„Ukázalo se, že v některých případech je potřeba k obraně přistupovat aktivnějším způsobem,“ řekl Jaroslav Šmíd z NBÚ. Podobná zařízení podle něj mají velké státy, ale i třeba Norové, Nizozemci nebo Dánové.
Vzniknout by nyní měla skupina složená ze zástupců armády, vojenského zpravodajství a NBÚ, která by o tématu blíže jednala. Záměr by poté musela v rámci akčního plánu a později v národní strategii v oblasti kybernetické bezpečnosti přijmout vláda. Konkrétní opatření by patrně zůstala utajená. Podle Navrátila by kybernetické útoky mohlo mít ve svých pravomocích vojenské zpravodajství, které je podřízeno ministerstvu obrany.
Nyní se Česko zabývá jen obranou proti kybernetickým útokům
Dohodu armády, NBÚ a vojenského zpravodajství potvrdil zástupce náčelníka generálního štábu František Malenínský. „Jdeme řešit problém, který je v současné době noční můrou mnoha států,“ poznamenal.
Nyní se Česko zabývá jen obranou proti kybernetickým útokům. Vybudování i útočných možností, mezi kterými by bylo například zaměstnání hackerů, by znamenalo, že by mohly být napadeny servery nepřítele. Podobnými útoky byla podle poslance Antonína Sedi (ČSSD) napadena v současném konfliktu Ukrajina. Útočníci z Ruska třeba vyřadili z provozu vládní weby, ale i například komunikaci mezi institucemi.
Česko nyní proti kybernetickým útokům chrání Národní centrum kybernetické bezpečnosti v Brně
Seďa během jednání výboru upozornil na možná rizika spojená s kontrolou takové instituce. Situaci přirovnal k problematice odposlechů. „Protože aktivní obrana není jenom o útocích z vnějšku, ale může jít i o ochranu vnitřní,“ poznamenal.
Navrátil také na jednání výboru řekl, že NBÚ spolupracuje s Masarykovou univerzitou v Brně. Výsledkem by mělo být vybudování kybernetického polygonu, na kterém by se mohly mimo jiné trénovat i kybernetické útoky. Česko nyní proti kybernetickým útokům chrání Národní centrum kybernetické bezpečnosti v Brně, které je součástí NBÚ.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
