Církevní restituce: Tohle prý nikdo neřekl. A měli byste to vědět

16.10.2019 6:46

Bývalý radní pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek okomentoval na svém facebookovém profilu rozhodnutí Ústavního soudu zrušit zdanění náhrad z církevních restitucí. Podotkl k tomu zajímavou souvislost...

Církevní restituce: Tohle prý nikdo neřekl. A měli byste to vědět
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do kostela, ilustrační foto.

„Na všech těch sáhodlouhých, nekonečných, letitých diskusích o církevních restitucích mě úplně ze všeho nejvíc štve, že celková částka, kterou církvím za VŠECHNY ROKY DOHROMADY jako daňoví poplatníci vyplatíme, je prakticky stejná jako to, co solárním baronům a jejich politickým protektorům povinně sypeme do kapes ROK CO ROK. Kupodivu, tohle téma, mnohonásobně, mnohonásobně, mnohonásobně větší (!!!) než nějaké církevní restituce, žádná politická strana nerozehrává,“ uvedl na svém facebookovém profilu Štěpánek.

Ústavní soud včera rozhodl o zrušení zdanění náhrad z církevních restitucí, které prosadila vláda ANO a ČSSD s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Ústavní soud konstatoval, že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu.

Soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku vyhlašování soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od ledna 2020.

Komunisté rozhodnutí Ústavního soudu respektují. Strana však má za to, že rozhodnutí je nespravedlivé a že byly pominuty zájmy občanů. Na tiskové konferenci ve Sněmovně to řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Komunisté budou zvažovat další postup, problematiku by podle Kováčika mohly posoudit evropské instituce. Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče ÚS rozhodl čistě politicky a nezohlednil věcné záměry.

„KSČM jako demokratická strana respektuje toto rozhodnutí Ústavního soudu. Máme však za to, že není spravedlivé, že tady v krátké době byly pominuty zájmy občanů. Vzpomeňme jen před několika málo dny rozhodnutí ve věci družstva Svatopluk,“ řekl Kováčik. ÚS nedávno odmítl stížnost družstva Svatopluk proti verdiktu Nejvyššího soudu, podle kterého mají někdejší klienti H-Systemu vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy.

„Jsme přesvědčeni o tom, že celý souboj nemůže skončit tím, že to rozhodl Ústavní soud. Naši experti posuzují a následně budou připravovat i možnost pro posouzení této problematiky evropskými institucemi,“ poznamenal Kováčik. „V řadě případů se občané České republiky obrátili na evropské instituce úspěšně. Osobně myslím, že tato témata musíme jako komunisté zvedat a nesmíme je nechávat ležet,“ dodal. „Posoudíme další možnosti. Pokud tam nějaké budou, buďte ujištěni, že je využijeme,“ řekl také šéf komunistických poslanců.

Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, dříve argumentovali jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Předkladatelé z KSČM uvedli, že by stát mohl získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. „My chceme podotknout zejména, že nám šlo o hlubokou nerovnost, která se týkala zejména zemědělského a lesního půdního fondu ve vztahu k ostatním restitučním návrhům,“ řekl Grospič.

Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že jeho hnutí chtělo napravit stav, kdy náhrady dostávají i církve, které neexistovaly před rokem 1989. „Tento stav, kdy restituují církve, které nemají co restituovat, jsme chtěli narovnat,“ uvedl. S výrokem soudu proto SPD nesouhlasí. „Rozhodnutí Ústavního soudu ale vnímám v rámci ČR jako to nejvyšší, takže si myslím, že tato záležitost je z tohoto pohledu uzavřena,“ řekl.

„Vítám rozhodnutí Ústavního soudu a zrušení zdanění církevních náhrad. I rychlost, s jakou Ústavní soud rozhodl, ukazuje, že věc byla zcela jasná. Opakovaně jsme na protiústavnost poukazovali ve všech jednáních Sněmovny a pochybnost vyslovil svým usnesením o odložení účinnosti i ústavněprávní výbor,“ uvedl Benda. „Nepochybuji, že komunisté budou církve  jako své ideové nepřátele nadále tepat. Jenom chci věřit, že ostatní subjekty si příště dobře rozmyslí, zda jsou jejich návrhy hodné podpory,“ doplnil.

Předseda ODS Petr Fiala poukázal na to, že Ústavní soud mluvil i o porušení základních principů demokratického právního státu. „Je dobře, že soud vrátil právní stát do pořádku a toto ostudné rozhodnutí zrušil,“ řekl.

„Ústava zůstala v tomto státě ochráněna. Právní stav ve věci vyrovnání státu s církvemi zůstává stejný tak, jak byl nastaven od 1. 1. 2013. Vám, milí kolegové, kteří jste se na pokusu o tuto komunistickou krádež podíleli, zůstala jenom věčná ostuda,“ řekl ve Sněmovně Kalousek.

„Je to dobrá zpráva o tom, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem,“ uvedl v komentáři pro média předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Také on na Twitteru uvedl, že je rozhodnutí ostudné pro všechny, kteří zdanění podpořili. „Stále trvám na tom, že co bylo ukradeno, nemůže být při vrácení zdaněno!“ poznamenal předseda lidoveckého senátorského klubu Petr Šilar.

„Jsem moc rád, že u nás pořád ještě neplatí, že kdo má moc, může cokoliv,“ napsal na Twitteru šéf poslanců STAN Jan Farský. „Z cyklu cituji sebe: ‚Vláda nedoložila údajné předražení církevních restitucí v době, kdy byly přijímány. A bez toho, aby vláda doložila takové předražení, máme za to, že je velmi vysoká pravděpodobnost, že tento návrh zruší Ústavní soud jako protiústavní‘,“ uvedl na Twitteru pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Šilar. Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…