilo množství zkušených diplomatů, kteří byli nahrazováni lidmi spojenými s Piráty nebo s Janem Lipavským osobně.
Andrej Babiš chce jako předseda vlády mít v zahraniční politice také významné slovo. „Zahraniční politiku budu garantovat já,“ řekl krátce po volbách. A zopakoval to i po Novém roce.
A své chce k zahraniční politice říkat i prezident Petr Pavel. Jak uniklo z Hradu do Seznam Zpráv, argumentuje článkem 63 Ústavy, podle které prezident zastupuje stát navenek. A opakovaně řekl, že vláda „ve své zahraniční politice má respektovat mezinárodní právo, zdůrazňovat lidskou důstojnost a zaručovat svým občanům nejvyšší možnou míru bezpečí. A tu dnes představuje členství v NATO.“
Zahraniční politika vlády má vycházet z programového prohlášení, které poprvé v historii bylo přílohou koaliční smlouvy a politici ANO, SPD i Motoristů na něj opakovaně odkazují jako na základ veškeré spolupráce.
„Zahraniční politika České republiky bude vycházet z principů státní suverenity, národní odpovědnosti a ochrany českých občanů a zároveň bude prosazovat české národní zájmy a ekonomické priority,“ píše se v programovém prohlášení.
Sledován byl zejména vztah k Evropské unii, jejíž současnou podobu všechny tři koaliční strany kritizují a všechny jsou také v europarlamentu v „opozičních“ frakcích. Aby vládu sestavovaly tři strany za „sanitárním kordonem“, to se stalo v EU vůbec poprvé.
„Česká republika je svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance. Evropská unie má však své limity – nemá právo vnucovat členským státům rozhodnutí, která zasahují do jejich vnitřní suverenity. Chceme jinou Evropu – sebevědomé společenství suverénních národních států, které spolupracují tam, kde to dává smysl, a zároveň si zachovávají svobodu v otázkách, jež jsou výhradně jejich,“ je k tomu uvedeno ve vládním programu, se kterým plánuje Babišova vláda předstoupit před poslance v polovině ledna.
Fotogalerie: - Podpis koaliční smlouvy
Sledované ale byly i aktuální globální a bezpečnostní otázky. Fialova vláda udělala ze zahraniční a bezpečnostní politiky prioritu, která ovlivňovala i politiků vnitřní.
„Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států. Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě,“ stojí v programovém prohlášení stručně k tématu Ukrajiny.
Kauza Zvaryč
Vláda Petra Fialy se na podporu země napadené Ruskem orientovala prioritně a premiér byl velmi aktivním účastníkem evropského fóra, nazývaného jako „koalice ochotných“.
Postoj nové vlády je od počátku vnímán odlišně. Z jedné strany jej lze nazvat jako „střízlivější“, zástupci minulé koalice a část novinářů jej naopak označuje jako „obojaký“. Ve srovnání s Fialovým kabinetem je zcela jistě méně vroucí.
Ministr obrany Jaromír Zůna krátce po svém jmenování řekl, že základem našeho přístupu je teze, že Ukrajina je napadena a Rusko je agresor. „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ naznačil, v čem může nastat zásadní změna. Zůnovo vystoupení před generály vyvolalo v některých bodech kritiku u poslanců a voličů SPD, která jej do vlády vyslala.
Základní konstatování ale zpochybněno nebylo. „Některá jeho slova mohla vyvolat poněkud jinou interpretaci, ale už jsme si vyjasnili, že to podstatné stále platí: Žádné peníze českých občanů na válku, žádné peníze českých občanů na munici. Naše pomoc Ukrajině má být zaměřena na ukončení války, na bázi mírového návrhu, se kterým přichází americká Trumpova administrativa,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura.
Ten naopak vytočil řadu zástupců bývalé koalice, když v novoročním projevu mluvil o korupci, která provází naši pomoc Ukrajině, a o zlatém záchodě obchodního partnera prezidenta Zelenského, který se stal symbolem těchto defraudací.
Na jeho slova ostře reagoval ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč, což otevřelo otázku našich diplomatických vztahů k Ukrajině. Jeho reakce totiž podle mnohých překračovala hranice, kam smí diplomat zajít.
Ministr Petr Macinka ho vyzval, aby příště místo sociálních sítí využil standardní diplomatické kanály a pozval jej do Černínského paláce. Současně byla domluvena Macinkova návštěva v Kyjevě, kde ho bude hostit jeho protějšek Andryj Sybiha, který původně Zvaryče podpořil.
Kauza otevřela otázku, jaký tedy vlastně bude postoj nové koalice k Ukrajině. Z pohledu bývalé vlády bude podpora vždy vnímána jako vlažná, více než Fialův kabinet totiž Ukrajinu nemůže podporovat nikdo.
Ukrajina, Ukrajina. Tak kde je ta změna?
Podle politologa Lukáše Valeše je ale z pohledu voličů nové vlády linie nové vlády nepochopitelným ústupkem. „Byla očekávána zásadní změna, a teď pro mnohé přijde deziluze,“ říká pro ParlamentníListy.cz
Lidé podle něj očekávali distanc, a politici vládních stran před volbami vybudovali očekávání, že tento distanc skutečně přijde. „V tomto směru je prostě postoj vlády v kauze s velvyslancem Zvaryčem velmi mírný a pro voliče nepochopitelný,“ obává se Valeš.
Výroky ukrajinského velvyslance podle něj byly přes čáru a ministr, který chtěl ukázat nově vytyčené hranice, měl ideální příležitost v této kauze demonstrovat rozhodnost. „U Andreje Babiše už jsme zvyklí, že to hraje na všechny strany, ale u Petra Macinky to jeho voliče asi překvapilo,“ myslí si politolog.
Valeš také podotýká, že nová vláda tu bývalou kritizovala za to, že věčně řeší jen Ukrajinu a nevěnuje se jiným tématům. „No, takže od jejího nástupu se ve veřejném prostoru řeší Ukrajina prakticky nonstop jako hlavní téma. A lidé si mohou říkat, kde je vlastně ta změna,“ připomíná.
Podobně nechápe účast Andreje Babiše na jednání „koalice ochotných“. „Na základě toho, co bylo napsáno v programovém prohlášení, jsem se domníval, že česká muniční iniciativa jako vlajková loď naší účasti končí. Ale teď to zase vypadá, že to bude jinak,“ podotýká docent Valeš.
Samotný formát setkávání západoevropských lídrů s Volodymyrem Zelenským podle něj zjevně k ničemu nevede a za čtyři roky nepřinesl k odblokování situace na Ukrajině vůbec nic. V poslední době navíc spíše podkopává úsilí USA o mír. A o míru vládní politici před volbami taky hodně mluvili.
„Účastí na těchto akcích se pan Babiš ukazuje jako nástupce Petra Fialy, což nevím, jestli je to, jak chce být voličům prezentován,“ obává se Valeš.
Babiše podle něj tento ústupek trápit až tak nemusí, na rozdíl od koaličních partnerů. „Voliče ANO zahraniční politika až tolik nezajímá. Ale pro SPD to může být u jejích voličů fatální,“ varuje. Takže v dalším průběhu volebního období může podle Valeše být nastolena i otázka, zda SPD ve vládě zůstane, nebo se stáhne a bude ji jen z opozice podporovat.
„Pro SPD je to otázka, jestli si zachová tvář, nebo v Babišově vládě dopadne jako sociální demokracie,“ uzavírá Lukáš Valeš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 11 čtenářů)
Měl jet Petr Macinka do Kyjeva?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
tipik
