Ministři obrany zemí NATO jednali ve čtvrtek v Bruselu o plánech na změny ve velitelské struktuře Severoatlantické aliance, kterou tak Aliance reaguje na změnu bezpečnostního prostředí. Podle Františka Mičánka, děkana školy NATO Defence College, motivátorů k tomu kroku bylo několik. Změnu bezpečnostního prostředí datuje k roku 2014, kdy došlo k anexi Krymu. Za další problémovou oblast považuje také intenzivní působení Ruska v syrském konfliktu. „Dost nerad hovořím o hrozbách,“ odpověděl na dotaz, co považuje za největší bezpečnostní hrozbu. Podle něj je vhodnější hovořit o rizicích. To pak vidí především v ruské ideologii a tamější vládnoucí garnituře. Za další rizika považuje nestabilní státy či terorismus.
Mičánek pak v kontextu změn ve velitelské struktuře připomíná, že po konci studené války snížila Aliance svoji velitelskou strukturu a některé oblasti zůstaly bez kontroly. To byl podle něho důvod, proč bylo rozhodnuto, že vojenský výbor navrhne navýšení velitelské struktury o dvě velitelství.
Ministři obrany také hovořili o nové iniciativě týkající se připravenosti. Ta předpokládá, že k roku 2020 by měli mít spojenci k dispozici 30 mechanizovaných praporů, 30 letek a 30 bojových plavidel, jež budou připraveny k nasazení do 30 dnů. Cílem tohoto amerického plánu je podle děkana především snaha o zabezpečení rychlé reakce. „Zvýšila by se výrazně připravenost Aliance,“ uvedl. Otázkou moderátorky je, zda k tomu, aby Aliance byla akceschopná, není 30 dnů přece jen příliš. Mičánek připustil, že nejde o výrazně krátkou dobu, ale zároveň připomněl několik faktů, kterými stanovenou lhůtu obhájil. Zaprvé uvedl, že žádná země není schopna uskutečnit úder, aniž se stát o tom nedozví. Zde připomíná především činnost zpravodajských služeb. „Třicet dní je na dnešní dobu velmi dobrá časová lhůta,“ podotkl. Podle něj dostatečná doba na to útočníka zatlačit. „Cílem je, aby se zvýšila mobilita sil v Evropě, které jsou k dispozici,“ pokračoval. „Rusko nás dokázalo velice nepříjemně překvapit,“ připomněl znovu rok 2014 a vysvětlil, proč připravenost Aliance je dnes natolik zásadní. Rusko se stalo podle něj nepředvídatelné. Způsob, jakým začalo vést konflikty, nutí Alianci k postoupení kroků, které povedou k její lepší připravenosti.
Došlo i na otázku Ukrajiny a jejího případného členství v NATO. „Tento dotaz je spíše na vládu a prezidenta Ukrajiny,“ řekl nejprve děkan. Poté připustil, že v budoucnu takový scénář může být pravděpodobný, ale v blízké budoucnosti to osobně nevidí jako příliš reálné. Hodně bude podle něj záležet na vývoji ukrajinských reforem.
Často se v poslední době mluví také o spolupráci Turecka a Ruska. Je to nebezpečný trend, zajímá moderátorku. „Turecko je určitě důležitým členem Aliance,“ řekl nejprve Mičánek a připomněl, že Turecko disponuje druhou největší alianční armádou. „Jisté obavy určitě tato spolupráce vzbuzuje,“ připustil.
Co se týká české armády, podle Mičánka je vnímaná pozitivně. „Naše pověst je velice dobrá,“ řekl. „Česká armáda by měla být zastoupena tam, kde ji Aliance potřebuje,“ pokračoval v kontextu diskutovaného případného omezování účasti českých vojáků v zahraničních misích.
Psali jsme:
.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: sla
