Který z těchto kandidátů do Evropského parlamentu vás oslovil nejvíce?Anketa
Prvních sto dnů vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky oznámkovali lidé podle průzkumu společnosti TNS Aisa pro Českou televizi horší trojkou. „Podle mého by si vláda zasloužila o jeden stupínek lepší hodnocení, protože prošla takovým minovým polem, že je třeba ocenit, že se udržela pohromadě a že přes všechny ty spory a rozpory, které v koalici jsou, existuje stále ještě vůle společně vládnout,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Důvod, proč lidé při hodnocení nedávají vládě lepší známku, spatřuje v tom, že nevnímají celý kontext, k čemuž přispívá i to, že se při výstupech a informacích z vlády často směšují podstatné věci s nepodstatnými. „Proto není mediální obraz Sobotkovy vlády nejlichotivější, ale odpovídá názoru těch lidí, kteří Sobotkovu vládu hodnotí, aniž by věci dávali do souvislostí,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Premiér Sobotka proplouvá mezi obludami české politiky zatím se ctí
„Vzhledem k tomu, jaké obtíže provázely sestavení koaliční vlády, a k tomu, že vláda vznikla na základě předčasných voleb, to znamená z určité politické krize, tak to hodnocení je ještě docela dobré, i když můj osobní názor je, že mohlo být o stupínek lepší. Dokonce bych řekl, že to mé optimistické hodnocení je ovlivněno hodnocením chování pana premiéra, který skutečně mezi Skyllou a Charybdou české politiky zatím proplouvá se ctí,“ domnívá se politolog.
Zamýšlí se i nad atmosférou ve společnosti necelé tři týdny před volbami do Evropského parlamentu. Nejsilnější vládní strana si vybrala do svého čela nestranického sociologa Jana Kellera, ale tomu se nijak mohutné podpory od špiček ČSSD nedostává a příliš vidět nejsou ani ti, co ho na kandidátce pro eurovolby následují. „Účel světí prostředky. Republika je pokrytá billboardy a plakáty s panem Kellerem proto, že další lidé na kandidátní listině nejsou tak mediálně atraktivní,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Lidé nebudou volit strany, ale osobnosti podle jejich mediálních obrazů
To je ale podle něj typické i pro ostatní politické strany, protože téměř všechny s výjimkou ČSSD a hnutí ANO počítají s tím, že získají maximálně jedno, nebo dvě europoslanecká místa. „Přitom ten jejich odhad nemusí být vůbec v pořádku, protože tyto volby budou hodně atypické. Spíše než soubojem politických stran budou soubojem osobností, a to ještě nikoli osobností samotných, ale jejich mediálních obrazů. Takže podle toho, jak kdo bude vypadat a jak kdo bude prezentován v médiích tištěných i vizuálních, tak podle toho se asi bude volit,“ očekává politolog.
Psali jsme:
Protože přijde zřejmě málo voličů, možná i méně než v posledních eurovolbách, tak přes silná slova některých politických stran o naší spolupráci s EU se hraje velká i negativní kampaň proti ní. „Zřejmě to povede nikoli k tomu, že bude vítězit propagátor hesla ´korunou proti euru´, ale že budou vítězit ti, kteří k těm volbám nepůjdou. To může podstatně ovlivnit výsledky a může se stát, že se kandidát vietnamského původu na devátém místě kandidátky ODS posune na místo, z něhož se dostane do Evropského parlamentu,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Bursík a spol. se zmohli jen na vyvěšení tibetské vlajky z okna
Před týdnem byl hodně zvědav na to, co přinese cesta ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka do Číny. Na domácí politické scéně to šéf české diplomacie nejvíce schytal od Martina Bursíka, jenž Zaorálkovy výroky označil za největší selhání české diplomacie po roce 1989 s tím, že žádným jiným diplomatickým rozhodnutím prý neztratila naše země ve světě tolik autority jako právě tímto. „Také si myslím, že cesta ode zdi ke zdi v české zahraniční politice není něčím, na co bychom mohli být hrdi,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Zároveň se ale zamýšlí nad tím, co bývalý předseda Strany zelených a exministr životního prostředí v tomto směru sám vykonal. „Pan Bursík a jeho kolegové ve vládě se nezmohli na víc než vyvěsit tibetský prapor z oken Poslanecké sněmovny. A pan premiér Topolánek jel na polooficiální inkognito na olympijské hry do Pekingu s tibetským odznáčkem v klopě. Řekl bych s neviditelným tibetským odznáčkem v klopě. Takže oni by si ti kritici ústupu od lidskoprávní tematiky měli také trochu zamést před vlastním prahem,“ míní Zdeněk Zbořil.
Čína chápe lidskoprávní témata jako nástroj neokolonialismu
„Ale je pravda, že některá vyjádření pana Zaorálka jsou tak nešťastná nebo podivně formulovaná, že on si o tu kritiku přímo říká. Pak to jeho první náměstek Petr Drulák musí napravovat a vysvětlovat, konkrétně to vládní stanovisko vysvětlil celkem přijatelně koncem týdne v Právu. Silná slova, která padají v souvislosti s tou zvláštní větou o Tibetu jako pevné součásti Číny, postrádají ten druhý pohled. A sice, že na čínské straně nebo vůbec v jihovýchodní Asii se lidskoprávní tematika chápe také jako instrument neokolonialismu, jako instrument opětovného evropského pronikání a ohrožování výsostných práv Číny,“ upozorňuje politolog.
PhDr. Lubomír Zaorálek
Tragický vývoj událostí na Ukrajině byl tématem nedělního telefonátu německé kancléřky Angely Merkel a ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří se dohodli, že by tamní jednání měla zprostředkovat OBSE. „Spolková republika Německo měla od samého začátku zájem na dohodě s Ruskou federací, nehledě na agitační návštěvu ministra zahraničí pana Steinmeiera na začátku demonstrací uprostřed Kyjeva a následné dvě vyjádření, která u nás byla bohatě komentována,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Výroky kancléřky byly ústupkem americké zahraniční politice
Tím prvním vyjádřením byla věta Angely Merkel, že Vladimir Putin je člověk z jiné planety. „A teď nedávno kancléřka řekla, že Vladimir Putin překreslil mapu poválečného uspořádání v Evropě. To je – musím říct – věta velmi odvážná a až překvapivá zejména vpředvečer oslav vítězství nad německým nacismem a konce druhé světové války. Tyto její věty ale hodnotím jako ústupek americké zahraniční politice a zřejmě také ústupek tlaku některých členských států Evropské unie,“ vysvětluje politolog.
Na druhou stranu považuje za nutné, abychom si uvědomili, že ekonomické vazby mezi Spolkovou republikou Německo a Ruskou federací jsou tak silné, že nikdo jiný nemůže rozhodnout o tom, kdo dopraví peníze na zbankrotovanou Ukrajinu. „Pochybuji, že by to byly Spojené státy, ty tak dodají nějaké vojáky, kterých mají nazbyt, ale finanční pomoc od nich je opravdu minimální,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Jen Německo může zajistit, aby se peníze na pomoc Ukrajině nezašantročily
Jen Spolková republika Německo je totiž schopna zachovat život šesti tisícům německých firem na území Ruské federace. „Ale také zajistit, aby peníze, které jdou na Ukrajinu jako půjčka Mezinárodního měnového fondu nebo i odjinud neskončily zase na účtech podezřelých mužů či korporací, o nichž jsme si zvykli říkat oligarchové. Říkejme jim raději chamtivci připravení kořistit z jakékoli změny. Jim je jakákoli ideologie lhostejná, oni číhají po penězovodu, jde jim jen o to, aby dále bohatli,“ tvrdí politolog.
Ruský prezident Putin je ve své zemi velice populární, české sdělovací prostředky mu většinou nemohou přijít na chuť. „To zkreslení Putina v našich médiích je až absurdní. Na jedné straně si neustále všímáme, že byl zaměstnancem KGB, a nevšímáme si třeba, že prezident Bush byl dříve šéfem CIA. Prostě to, co se dá najít špatného na Putinovi včetně fotografických záběrů tak, jak je prezentováno na úkor objektivního zpravodajství. Takže dodnes pořádně nevíme, kdo Putin vlastně je,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Informace z Běloruska mohou vystavit českým médiím žlutou kartu
Z informací domácích sdělovacích prostředků tak víme o spoustě jeho neřestí, ale nechápeme, proč má v Ruské federaci tak velkou popularitu. „Kdyby to byl demagog, což se nám těžko poznává, protože nás česká média nenechají naslouchat projevu Vladimira Putina v ruštině, že nám je překládají a zdá se, že někdy špatně, nebo nám je zamlčují, tak tu míru působení na city a emoce nejsme schopní posoudit. Ale umím si představit, že urážky, zejména srovnávání Putina s fašisty, nebo dokonce s Hitlerem, jsou tak nemístné, že to může vyvolat jenom další obdiv k Putinovi,“ přiznává politolog.
Ze začínajícího týdne je zvědav na to, jak bude česká veřejnost reagovat na situaci na Ukrajině, která je čím dál krvavější. „A jak bude reagovat na oslavy vítězství Sovětského svazu nad Německem v průběhu druhé světové války, což je už za pár dnů. A nemůžu zapomenout na zahájení mistrovství světa v hokeji, které se koná v Bělorusku. Tam se chystá vypravit celá enkláva českých fanoušků, kteří poprvé na vlastní oči uvidí, jak vypadá ta Lukašenkova diktatura. A pro nás to je také příležitost dozvědět se prostřednictvím Běloruska něco o Ukrajině i o vztahu Bělorusů k Ruské federaci i Bělorusů k Ukrajině a k tomu konfliktu. Takže to může být docela zajímavá věc, která může vystavit českým médiím žlutou kartu,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
