Závažné zjištění pro Baštu je, že naše současnost ve srovnání s obdobím 1989-2004 trpí výrazným deficitem demokracie. Ten prý odráží i statistika o volbách do místních samospráv. „V těch posledních v celé čtvrtině obcí byla jen jedna jediná kandidátka (jako kdysi jednotná kandidátka Národní fronty). Tento okázalý nezájem o věci veřejné a přesvědčení dvou pětin občanů, že za komunistů bylo lépe, mají jednoho společného jmenovatele – selhávání právního státu,“ zdůrazňuje.

Následně podotýká, že demokracie bez spravedlnosti se velmi podobá anarchii. A anarchie představuje pro slabší a zranitelné členy společnosti jednu z nejhorších diktatur. Fungující demokratický systém se v podobných situacích snaží problémy identifikovat, diskutovat o nich a nalézt řešení. Byť to často znamenalo totální změnu politického spektra. Pro autoritářské či přímo totalitní režimy naopak vždy existovalo jen jedno východisko – umlčet kritiku, občas rovnou odstranit kritiky.