„Pokud jde o prohibici, tak ta musí trvat co nejkratší dobu, protože postihuje především legální výrobce, kteří řádně podnikají a všechno plní. Tito lidé jsou nyní biti na úkor těch, kteří podnikají nelegálně. A takový stav nemůže trvat dlouho. Naopak represe musí být co nejvíce zaměřena na původce nelegálního alkoholu na černém trhu. Takže doufám, že vláda začne prohibici co nejrychleji uvolňovat, aby ty firmy, u kterých se nic neprokázalo, mohly být opět vpuštěny na trh,“ řekl ParlamentnímListům.cz Fajmon.
Vysoké daně a selhání kontroly
Podle Fajmona k úmrtí několika lidí a těžkému postižení dalších způsobených konzumací nekvalitního nelegálního alkoholu napomohla i politika a legislativa, která je nyní v platnosti. Podle něho se jedná o kombinaci dvou selhání státu: 1. příliš vysoké zdanění alkoholu, 2. selhání kontroly trhu s alkoholem.
„Selhání trhu kritizují média, veřejnost a konec konců i levicoví politici téměř neustále. O selhání státu se mluví daleko méně. Nyní ale máme před sebou přesně takový případ. A bohužel s následky na životech a zdraví lidí. Pokud se nad tímto případem blíže zamyslíme, tak dojdeme k závěru, že něco takového se asi stát dříve nebo později muselo a náhodou není ani to, že se tomu stalo právě v Moravskoslezském kraji,“ říká Fajmon.
Legální alkohol je příliš drahý. Nelegální je o dost levnější
Podle Fajmona lidé kupují nelegální alkohol a vystavují se riziku ohrožení zdraví, neboť legální alkohol je příliš drahý, respektive rozdíl mezi cenou legálního a nelegálního alkoholu je obrovský a tato "úspora" v nákladech řadu lidí láká. A legální alkohol je tak drahý kvůli tomu, že je zatížen vysokými daněmi.
„Nízká cena nelegálního alkoholu nemá žádný jiný důvod než to, že se z něj prostě daně neplatí. Tím se logicky dostáváme k evropské politice, protože spotřební daně na alkohol jsou regulovány evropským právem, kde jsou stanoveny minimální přípustné míry zdanění. Státy v EU jsou tedy k vysoké ceně destilátů evropským právem de facto nuceny,“ upozorňuje europoslanec.
Psali jsme:
Může za to i EU
Fajmon dále připomíná, že mimo EU takové zdanění alkoholu až na výjimky neexistuje, a proto jsme u hranic EU se světem mimo unii svědky fenoménu pašování. Nejbližší takovou pašeráckou hranicí je pro nás hranice Slovenska s Ukrajinou a Polska s Běloruskem.
„Právě zde vidíme až čtyřnásobný rozdíl mezi cenou destilátů uvnitř EU a mimo EU. Takový rozdíl je samozřejmě zdrojem velkých zisků pašeráků. Na Slovensku došla jejich "podnikavost" až tak daleko, že tam vyhloubili několik set metrů dlouhý tunel o průměru zhruba jeden metr, kterým jezdil vláček s kontrabandem. Denně tak prý dokázali přes hranici převést náklad alkoholu do několika kamionů. Ostatně záběry ze zátahu slovenských celníků na tento tunel jsou ještě v živé paměti televizních diváků,“ říká Fajmon.
Podle Fajmona není náhodou, že se případy otravy nelegálním alkoholem objevily právě v Moravskoslezském kraji. „Vyplývá to z faktu, že právě tento kraj je nejblíže k této pašerácké hranici a také sousedí s Polskem, které má nižší daně na alkohol a dlouhou tradici nelegálního pálení. Do not těmto "obchodníkům" hraje i to, že tento kraj patří příjmově v rámci ČR k těm chudším. Zákazníci na levný alkohol se tady zkrátka najdou rychle,“ vysvětluje europoslanec.
Kombinace chudoby, vysokých daní a špatné kontroly
Mezi selhání státu patří podle Fajmona i špatná kontrolní činnost hygieny, potravinářské inspekce, obchodní inspekce a celníků: „Všechny tyto orgány placené z daní s úkolem chránit zdraví a životy a finanční zájmy občanů a republiky mají dnes máslo na hlavě. Zamyslet by se měli i páni starostové a primátoři, zda náhodou neudělali chybu, když pronajali městské pozemky k provozování "stánků s alkoholem". Opravdu jsou takové "provozovny" v jejich městech potřeba? Myslím si, že nikoliv.“
„Kombinace chudoby, vysokých daní na alkohol a nedostatečného dohledu kontrolních orgánů je pravou příčinou smrti těch několika lidí. Doufejme, že si to všichni uvědomí a ujmou se nápravy. Jako vhodný nástroj se mi jeví zavedení licencí pro obchodníky s alkoholem, což je praxe, kterou používá celá řada evropských států. Regulace podnikání v tomto odvětví by měla být rozhodně daleko přísnější než dosud. Může totiž jít i o život,“ uzavřel Fajmon.
Psali jsme:
Organizovaný zločin, pašování, černý trh a daňové úniky
ParlamentníListy.cz informovaly, že již v listopadu loňského roku Hospodářská komora ČR varovala před vysokou míru spotřební daně, která nahrává černému trhu s alkoholem a cigaretami.
Vysoké spotřební daně a přehnané regulace nahrávají organizovanému zločinu, pašování, černému trhu a daňovým únikům. Tak by se dal shrnout závěr odborníků, státních úředníků i zástupců byznysu, kteří vystoupili v listopadu na konferenci pořádané Hospodářskou komorou ČR na téma Ochrana výnosů spotřební daně.
Míra zdanění se blíží svému limitu
Nadměrné spotřební daně u alkoholu a piva vedly například v posledních měsících k nárůstu spotřeby levných vín z dovozu. Lihoviny a tabákové výrobky navíc na český trh pronikají i nelegálními způsoby ve formě padělání či pašování. Stát tak přichází nejen o daňové výnosy, ale uživatelé riskují kvůli nekvalitním ilegálním produktům své zdraví.
„Firmy podnikající v sektorech zatížených spotřební daní upozorňují, že míra zdanění se blíží svému limitu, což zvyšuje motivaci k ilegální výrobě, pašování a prodeji tohoto zboží a roste pokušení lidí nakupovat nezdaněné výrobky na černém trhu. Tento trend nejen podrývá příjmy státního rozpočtu, ale zároveň deformuje podnikatelské prostředí. Nevytvářet prostor pro černý trh a odhalovat a potírat jeho projevy je tedy společným zájmem veřejné i podnikatelské sféry," řekl viceprezident Hospodářské komory ČR Jan Novotný.
Prezident Unie vývozců a dovozců lihovin Petr Pavlík varoval, že nelegální alkohol tvoří 15 až dvacet procent trhu s lihovinami.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
