Na sociálních sítích vzbudil pozornost příspěvek komentátora Davida Petrly. Ten ve svém statusu otevřel ostrou otázku: Vlastizrádce věšet, nebo střílet? 

Označovat někoho za vlastizrádce je vždy riskantní. Upozornil na to právě lékař Lukáš Pollert, když naznačil, že podobné soudy se mohou snadno obrátit proti těm, kdo je vyslovují. V polarizované debatě hrozí, že se z nálepky „vlastizrádce“ stane univerzální bič i na politické odpůrce.

Lékař Lukáš Pollert k tomu dodal varování směrem k samotnému autorovi příspěvku. „Ovšem otázka je, aby se jím nestal sám,“ poznamenal, že každý, kdo usiluje o ztrátu suverenity státu, může být označen za vlastizrádce.

Svou reakci uzavřel slovy o nevhodné formě takového sdělení. „Příspěvek tudíž beru jako nevhodný komunikační přešlap,“ dodal Pollert.

Petrla přiznal, že kvůli tomuto příspěvku čelí i hrozbě trestního oznámení, svého statusu se ale nezříká. „Byla to upřímná otázka, neberu ji zpět, nestydím se za ni, pokládám ji za absolutně relevantní, i když v ní je samozřejmě nadsázka, a pokládám ji znovu.“

Jako svou odpověď tentokrát zmínil přísný trest. „Doplním svoji odpověď: Dlouholetý žalář.“

Současně připustil, že i trest smrti je téma k diskuzi. „Ale trest smrti je možná varianta, kterou bychom rozhodně měli otevřeně diskutovat. Vlastizrádce může přivodit smrt tisícům lidí. Mohou být podstatně nebezpečnější, než sérioví vrazi.“

Na závěr varoval před těmi, kdo se statusem cítí dotčeni. „A mimochodem: Kdokoli se tímto statusem cítí dotčen, může být v některých případech pro společnost potenciálním ohrožením.“

Debata o vlastizradě a tvrdých trestech přichází v době, kdy veřejný prostor otřásla zpráva o smrti Charlieho Kirka.

Kirk byl zakladatelem americké konzervativní organizace Turning Point USA, známým politickým aktivistou a výraznou postavou konzervativní scény. Ve věku pouhých 31 let byl zastřelen během veřejné akce na univerzitě v Utahu. Střela Kirka zasáhla do krku přímo ve chvíli, kdy odpovídal na dotaz z publika.

Jeho smrt neprodleně potvrdil i bývalý americký prezident Donald Trump. Ve svém prohlášení označil Kirka za „velkého člověka, bojovníka za americké hodnoty a svobodu slova“ a dodal, že jeho odkaz bude žít dál.

Vražda mladého konzervativního lídra vyvolala v USA i v zahraničí řadu reakcí. Znovu otevřela otázky o míře nenávisti a polarizace v politické debatě a ukázala, jak extrémní může být střet idejí ve společnosti.

Psali jsme:

Zwyrtek Hamplová: Atentát místo argumentů

Trest smrti. Odměna přes 2 miliony korun. Vyšetřování Kirkovy vraždy se rozjelo

„Foltýni, Ludwigové, Mácové.“ Dan Vávra po vraždě Kirka vytáhl jména

„Co čeká nás?“ Vidlák vidí vlnu nenávisti. Vraždě Kirka se smějí i Češi