Ode zdi ke zdi. Od jednoho extrému ke druhému. Taková je podle Bašty naše politika. „Za stejně extrémní (ve srovnání s našimi sousedy) se dá považovat i naše historie. V minulém století bychom příkladů, které to dokládají, našli více, než je nám milé,“ zmínil. Tento národní povahový rys podle něj úzce souvisí s naší schopností přežít téměř vše.

„Za ni vděčíme tomu, že se Čechy nacházejí na zdánlivě neviditelné hranici mezi západem a východem Evropy, a vlastně i na rozhraní mezi severem a jihem. Jde o prostor mimořádně náročný a nebezpečný. Botanici zaznamenali, že ve srovnání s okolními zeměmi je v Čechách výrazně menší počet druhů rostlin a živočichů. A prakticky všechny si zaslouží označení oportunisté,“ zmínil Bašta. Podle něj totiž dokážou růst a žít ve dvou odlišných klimatech – v suchém i teplém, ve studeném i vlhkém.

„Tento existenciální oportunismus postihl i zdejší lidskou populaci a promítl se do známé české schopnosti přežít dějinné zvraty. Třeba reformaci, protireformaci, rozmach a zánik velkých říší, dokonce také ideologie 20. století s menšími ztrátami a škodami na těle a duši než jiní. Pomáhají nám v tom již vrozený skepticismus a jistá přízemnost, ale přináší to také snahu honem přeběhnout od staré zdi k té nové. Pokud možno co nejrychleji. Stačí si vzpomenout na období po roce 1948, kdy jsme v lecčemž byli sovětštější než náš vzor, a stejně jsme postupovali i po roce 1989,“ řekl.