Přibližně před měsícem šla do kin komedie Vlastníci, režírovaná a napsaná Jiřím Havelkou. Film má na Česko-Slovenské filmové databázi nadprůměrných 81 %. Mezi účinkujícími jsou například Vojtěch Kotek, Dagmar Havlová nebo Jiří Lábus. Pojednává o schůzi vlastníků a nájemníků v jednom činžovním domě.
Trailer filmu:
Co je pro některé komedií, je pro Jana Čulíka na Britských listech hororem, podobenstvím o současné České republice, „děsivou metaforou“. Jednotliví nájemníci prý představují různé společenské skupiny. „Nešťastný pan Švec, který hlasuje i za svou přestárlou maminku, právě odvezenou do nemocnice, je metaforickým představitelem dnešních českých důchodců, nebo prostě obyčejných lidí, kteří hlasují tak či onak, ačkoliv nemají páru ani o tom, jak se hlasuje a o čem se hlasuje a co to vlastně způsobí,“ tvrdí Čulík spolu s tím, že totéž se děje v Americe a ve Velké Británii.
Postava inženýra Kubáta, bývalého předsedy domu a komunisty, který všechno blokuje, dle publicisty připomíná ty, kdo převzali moc v devadesátých letech. „Teď už je těmto lidem kolem sedmdesátky, takže nechtějí nic moc už dělat, jen vzpomínají na minulost, ale přepustit svou moc a vliv třicátníkům nebo čtyřicátníkům, to ne,“ stěžuje si Čulík.
Šéfredaktor Britských listů dále rouboval stav České republiky na Havelkovu komedii: „Dům se vám rozpadá před očima, vy se sprostě hašteříte o blbostech a nejste schopni dohodnout se na žádném řešení. Skoro všichni protagonisté jsou útoční, sprostí a sobečtí. Prosazují své materiální zájmy drze a drsně na úkor všech ostatních, neváhají se snižovat k drsným urážkám i k vydírání.“
Postava profesora Sokola, který jen sedí stranou, je pro Čulíka také metaforou. „Postavu profesora Sokola lze interpretovat jako dnešní postavení intelektuálů a vzdělanců v české společnosti – hned po pádu komunismu byli vyšachováni, zbaveni veškerého vlivu. Moc a majetek převzali původně komunističtí oligarchové, případě lidoví sobečtí podvodníci. Elita a experti nemají v české společnosti žádnou moc.“
Dle Čulíka je přítomnost homosexuála a Čecha s těhotnou japonskou manželkou na schůzi vlastníků, stejně jako existence černošských studentů-nájemníků v jednom bytě činžáku známkou toho, že multikulturalismus a otevřená společnost přese všechno proniká do uzavřené české společnosti. Ale ta podle něj na homosexuály i černochy reaguje hrubými urážkami a Japonky nedokáže odlišit od Číňanek.
Dále se Čulík zaměřuje na bratry Čermákovy, kteří od přítomných získají nepotištěné papíry s podpisy, řka, že na ně pak natisknou plnou moc. „Jestliže to přítomní udělají, Čermákovi ‚budou moci vést celý činžák jako firmu‘. Nepřipomíná vám to něco?“ naráží Čulík na osobu Andreje Babiše a jeho motto a dodává, že ve filmu jde agresivita a sobectví ruku v ruce s neuvěřitelnou naivitou.
„Je to horor. A apel: Lidi, proboha, vzbuďte se!“ volá šéfredaktor Britských listů. Jenže podle něho hrozí, že „film je příliš inteligentní“, tudíž jeho domnělé poselství dojde jen těm, kteří už si ho jsou vědomi. A ti, kteří dle Čulíka „nejsou schopni vnímat normální komunikaci“, prý zahrnou tvůrce filmu vulgarismy. „Jak je to v ČR dnes běžné, když se předloží věcné argumenty,“ dodává Jan Čulík.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas