S Novým rokem začala v Česku i první zásadní debata o další pomoci Ukrajině. Projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomio Okamury (SPD), který mluvil o masivní korupci v kyjevské vládě a „zlatých záchodech“, byl některými komentátory obratem prohlášen za „hnus“ a opoziční poslanci začali sbírat podpisy pro hlasování o jeho odvolání.
Zcela novou dynamiku ale do debaty vnesla reakce ukrajinského velvyslance Vasyla Zvaryče. Ten označil Okamurova slova za „urážlivá, nenávistná“ a „za jeho osobní postoj, zjevně formovaný pod vlivem ruské propagandy“.
„Slova, která si dovolil použít vůči mým krajanům a Ukrajině, včetně demokraticky zvoleného vedení ukrajinského státu, jsou nedůstojná a naprosto nepřijatelná,“ pokračoval velvyslanec. Okamura následně namítal, že kritizoval pouze současné představitele Ukrajiny a jejich korupci, o níž se v západních médiích běžně píše, nikoliv ukrajinský národ.
Tomio Okamura
Největší kontroverze ale vzbudil závěr Zvaryčova prohlášení, který podle mnohých přímo zasahoval do vnitropolitického dění. „Očekáváme, že orgány státní moci a občanská společnost České republiky poskytnou těmto výrokům náležité hodnocení a posoudí jejich slučitelnost s vysokou státní funkcí, kterou tento politik zastává,“ napsal velvyslanec.
Představa, že diplomatická mise něco „očekává“, a navíc k tomu vybízí nejen orgány státu, u něhož je akreditována, ale dokonce i občanskou společnost, přišla mnohým v rozporu s rolí velvyslance podle Vídeňské diplomatické úmluvy.
Přesto velvyslance z Kyjeva podpořil jeho nadřízený, ministr zahraničí Andryj Sybiha. Podle něj mají všichni diplomaté úkol hájit „důstojnost Ukrajiny“.
Bývalý první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák pro ParlamentníListy.cz poznamenal, že podobné chování, vymykající se diplomatickým standardům, je dlouhodobou značkou ukrajinské diplomacie, která v minulosti přinesla řadu kontroverzí.
Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?Anketa
Zvaryčovu jednání vyjádřili pochopení dva zástupci minulé koalice, kteří současně v minulosti byli diplomaty, Alexandr Vondra a Tomáš Pojar. „Kdyby vedoucí představitel hostitelské země označil mou vládu za juntu, reagoval bych úplně stejně,“ uvedl pro ČTK Alexandr Vondra.
Za minulé vlády bylo akceptováno, že ukrajinský velvyslanec má – vzhledem k tomu, že země je ve válce a brání se ruské invazi – „speciální postavení“. Zástupci současné vládní koalice však od počátku naznačují, že v tomto směru by chtěli situaci normalizovat.
Ministr zahraničí Petr Macinka sdělil, že by považoval za vhodné, aby se případné diplomatické konflikty řešily diskrétními diplomatickými kanály, ne po sociálních sítích, a pozval velvyslance Ukrajiny v Praze k osobnímu setkání.
A premiér Andrej Babiš v pondělí uvedl: „Překročil, řekněme, nějaký úzus diplomatický. Nemá nás tady co poučovat. On je diplomat. Pokud to říká ukrajinský ministr zahraničí, to je politik, fajn.“
Někteří si však představovali ještě ráznější řešení. Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) na sociální síti napsal: „Opakované pokusy ukrajinského velvyslance v ČR, Vasyla Zvaryče, zasahovat do vnitřních věcí ČR, jsou nepřijatelné, a proto by měl být v souladu s čl. 9 a 41 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích vyhoštěn.“
V článku 41 odst. 1 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích je doslova uvedeno: „S výhradou svých výsad a imunit mají všechny osoby, požívající takových výsad a imunit, povinnost dbát zákonů a předpisů přijímajícího státu. Jsou rovněž povinny nevměšovat se do vnitřních záležitostí tohoto státu.“
Proti Foldynově výzvě ke krajnímu diplomatickému kroku se ale postavilo celkem čtyřicet neziskových organizací, věnujících se pomoci Ukrajincům. Jejich prohlášení bylo podepsáno jako Vyjádření platformy ukrajinských organizací v ČR, ačkoliv formálně taková platforma neexistuje.
Z textu vyplývá, že neformálně reprezentuje celkem čtyřicet neziskových organizací, jako je Asociace ukrajinské hromady, Kryjivka Praha, Ščedryk, Společenství Ukrajinců Olomouckého kraje nebo Pražský Maidan – HUB Nusle.
„My, zástupci ukrajinských organizací a česko-ukrajinských platforem působících v České republice, ctíme základní demokratické principy a slušnost,“ začíná prohlášení.
A že právě proto odsuzují všechna „nízká“ vyjádření, která „osočují“ diplomatickou misi a velvyslance Zvaryče ze zasahování do vnitřních záležitostí.
Výslovně jmenovali poslance Foldynu, jehož argumentace je podle ukrajinských neziskovek „pseudoprávní“. „Nemá žádnou oporu v čl. 41 odst. 1 druhé Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, neboť ukrajinský diplomat se aktivně nepodílí na vnitřní politice přijímajícího státu,“ píše se v prohlášení.
Slova velvyslance Zvaryče, že „očekává náležité hodnocení“, podle nich naopak byla „vyjádřením důvěry v českou společnost a v ústavní orgány“.
„Vyjádření pana poslance Tomia Okamury pak otevřeně podporují zjevného agresora, tj. Rusko, uvádějí manipulativní a nepravdivé informace a tím účelově rozdělují společnost v ČR,“ pokračuje prohlášení zmíněných platforem. To odmítají jako občané ČR nebo osoby dlouhodobě zde pobývající. „Žijeme v souladu s právními zásadami a s pravidly ČR a zároveň jsme aktivními účastníky veřejného a kulturního dění v České republice,“ zdůrazňují ukrajinské neziskovky.
Diplomatická mise Ukrajiny podle nich „v době probíhajícího genocidního teroru Ruska vůči Ukrajině usiluje o co nejlepší česko-ukrajinské vztahy,“ a proto si zaslouží plnou podporu.
A uzavírá, že dobré česko-ukrajinské vztahy jsou dle jejich hlubokého přesvědčení politicko-strategickým cílem nejen pro Ukrajinu, ale i pro Českou republiku.
ParlamentníListy.cz požádaly o komentář k jejich výkladu poslance Jaroslava Foldynu, zmíněného v textu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 29 čtenářů)
Máme dál podporovat Ukrajinu?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
D
