Události uplynulého týdne přinesly podle Petra Žantovského několik momentů, které podle něj stojí za pozornost. Ve svém pravidelném přehledu Týden v médiích tentokrát začal zostra a hned v úvodu se vymezil vůči tomu, co označil za vůbec „nejtrapnější mediální výkon“ uplynulých dní. Jde o glosu redaktorky Seznam Zpráv Lucie Stuchlíkové s názvem Burani ve sněmovně. Chybí už jen prdící pytlík. „Když jsem to četl, nevěřil jsem svým vlastním očím, protože něco takového je opravdu dno české žurnalistiky. Tento typ autorů dokáže to dno posunout ještě o něco níže. Je to opravdu vrchol,“ konstatuje mediální analytik.
Stuchlíková ve svém textu konkrétně píše: „Poslaneckou sněmovnu ovládli burani. Poslanci na sebe pokřikují na plénu, na výborech i na chodbách, padají i vulgární výrazy a zákonodárci se natáčejí navzájem na mobily. Celé to připomíná klima ve školní třídě, kde se učitelka, v tomto případě Tomio Okamura, o šikanu v lepším případě nezajímá.“
Petr Žantovský se podrobněji zastavil u samotného pojmu šikana a vysvětloval, že používání tohoto termínu podle něj situaci nepřesně a přehnaně interpretuje. „Není mi jasné, v čem autorka spatřuje šikanu. Jestliže někdo někoho nějak nazve, je naprosto standardní a viděli jsme to, bohužel musím říct, i v minulých Poslaneckých sněmovnách s různými osazenstvy,“ říká a zároveň zdůrazňuje, že se o žádnou šikanu nejedná. „Šikana má svou definici, je to patologický jev v kolektivu a nevšiml jsem si, že by se v současnosti vyskytovala ve Sněmovně, možná ani v minulosti,“ podotýká mediální analytik.
Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?Anketa
Právě podobný styl psaní podle Petra Žantovského přispívá k rozdělování společnosti a nese znaky arogance a ostrakizace politických oponentů. „Tak toto, prosím, je kulturní úroveň Lucie Stuchlíkové a Seznam Zpráv. A oni nás pak budou poučovat, že někdo jiný než oni rozděluje společnost. Toto rozděluje společnost – ta arogance, ta přezíravost, necitlivost a urážení, ostrakizování neoblíbených politiků, neoblíbených v očích lidí ze Seznam Zpráv, je to strašné,“ hrozí se Žantovský.
Zároveň zpochybnil jejich schopnost podávat objektivní informace. „Je dosti strašné to číst a vnímat, že to myslí vážně, že to opravdu není nadsázka. Tito lidé nám pak mají objektivně a nestranně podávat informace o tom, co se v tom světě děje. Samozřejmě že ne, protože nemohou,“ prohlásil a dodal, že kdo „vidí svět těmito očima“, nemůže se podle něj své optiky jen tak zbavit a vytvářet nestrannou žurnalistiku. „Jestliže tyto lidi mají být etalonem pro vnímání politické žurnalistiky u nás, tak jsme to dopracovali za těch 35 let opravdu k velmi špatným koncům,“ varoval před širším dopadem takového přístupu.
Tvrdě proti Jandourkovi: Rétorika padesátých let?
Druhé téma otevřel Petr Žantovský podobně nekompromisně jako to první. Tentokrát ve své rubrice udělil cenu za „nejhorší mediální výkon týdne“. Terčem jeho kritiky se stal komentátor Jan Jandourek pro svůj text na serveru Forum24 s titulkem Macinka má hroznou ostudu a ani o tom neví. Pochválil ho Putinovi podlézající vyšinutý pučista Trump.
Mediální analytik se zaměřil na samotný jazyk titulku a zpochybnil oprávněnost použitých výrazů: „Neuvědomuji si, že by Donald Trump ve Spojených státech spáchal nějaký puč. Vyhrál svobodné demokratické volby, a to přesvědčivým způsobem,“ zdůraznil Petr Žantovský. A pokračoval: „Kde přišel pan Jan Jandourek na to, že Trump je vyšinutý?“ ptal se a dodal, že jde o čistě subjektivní hodnocení. Podle něj autor nemá odborné zázemí, aby mohl používat termíny vztahující se k duševnímu zdraví.
Stejně tak odmítl tvrzení, že by Donald Trump „podlézal“ Vladimiru Putinovi. Připomněl, že v posledních týdnech zaznamenal řadu kritických vyjádření Trumpa na adresu ruského vedení v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle jeho názoru se Trump snaží „domluvit na míru či příměří“, nikoli bezvýhradně ustupovat ruským požadavkům. „Čili ani toto hodnocení nesedí,“ uzavřel tuto část.
Fotogalerie: - Země pro budoucnost
Konkrétně Jan Jandourek ve svém textu uvádí: „Když vás pochválí Donald Trump, jak se stalo Petru Macinkovi, měli byste se radši schovat pod postel a modlit se, ať to nikdo nevidí. Zdejší jednodušší dušičky, které myšlenkově propadly zhoubnému kultu MAGA, jsou ale nadšené.“ Petr Žantovský k tomu nemohl nepřidal historické srovnání. Podle jeho slov to „velmi připomíná rétoriku Rudého práva, orgánu ÚV KSČ před listopadem osmdesát devět“, kdy se běžně používala „jednostranná nálepkující označení“. „Tak tohle je důkaz pokřivenosti naší doby,“ dodal s tím, že je to varovný signál současné mediální kultury.
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
„Tak to už je opravdu explicitní troubení do útoku na ty nenormální,“ reaguje Petr Žantovský tím, že jde o zpochybňování samotného principu svobodných voleb. „Tohle už je opravdu dno české žurnalistiky,“ prohlásil a dodal, že mu takový styl nepřipomíná jen dobu před listopadem 1989, ale spíše padesátá léta. Přirovnal jej k době, kdy se „Urválkové stavěli na tribuny a soudili všechny ostatní ve jménu těch normálních budovatelů socialismu“.
Závěrem vyjádřil zklamání nad tím, že podobný slovník používá člověk, kterého označil za vzdělance. „Je mi líto, že lidé jako Jan Jandourek propadají těmto ubohostem,“ uvedl a dodal, že možná právě lidé bez akademických titulů „do tohohle nepropadnou proto, že mají selský rozum – a ten zde zcela zjevně chybí“.
EDU Rádio a otázka pro veřejnoprávní rozhlas
Týden v médiích Petr Žantovský zakončuje v pozitivním tónu, když upozornil na vznik nové rozhlasové stanice EDU Rádio, která začne vysílat od 1. dubna. Jak název naznačuje, chce se zaměřit především na vzdělávání. Soukromé rádio má kombinovat dvacetiminutové vzdělávací bloky se zpravodajstvím orientovaným hlavně na oblast školství.
Cílovou skupinou mají být žáci druhých stupňů základních škol, studenti středních a vysokých škol, ale i učitelé a další zájemci o vzdělávací obsah. I když mladá generace podle Žantovského dnes spíše vyhledává podcasty a obsah na vyžádání než klasické lineární rádio, je přesvědčen, že podobný vzdělávací formát v českém mediálním prostoru citelně chyběl.
Upozorňuje také na ekonomickou realitu podobného projektu. V případě EDU Rádia očekává, že se reklama bude shánět jen velmi obtížně, protože vzdělávací formát není pro komerční zadavatele tak atraktivní jako jiné typy obsahu. Přesto má za to, že právě soukromá iniciativa v oblasti vzdělávání je velmi cenná a zasloužila by si určitou formu podpory.
Zároveň se podivuje, proč se obdobnému projektu více nevěnuje veřejnoprávní Český rozhlas, který disponuje miliardovými příjmy z koncesionářských poplatků. „Ale to je věc zákonodárců, aby si s touto věcí poradili,“ podotýká s tím, že jen zlomky těchto prostředků pro média veřejné služby by mohly pomoci udržet při životě užitečné projekty, jakým má být právě EDU Rádio.
„Takže já jim držím palce, ale upřímně nejsem úplně optimista ohledně jejich zlatých zářivých zítřků,“ uzavírá mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Jsou mainstreamová média zaujatá?
