"Celý angažmá má samozřejmě od počátku v roce 2001 posvěcení Rady bezpečnosti OSN, tedy, ano, vy všichni s božským Putinem na profilovce, i Ruska. Konkrétně například rezoluce 1386 z 21. prosince 2001, kterou byla mimo jiné autorizována mise ISAF," poznamenal k misi v Afghánistánu Nečas.
"Geniální Vladimir nicméně neprohlédl americkou imperiální lest dokonce ani po 13 letech, v prosinci 2014, a Rusové nechali v RB projít rezoluci 2189, obsahující mimo jiné následující text, kterej dává zelenou současný misi Resolute Support. Podotýkám, že se tak stalo v době, kdy už byly rusko-americký vztahy solidně v kopru kvůli okupaci Krymu a Donbasu z počátku toho roku," dodal.
"Takže ano, ti strašní okupanti, přesně jako Rusáci u nás v '68 (oblíbený přirovnání, plus že ten odpálenej sráč z neděle byl víceméně takovej Palach s vestou), mají jednak mandát Rady bezpečnosti OSN, kde sedí mimo jiné Rusko a Čína s právem veta, jednak svolení regulerní místní vlády. To jsou věci, co?" poznamenal dále.
"Jedno mi není jasné. Tolik vyjádření upřímného smutku, respektu a tisícero volání cti a slávy - zde na této platformě, odkud se to těm, kterým to spravedlivě a správně náleží, tedy pozůstalým, velmi pravděpodobně - nedostane. Jakoby si snad mnozí zdejší členové této naší platformy FB - přátelé - kondolovali vlastně navzájem? Nebo snad dokonce sami sobě?" ptala se následně Válová.
Fotogalerie: - Loučení s padlými kamarády
"Myslím, že ten, kdo se cítí opravdu zasažen, by si měl v klidu sednout, napsat dopis, zformulovat svoje díky a účast a poslat ho manželce, matce, dětem. Takový počin jim bude pomocí ještě mnoho dní na rozdíl od prázdných skrumáží stejných slov, které zítra zmizí (zaplaťpánbu). Osobně to tak dělám aniž bych o tom informovala veřejnost nebo přátele, protože jde o velmi soukromý postoj. Má to velký zásah pro obě strany, věřte," poznamenala.
"To, jaká se snesla mediální smršť kolem našich tří padlých vojáků, mě vede k zamyšlení, k čemu vlastně sloužila. Pokud jde o upřímnou snahu ocenit vojáky a jejich odvahu účastnit se misí i za cenu rizika vlastního života - pak jsem spokojen. Padlí si určitě naši úctu zaslouží," míní také Kostelka.
"Jenže se mi vtírá myšlenka, jestli si stejnou úctu nezaslouží hasič, který položí život při záchraně lidských životů, nebo policista vykonávající svou povinnost až do konce. Těm bychom měli rovněž věnovat desítku minut vysílání ČT. Ti všichni vykonávali svou profesi. A příkladů bych nalezl více," dodal.
"Cítím se stále vojákem a bolest rodin padlých vojáků na mě doléhá. Pamatuji si na dobu, kdy jsem rozhodoval o vyslání vojáků do velmi nebezpečných misí a na bezesné noci a hlad o informacích, které by potvrzovaly, že se nic fatálního nestalo. Chvála bohu se to povedlo. Jen prosím, abychom to opravdu mysleli vážně a celá ta mediální akce nebyla jen mediální akcí v okurkové sezóně. A příště se to obejde stručnou zprávou v médiích," uzavřel.
Celý příspěvek Ondřeje Nečase:
AFG FAKT 2: A ještě jeden takovej fakt, kterej možná překvapí všechny ty, co tady mluvěj o svévolný americký agresi, okupaci a přirovnávaj současnej Afghánistán k Československu v srpnu 1968. (ano, to se opravdu děje)
Celý angažmá má samozřejmě od počátku v roce 2001 posvěcení Rady bezpečnosti OSN, tedy, ano, vy všichni s božským Putinem na profilovce, i Ruska. Konkrétně například rezoluce 1386 z 21. prosince 2001, kterou byla mimo jiné autorizována mise ISAF. https://documents-dds-ny.un.org/…/…/708/55/PDF/N0170855.pdf…
Geniální Vladimir nicméně neprohlédl americkou imperiální lest dokonce ani po 13 letech, v prosinci 2014, a Rusové nechali v RB projít rezoluci 2189, obsahující mimo jiné následující text, kterej dává zelenou současný misi Resolute Support. Podotýkám, že se tak stalo v době, kdy už byly rusko-americký vztahy solidně v kopru kvůli okupaci Krymu a Donbasu z počátku toho roku:
"Underlining the significance of the NATO Wales Summit Declaration on Afghanistan of 5 September 2014, which outlined the role of NATO and contributing partners in supporting lasting peace, security and stability in Afghanistan beyond 2014, including the non-combat Resolute Support Mission to train, advise, and assist the Afghan National Defence and Security Forces, the contribution to the financial sustainment of the Afghan National Defence and Security Forces, and the long-term NATO-Afghanistan Enduring Partnership." (https://undocs.org/S/RES/2189%20(2014))
Takže ano, ti strašní okupanti, přesně jako Rusáci u nás v '68 (oblíbený přirovnání, plus že ten odpálenej sráč z neděle byl víceméně takovej Palach s vestou), mají jednak mandát Rady bezpečnosti OSN, kde sedí mimo jiné Rusko a Čína s právem veta, jednak svolení regulerní místní vlády.
To jsou věci, co?
(Povídat tady o regulérnosti mise z hlediska objektivních důvodů na jejím počátku, českého členství v NATO, bezpečnostní strategie likvidace rizik v místě vzniku, neocenitelného výcviku armádního personálu atd. bych taky moh, ale už po těch dnech nemám sílu)
Celý příspěvek Ireny Válové:
Pro kolemjdoucí
Jedno mi není jasné. Tolik vyjádření upřímného smutku, respektu a tisícero volání cti a slávy - zde na této platformě, odkud se to těm, kterým to spravedlivě a správně náleží, tedy pozůstalým, velmi pravděpodobně - nedostane.
Jakoby si snad mnozí zdejší členové této naší platformy FB - přátelé - kondolovali vlastně navzájem? Nebo snad dokonce sami sobě?
Myslím, že ten, kdo se cítí opravdu zasažen, by si měl v klidu sednout, napsat dopis, zformulovat svoje díky a účast a poslat ho manželce, matce, dětem. Takový počin jim bude pomocí ještě mnoho dní na rozdíl od prázdných skrumáží stejných slov, které zítra zmizí (zaplaťpánbu).
Osobně to tak dělám aniž bych o tom informovala veřejnost nebo přátele, protože jde o velmi soukromý postoj. Má to velký zásah pro obě strany, věřte.
Jinak tu dnes prázdnou Evropskou ulici samozřejmě už nelze stihnout.
Celý příspěvek Miroslava Kostelky:
To, jaká se snesla mediální smršť kolem našich tří padlých vojáků, mě vede k zamyšlení, k čemu vlastně sloužila. Pokud jde o upřímnou snahu ocenit vojáky a jejich odvahu účastnit se misí i za cenu rizika vlastního života- pak jsem spokojen. Padlí si určitě naši úctu zaslouží.
Jenže se mi vtírá myšlenka, jestli si stejnou úctu nezaslouží hasič, který položí život při záchraně lidských životů, nebo policista vykonávající svou povinnost až do konce. Těm bychom měli rovněž věnovat desítku minut vysílání ČT. Ti všichni vykonávali svou profesi. A příkladů bych nalezl více.
Cítím se stále vojákem a bolest rodin padlých vojáků na mě doléhá. Pamatuji si na dobu, kdy jsem rozhodoval o vyslání vojáků do velmi nebezpečných misí a na bezesné noci a hlad o informacích, které by potvrzovaly, že se nic fatálního nestalo. Chvála bohu se to povedlo.
Jen prosím, abychom to opravdu mysleli vážně a celá ta mediální akce nebyla jen mediální akcí v okurkové sezóně. A příště se to obejde stručnou zprávou v médiích.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
