„Byl jsem svědkem toho, jak civilizovaný národ dostal šanci zlepšit své školy, vyčistit řeky, proměnit práci policie. Centrální banka byla dobře vedená, koruna stabilní, země šla kupředu,“ vzpomínal na časy prezidenta Havla a guvernéra Tošovského.

Základem úspěchu podle něj bylo „rakousko-uherské dědictví“, které dokázalo přečkat i čtyřicet let komunismu. Státní správa podle něj díky tomu fungovala v ČR výrazně lépe, než v ostatních postkomunistických zemích.

Všiml si však, že čeští politici nemají takovou úroveň jako místní lékaři či inženýři. „Druh lidí, který se v západních zemích veřejně angažoval, tu zjevně nechtěl mít s politikou nic společného,“ litoval.

VÍCE O JONATHANU LEDGARDOVI

Když se sem po letech vrátil, zjistil, že, i když se ledacos zlepšilo, země prý stále nenaplňuje svůj potenciál. Hlavní příčiny vidí v hlavách Čechů. Ti si prý myslí jednak, že jsou malí, a jednak že jsou chudí, přitom pravda prý není ani jedno.