„Masakru v Paříži 13. listopadu vyšli světoví vůdci vstříc válečnou rétorikou a projevy síly. Barack Obama a Francois Hollande přísahali ‚zničit‘ Islámský stát,“ píše The Economist. Rusko a Francie zintenzivnily nálety a v Sýrii se bojuje ostošest. ISIS však má svoje pobočky po celém světě.

Z těchto skupin má málokterá přímé napojení na ústřední vedení a povětšinou si nedokážou udržet území. Některé však slaví celkem slušné úspěchy. Občanská válka v Jemenu dala například vzniknout jedné z těch silnějších poboček ISIS, která útočí na vládní, vojenské a náboženské cíle. Taktéž i v Egyptě se tamějším radikálním islamistům údajně podařilo vyhodit letadlo do povětří.

Za nejnebezpečnější však v The Economist považují libyjskou odnož, která podle odhadů čítá až 3 000 ozbrojenců a dostala se k moci na základě chaosu, který v zemi panuje. „Neexistují státní struktury, které by proti jejímu vzestupu bojovaly. Oplývají zbraněmi od pušek po rakety. A mají porézní hranice.“ Což jsou perfektní podmínky pro nástup radikálů. A stejně tak jako v Sýrii i v Libyi není ničí hlavní prioritou boj s Islámským státem.