ÚZSVM podle materiálu figuruje jako žalovaný ve 406 žalobách podle paragrafu, který církvím umožňuje podat žaloby v případě, že mají pochybnosti o tom, že původně církevní majetek byl z vlastnictví státu do majetku obce, kraje či soukromého převeden v rozporu se zákonem. Kolem 200 z nich se ale týká také SPÚ a není zřejmé, zda nejde o tytéž případy. Naopak v přehledu sporů, v nichž je žalován pozemkový úřad, v 17 případech figuruje i ÚZSVM. Dalších 14 těchto žalob evidují Lesy ČR.
Hašek se chce bránit postupu církví u Ústavního soudu
Podávání žalob církvemi kritizuje Asociace krajů České republiky (AKČR). Podle jejího předsedy, jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) tento majetek, často obecní, je zákonem definován jako majetek, který nepatří státu, a tedy se nevydává a církve za něj dostávají finanční náhradu. Hašek se chce postupu církví bránit u Ústavního soudu. S předsedou České biskupské konference, kardinálem Dominikem Dukou, chce jednat o tom, aby církve žaloby stáhly. Prezident Miloš Zeman doporučil krajům řešit spory s církví o majetek dohodami, stejně jako to prý on udělal na Hradě.
Církev žaloby podává proto, že podle jejích zástupců byl v některých případech zákon z roku 1991 o převodu majetku porušen a s majetkem se spekulovalo. Církev tvrdí, že nebude usilovat o vydání obecního majetku, pokud při jeho získání nebyl porušen zákon.
Zdanění finančních náhrad Sobotka odmítá
Finanční náhrada církvím není podle nynějšího zákona o daních z příjmů předmětem daně. Zaznívají ale návrhy, že by zdaněna být měla, naposledy od vedení Jihočeského kraje. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) to ale odmítá jako předvolební tah. Celkový objem náhrady představuje 59 miliard korun, od roku 2014 se ale nesplacená část náhrady zvyšuje o inflaci, aby zůstala zachována reálná hodnota ročních splátek.
Církve často žalují obce a zároveň ÚZSVM, některé žaloby jsou vedeny proti úřadu a fyzickým osobám. Žalobci se dožadují určení vlastnického práva k pozemkům, budovám, ale i movitému majetku, jako třeba v případě farnosti Sopotnice, která po muzeu v Rychnově nad Kněžnou požaduje soubor kazet s náboženskou tematikou. V mnoha případech ale vládní materiál předmět žalob neuvádí.
Řády chtějí vydat i ten majetek, který byl podle státu konfiskován dle Benešových dekretů
Některé žaloby o určení vlastnictví podávají i obce, například město Chrást chce, aby soud určil, komu patří 43 pozemkových parcel na jeho území. Řády se brání rozhodnutí úřadů o nevydání majetku, který podle státu byl konfiskován podle Benešových dekretů. Několik státních institucí tak žalují třeba cisterciáci z Oseku, kteří tvrdí, že v daném případě se ve skutečnosti jednalo o odnětí majetku až v důsledku revize první pozemkové reformy, což je restituční důvod.
Ministerstvo kultury do souhrnné zprávy uvedlo žalobu voršilek na Technické muzeum v Brně o vydání pozemků, farnosti ve Břvanech na Národní knihovnu kvůli barokním varhanům či žaloby na Národní galerii a Moravskou galerii kvůli vydání uměleckých děl. Německý řád se žalobou domáhá kostela v Karlově Studánce či hradu Bouzova. V minulosti soud rozhodl o vydání gotické Madony z Veveří, kterou poté musela Národní galerie církvi vrátit.
Psali jsme:
autor: vam, čtk
